Zpět na seznamTaskmaster4.7 (16 hodnocení)
ElTigrePublikováno: 4 let
Načítám přehrávač...
Schovejte tři lilky
12:07
7.2K zhlédnutí
ElTigreDalší variace na hru na schovávanou. Tentokrát se ale neschovávají soutěžící – soutěžící schovávají tři lilky. Jak byste si bývali poradili vy? V tomto úkolu vystoupili David Baddiel, Ed Gamble, Jo Brand, Katy Wix a Rose Matafeo.
Poznámka:
Zavedený a starobylý, v originálu justified and ancient, je pravděpodobně odkaz na píseň se stejným názvem od kapely The KLF.
Lilky. Mám si sednout? - Máš je ráda? - Popravdě je nesnáším. - Ahoj, Rose. - Tohle vypadá jako past. - Jako past? - Jo. - Ahoj, jak to jde? - Dobrý, co ty? Dobrý. Nemám se jich dotýkat? Schovejte zde tři lilky.
Vyhrává ten, kdo je před Alexem ukryje nejdéle. Na schování máte devět minut, pak Alex začne tři lilky hledat. - Zavřeš oči? - Jdu pryč, uvidíme se za devět minut. Vypadni. Rychle. Šup, šup. Chtěl bych tě, Ede, pochválit za to, že s Alexem mluvíš, jak s ním má být mluveno. Vypadni, okamžitě vypadni. - Měli bychom začít.
- První se úkolu chopila dvě všemohoucí známá jména: Jo Wix a Katy Brand. Dobrá. Dám to sem. Fakt se mi tam chce dát všechny tři. Napadlo by ho to? Možná tam dám oba. Risknu to. Fakt se naštvu, když se na to zeptá jako první.
Bude to moc jasný, když je rozmáčknu všechny. Takže rozmáčknu jen tenhle. Udělám něco, čím ho zmátnu. Nechám tady tohle jako falešnou stopu. To půjde. Bude si myslet, že něco schovávám, když tu budu sedět? Alexi! - Hodně štěstí mně.
- Jo. - Čas mi běží odteď. - Ano. - Sedíš velmi přirozeně. - Ano, je to takhle přirozené. - Proč je tu izolepa? - Prostě je. - Mám se přesunout? - Určitě na těch lilcích sedíš. - Myslíš? Vypadalo to, jako že… Dobře, bezva. Můžu se ti podívat do helmy? Do prdele.
- Jsou tam dva. - Fakt jsem si nemyslela, že… Ještě jsem tvé lilky nenašel. - Je to frustrující. - Skřípáš u toho zuby. Tak jo, kde je ten další? Právě jsem našel pár lilků. Přešel jsem je hned na začátku. - Podíval ses do té krabice? - Ne. Díky. - Díval ses do té díry?
- Jo, teďka. - Tenhle úkol si užívám. - Já ne. Můžeš zastavit stopky? - Našels to? - Jo, našel. Byl tam… Jaks ho tam dostala? - Na židli. - Na židli. - Je to v této části místnosti? - To podle mě nemám říkat. Snažíš se mě obalamutit. Zastav stopky, našel jsem lilek.
- Smrdí, že jo? - Ale hezky. Moc ne. Díky, Jo. Pro tuhle řadu sis vybrala praktický oděv. Ano, chtěla jsem, aby to bylo zábavné, bezpečné a viditelné. Ze strategického hlediska byla zajímavá volba dát dva lilky do helmy a držet ji… Snažila jsem se být přirozená, ale mělo to opačný efekt, to mě prozradilo. Mít lilky v helmě je docela běžné.
Kdo z nás je tam neměl? Samozřejmě. Naprostá klasika. Vypadalo to, že lilky jakožto zeleninou pohrdáš. Pohrdám všemi druhy zeleniny, není to poznat? Rozmáčknutí lilku byl ale mistrovský tah. Děkuji, Gregu. - Ale chvilku mi to dalo. - Jak dlouho? 7 minut 38 vteřin, než jsem našel všechny tři lilky. To bylo horší, u Katy mi to trvalo 5 minut 25 vteřin, dvě minuty na lilek.
Aha, to je déle, než jsem si myslel, když ti je v helmě dala až pod nos. - Ten třetí mu chvilku zabral. - Nenapadlo mě, že by použila židli. Výborně, skvělý začátek. A teď první reklamní pauza této řady. Podívejme se, co nám vnutí tentokrát. Vítejte! Vítejte zpět u první epizody deváté řady. Alexi Horne, ty vousatý krasavče, co se dělo před přestávkou? Ahoj, Gregu.
Probíhal první úkol řady a karty už se stihly obrátit. Snažili se schovat tři lilky přede mnou, vousatým krasavcem. Katy a Jo se docela dařilo. Tak se podívejme na další dva. Řada je na Edovi a Rose. Instinktivně chci prostě jeden syrový lilek sníst. Nebo ho zničit a kousky rozmístit po pokoji. - To nepřipadá v úvahu. - Pohraju si s ním. - Pojď dovnitř. - Spouštím stopky. Spustil jsem si stopky.
Určitě je to návnada, ale stejně to otevřu, jinak to nejde. To ne, to je jen kus lilku. Jen proto, že se známe. To není lilek. Postavíš se, prosím, Rose? Můžu tě očuchat? Žádný lilek. - Smrdím?
- Voníš moc hezky. - Panikaří. - Zatím žádný lilek. Dobře, za něčím, mohly by být za něčím. Že by mohly být za něčím? - Tohle je frustrující. - Že jo? Ještě jsem moc lilků nenašel. - To ne! - Lilek. - Dali jsme ti tři lilky, že jo? - Ano, tři lilky a ty je máš hledat. Už je hledáš 3 minuty 20.
Vyloučím části. V této části není. - Nebo jo? - Já nevím. - Teď mám pocit, že je tady. Myslel jsi, že to bude tak těžké? Cože co? - Podle mě to tady není. - Tak jdi jinam. Půjdu jinam, půjdu jinam teď. - To je lilek. To je celý lilek. - Opravdu? - Ne. Naplnils tím polštář?
To je lilek. Zastav, zastav. Našel jsem třetí lilek. Je úžasné, kolik toho můžeš do miminka napěchovat. Užíval sis to. Jdeš Alexovi po práci. Užíval jsem si to moc. Je neuvěřitelné, jak stupidně se při úkolu choval. Jo.
Byl v té „části“ přes pět minut. Ale pořád přitom říkal: „V téhle části to není.“ Nemyslel jsem si, že by je nacpal miminku do hlavy. - To byl můj problém. - Tak jsi to mimino rozbrečel? - Jo. Představoval jsem si, že je Alex vězeňská stráž a hledal pašované zboží a že jsme ve světě, kde jsou lilky drogy. Ale nejvíc se v souladu s vězeňskou etiketou chovala Rose, protože když se Alex zeptal, jestli tě může očuchat, okamžitě jsi udělala tohle.
Jako bys to dělala už stokrát. Šlo ti to moc dobře. 3 minuty 1 vteřina na lilek, takže 9 minut 3 vteřiny. Jak se vedlo miminkovské hlavě? 13 minut 53 vteřin jsem strávil hledání Edových lilků. A v docela malém pokoji. - A nakonec… - A nakonec… - Zavedený a starobylý David Baddiel. To možná není dobrý nápad. Půjdu na to takhle.
Sním tolik, co zvládnu, zbytek si dám do kalhot. Dobře, tohle někam dám. Máte izolepu? Většinu jsem snědl. Mám strach, že mi něco zůstalo mezi zuby. Proč to tu tak smrdí? Je to nutný? To je jeden. Chtěl jsem ho zakamuflovat.
Nepovedlo se. - Proč spadl, když jsem na něj ukázal? - Kouzlo. - Proč mluvíš tak divně? - Nevím. - Otevři pusu, prosím. Zvedni jazyk, prosím. Proč máš otevřený zip? - Můžeš je prosím dát dolů? - Kde podle tebe ten lilek je? Podle mě je v tvých kalhotách. Tak už něco máme. - Ale pořád máš něco z toho v puse.
- V puse mám pár kousků. - Ale to není… - Je tady? - Jo. - Kolik z toho? - To, co není tady. - Snědl jsi půlku lilku? - Víc než půlku. - Syrovýho? A teď hledám… Tady je. Všichni jsme asi čekali, že spolykáš všechny tři lilky. Dals půlku a pak sis řekl: Seru na to, zbytek do kalhot. - Do kalhot.
- No jo. Někdo mi říkal, že jsou jedovaté, ale to mě nezastavilo. Tak jsem se tomu oddal. Hele cos mohl vyhrát. Ale možná v nich byla nějaká droga, protože jsem si řekl, - že jeden přilepím izolepou na obraz. - To byl ale mistrovský tah, kdyby Alex neuměl čáry. Musím přiznat, že jsem se v té chvíli cítil hodně mocný.
Od té doby jsem pro jistotu na nic neukázal. - Jak dlouho ti to trvalo? - Našel jsem je za dvě minuty. Takže je na posledním místě a vítězem úkolu je Ed Gamble. Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz
Vyhrává ten, kdo je před Alexem ukryje nejdéle. Na schování máte devět minut, pak Alex začne tři lilky hledat. - Zavřeš oči? - Jdu pryč, uvidíme se za devět minut. Vypadni. Rychle. Šup, šup. Chtěl bych tě, Ede, pochválit za to, že s Alexem mluvíš, jak s ním má být mluveno. Vypadni, okamžitě vypadni. - Měli bychom začít.
- První se úkolu chopila dvě všemohoucí známá jména: Jo Wix a Katy Brand. Dobrá. Dám to sem. Fakt se mi tam chce dát všechny tři. Napadlo by ho to? Možná tam dám oba. Risknu to. Fakt se naštvu, když se na to zeptá jako první.
Bude to moc jasný, když je rozmáčknu všechny. Takže rozmáčknu jen tenhle. Udělám něco, čím ho zmátnu. Nechám tady tohle jako falešnou stopu. To půjde. Bude si myslet, že něco schovávám, když tu budu sedět? Alexi! - Hodně štěstí mně.
- Jo. - Čas mi běží odteď. - Ano. - Sedíš velmi přirozeně. - Ano, je to takhle přirozené. - Proč je tu izolepa? - Prostě je. - Mám se přesunout? - Určitě na těch lilcích sedíš. - Myslíš? Vypadalo to, jako že… Dobře, bezva. Můžu se ti podívat do helmy? Do prdele.
- Jsou tam dva. - Fakt jsem si nemyslela, že… Ještě jsem tvé lilky nenašel. - Je to frustrující. - Skřípáš u toho zuby. Tak jo, kde je ten další? Právě jsem našel pár lilků. Přešel jsem je hned na začátku. - Podíval ses do té krabice? - Ne. Díky. - Díval ses do té díry?
- Jo, teďka. - Tenhle úkol si užívám. - Já ne. Můžeš zastavit stopky? - Našels to? - Jo, našel. Byl tam… Jaks ho tam dostala? - Na židli. - Na židli. - Je to v této části místnosti? - To podle mě nemám říkat. Snažíš se mě obalamutit. Zastav stopky, našel jsem lilek.
- Smrdí, že jo? - Ale hezky. Moc ne. Díky, Jo. Pro tuhle řadu sis vybrala praktický oděv. Ano, chtěla jsem, aby to bylo zábavné, bezpečné a viditelné. Ze strategického hlediska byla zajímavá volba dát dva lilky do helmy a držet ji… Snažila jsem se být přirozená, ale mělo to opačný efekt, to mě prozradilo. Mít lilky v helmě je docela běžné.
Kdo z nás je tam neměl? Samozřejmě. Naprostá klasika. Vypadalo to, že lilky jakožto zeleninou pohrdáš. Pohrdám všemi druhy zeleniny, není to poznat? Rozmáčknutí lilku byl ale mistrovský tah. Děkuji, Gregu. - Ale chvilku mi to dalo. - Jak dlouho? 7 minut 38 vteřin, než jsem našel všechny tři lilky. To bylo horší, u Katy mi to trvalo 5 minut 25 vteřin, dvě minuty na lilek.
Aha, to je déle, než jsem si myslel, když ti je v helmě dala až pod nos. - Ten třetí mu chvilku zabral. - Nenapadlo mě, že by použila židli. Výborně, skvělý začátek. A teď první reklamní pauza této řady. Podívejme se, co nám vnutí tentokrát. Vítejte! Vítejte zpět u první epizody deváté řady. Alexi Horne, ty vousatý krasavče, co se dělo před přestávkou? Ahoj, Gregu.
Probíhal první úkol řady a karty už se stihly obrátit. Snažili se schovat tři lilky přede mnou, vousatým krasavcem. Katy a Jo se docela dařilo. Tak se podívejme na další dva. Řada je na Edovi a Rose. Instinktivně chci prostě jeden syrový lilek sníst. Nebo ho zničit a kousky rozmístit po pokoji. - To nepřipadá v úvahu. - Pohraju si s ním. - Pojď dovnitř. - Spouštím stopky. Spustil jsem si stopky.
Určitě je to návnada, ale stejně to otevřu, jinak to nejde. To ne, to je jen kus lilku. Jen proto, že se známe. To není lilek. Postavíš se, prosím, Rose? Můžu tě očuchat? Žádný lilek. - Smrdím?
- Voníš moc hezky. - Panikaří. - Zatím žádný lilek. Dobře, za něčím, mohly by být za něčím. Že by mohly být za něčím? - Tohle je frustrující. - Že jo? Ještě jsem moc lilků nenašel. - To ne! - Lilek. - Dali jsme ti tři lilky, že jo? - Ano, tři lilky a ty je máš hledat. Už je hledáš 3 minuty 20.
Vyloučím části. V této části není. - Nebo jo? - Já nevím. - Teď mám pocit, že je tady. Myslel jsi, že to bude tak těžké? Cože co? - Podle mě to tady není. - Tak jdi jinam. Půjdu jinam, půjdu jinam teď. - To je lilek. To je celý lilek. - Opravdu? - Ne. Naplnils tím polštář?
To je lilek. Zastav, zastav. Našel jsem třetí lilek. Je úžasné, kolik toho můžeš do miminka napěchovat. Užíval sis to. Jdeš Alexovi po práci. Užíval jsem si to moc. Je neuvěřitelné, jak stupidně se při úkolu choval. Jo.
Byl v té „části“ přes pět minut. Ale pořád přitom říkal: „V téhle části to není.“ Nemyslel jsem si, že by je nacpal miminku do hlavy. - To byl můj problém. - Tak jsi to mimino rozbrečel? - Jo. Představoval jsem si, že je Alex vězeňská stráž a hledal pašované zboží a že jsme ve světě, kde jsou lilky drogy. Ale nejvíc se v souladu s vězeňskou etiketou chovala Rose, protože když se Alex zeptal, jestli tě může očuchat, okamžitě jsi udělala tohle.
Jako bys to dělala už stokrát. Šlo ti to moc dobře. 3 minuty 1 vteřina na lilek, takže 9 minut 3 vteřiny. Jak se vedlo miminkovské hlavě? 13 minut 53 vteřin jsem strávil hledání Edových lilků. A v docela malém pokoji. - A nakonec… - A nakonec… - Zavedený a starobylý David Baddiel. To možná není dobrý nápad. Půjdu na to takhle.
Sním tolik, co zvládnu, zbytek si dám do kalhot. Dobře, tohle někam dám. Máte izolepu? Většinu jsem snědl. Mám strach, že mi něco zůstalo mezi zuby. Proč to tu tak smrdí? Je to nutný? To je jeden. Chtěl jsem ho zakamuflovat.
Nepovedlo se. - Proč spadl, když jsem na něj ukázal? - Kouzlo. - Proč mluvíš tak divně? - Nevím. - Otevři pusu, prosím. Zvedni jazyk, prosím. Proč máš otevřený zip? - Můžeš je prosím dát dolů? - Kde podle tebe ten lilek je? Podle mě je v tvých kalhotách. Tak už něco máme. - Ale pořád máš něco z toho v puse.
- V puse mám pár kousků. - Ale to není… - Je tady? - Jo. - Kolik z toho? - To, co není tady. - Snědl jsi půlku lilku? - Víc než půlku. - Syrovýho? A teď hledám… Tady je. Všichni jsme asi čekali, že spolykáš všechny tři lilky. Dals půlku a pak sis řekl: Seru na to, zbytek do kalhot. - Do kalhot.
- No jo. Někdo mi říkal, že jsou jedovaté, ale to mě nezastavilo. Tak jsem se tomu oddal. Hele cos mohl vyhrát. Ale možná v nich byla nějaká droga, protože jsem si řekl, - že jeden přilepím izolepou na obraz. - To byl ale mistrovský tah, kdyby Alex neuměl čáry. Musím přiznat, že jsem se v té chvíli cítil hodně mocný.
Od té doby jsem pro jistotu na nic neukázal. - Jak dlouho ti to trvalo? - Našel jsem je za dvě minuty. Takže je na posledním místě a vítězem úkolu je Ed Gamble. Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz
Související videa
Komentáře
Žádné komentářeBuďte první, kdo napíše komentář