Udělejte z domu strašidelný dům

„Udělejte z domu strašidelný dům.“ „Nejstrašidelnější dům vyhrává.“ - Ahoj, Jamali. - Čau. - Můžu? - Ano, prosím. - Tak já to otevřu. - Fajn. „Udělejte z domu strašidelný dům.“ „Nejstrašidelnější dům vyhrává.“ - „Máte hodinu.“ - „Čas vám běží odteď.“ Omluvíte mě na chvilku?



Trochu to tu prošmejdím. - Šmejděníčko? - Šmejdění. Máš už nějaké nápady? - Jdu šmejdit. - Jdeš šmejdit. Dík. Potřebuju bílé prostěradlo a mrtvolu. Co je strašidelné? To chce nějakého ducha nebo poltergeista. Pohybující se předměty.



Napadá mě poltergeist, blikající světla. Prostě různé strašidelné věci. Potřebuju hodně velkého špagátu. - Myslíš provaz? - Provázek. - Velký provázek? - Velký dlouhý provázek. - Hodně provázku? - Představ si, kolik bys ho sehnal. - Chci ho víc. - Dvakrát tolik? - Třikrát tolik.



- Teda. - To je hodně provázku. - Dej mi vědět, až ho seženeš. Hodně. - Pak na tebe zaklepu. Měj se. Padala tam klasická strašidelná slova. Lee si vyžádal bílé prostěradlo na typického ducha, mrtvolu. A pak samozřejmě ten nejstrašidelnější požadavek vůbec. Velký strašidelný provázek. Fakt velký. Chtěl jsem všechen provázek skoupit. Nejděsivější je ho nemít, když je potřeba. „Jsem Greg, potřebuju provázek.“ Smůla, není.



Všechny tvé myšlenky začínají „Jsem Greg“ a pak přijde zbytek. Pokaždé. No dobrý. Hraje v seriálu Duchové, ale umí duchy dělat? Uvidíme. Charlotte Ritchie. Baf. To nejsem já. To mě docela vyděsilo, protože jsem myslel, že jsi to byla ty. Fakt?



No tak to je super! Kdybys někdy natáčela horor, neměla by ses objevit po děsivém odhalení na konci filmu, vykouknout a říct čauky. Trochu to tlumí ten zážitek, chápu. Nejhorší ale bylo, když jsem si uvědomil, že ta knížka nevypadla sama, ale že použila provázek! A bylo to ještě děsivější. Chtěla použít provázek, ale žádný neměli. Cože?



Ale proč? Jsem Greg! - Kdo dál? - Chceš provázek? - Že se vůbec ptáš. - Tady je. Jamali Maddix. Duchu? Že nevíte, jak se to hejbalo? Hádejte, co to bylo. Provázek! Z té hrůzy jsem na provázek zapomněl. Běhal mi mráz po zádech, už když věci padaly ze zdi, ale když spadly ty dvě hlávky…



Klasický horor. Pusťme si prosím další horor. Chceš vidět, jak dělá strašidelný dům Sarah? - Nic jiného si nepřeju. - Jdeme na to. Ahoj, Alexi. Pojď si s námi hrát. Budeme si hrát, Alexi.



Už navždy, navždy, navždycky. - Fakt strašidelný, Sarah. - Dík. Klasický horor, Osvícení. Potřebovali na něj 5 let a 900 tun soli. Podobně jako na tuhle show. Na co potřebovali 900 tun soli? Na konci jsou tam scény ve sněhu. - Sníh udělali ze soli. - Fakt jo? Ten Kubrick.



- Tvůj film byl výborný. - Díky, Gregu. Pozor, spoiler – nahnal mi větší hrůzu než ty kapusty. Děkuju. Lepší recenzi jsem dostat nemohla. Jen tak děláš velká prohlášení. Rozhodil mě nedostatek provázku v zemi. Nyní přichází éterický Mike Wozniak. Alexíčku Horne. Alexíčku Horne.



Pojď dál. Není se čeho bát, Alexíčku Horne. Mám uvnitř štěňátka potřená melasou. Jen pojď. Teda. To bylo děsivý. Jak nalákat oběti dovnitř? Štěňátky potřenými melasou. Vzal jsem dvě věci a učinil z nich dohromady něco lepšího. Ale ne vždy vzejde ze dvou hezkých věcí něco dobrého.



To nebyly dvě věci. Na štěňátka lidé přijdou, ale koho zajímá melasa? Mimochodem, Mike trval na tom, že nás oba rozpůlí, a říkal tomu hemisekce. Hemisekce. Je to skutečné slovo. Než půjdeme dál, můžeme rozebrat tvou zápletku? Máme strašidelný dům. Přijde rozkošný Taskmasterův asistent. - Tenhle týpek. - Prahne po krvi. Chce tě sníst. Hemiseknout tě a pak zase vyplivnout.



- Proč Alexíček… - Rozkošný. - Ten rozkošný asistent… Proč si nevšiml už hemiseknutého těla venku? Mohl, ale přemohlo ho… Kouzlo melasových štěňátek. - Kdo je další? - Nakonec zápolí Lee. - Ahoj, Lee. - Necháš se snadno vyděsit? - Nemyslím si. - Dobře. Co tě… Jen jsem to ověřoval.



Říkáš ne, ale trhl jsi sebou. - Znáš příběh tohoto přívěsu? - Vždy mě zajímal. Kdysi dávno žila jedna slečna jménem Amy. Typická 21letá dívka, měla ráda hudbu, večírky… Ale jejím největším přáním bylo mít vlastní karavan. Jeden takový si koupila. Právě tento. Jedné osudové noci se rozhodla jít ven, sama. To byla chyba. Co se té noci stalo? To se nikdy nedozvíme. Našli ji o čtyři dny později.



Ale nebyla naživu. Byla… ne naživu. Nyní s pomocí tabulky ouija zjistím, co přesně se té noci stalo. Amy? Slyšíš nás, Amy? Slyšíš nás? Pokud ano, dej nám znamení. Mluví se mnou. Chceš se jí na něco zeptat? Jsi v nebi, Amy? - Super.



- Alexi, můžu být upřímný? - Jasně. - To dělám já. - Já vím. - To tahám já. - Já vím. - Zklamal jsem tě. Kéž bych to mohl vzít zpět. Za to se ti omlouvám, Alexi. Nejsem o nic lepší médium než ty. Přijímáš mou omluvu, prosím? - To je hodně kouře. To je… Ty jsi Amy? - S kým to mluvíš? - Ty ji nevidíš? - Ne, to jsem byl já. - To jsem byl já.



- To se mi nelíbí. - Je to hezká skříň. - Už půjdu, Lee. - Kam jdeš? Popravdě se tu nedá dýchat. - Ale taky tu stojí mrtvá žena. - Nic nevidím. - Tak jo, čau, Lee. - Není to skutečné. Vymyslel jsem si to. Sežral nám to. To je ve filmu potřeba. Zvrat. - Vypadal jsi fakt vyděšeně. - No, nikdo mě nevaroval. Nebylo by divný tě o tom varovat?



Ale herce v hororech varují. Takže ty se teď považuješ za herce? Moc se mi tvůj film líbil. - Mám rozdat body? - Děsivé bodíky. Myslím, že všichni byli fakt dobří, takže nikdo nedostane jeden děsivý bodík. Nikdo nedostane dva děsivé bodíky. - Dostane někdo nějaké bodíky? - Tři děsivé bodíky dostává… Jamali a Charlotte.



Na druhém místě se čtyřmi body se umisťuje král melasových štěňátek. A také ten šibalský film s děsivým zvratem. Čtyři body pro Leeho a Mika. Ale nejatmosféričtější a nejděsivější film za pět bodů natočila Sarah. - Sarah Kendall. - Dík. Překlad: ElTigre www.videacesky.cz