Pohádejte se

Musím ti říct: Hrozný KNÍR! To má být hezký VLAS? - Ahoj, Jamali. - Jak je? - Dobrý. - Ahoj, Alexi. - Ahoj, Miku. Nebojíš se výšek? - Takovýchto výšek? - Jo. - Tohle je v pohodě. - Máš nějakou fobii? - Z krys. - A pěny.



- Pěny? - Jakože pěnovky. - Myješ s tím nádobí. Houbu myslím! - Takže pěnu škrtám? Ano, pěnu škrtni, myslím suchou houbu. - A žínka je v pohodě? - Pohoda. - Můžu dostat zadání? - Ne, nemůžeš z krabice. - Můžeš mi ho podat? - Ještě ne. - Dobře. - Ahoj! Jak se máš? - Čau! Dobře, jak ty? - Ahoj. - Ahoj. Lee, otevři zadání.



Tady je zadání. Nemůžete z krabice. Nemáš pásek? Ne, nemáš. Mám bundu. A taky boty a tkaničky. To nám trochu zlepší dosah. Použil jsem tenhle uzel, aby k tomu šlo něco přivázat. - Super. - Nemyslíte, že to půjde snáz? - Ahoj.



- Čau. - Těší mě, Jamali. - Charlotte. - Sarah. Teď mám boty bez tkaniček. Pohádejte se. Musíte se střídat s naštvanými výroky, které nebudou mít více než 10 slov, a svůj výrok musíte pokaždé zakončit jiným čtyřpísmenným slovem. Během hádky se na sebe musíte dívat a ten, kdo mluví, během toho musí rozzlobeně hrozit prstem.



Hádka končí, když nastane 10vteřinové ticho nebo když jeden z vás odhlédne. Nejdelší hádka vyhrává. Hádka musí začít do tří minut odteď. Chceš se hádat o něčem konkrétním? Vypadáš totiž velmi mile a ochotně. No nevím, to je dojem, o který se snažím. - Pod tím vším jsem možná nestydatý šmejd. - Ano. Poslední slovo musí mít čtyři písmena. Pár mě jich napadá.



Ruka. R-U-K-A. Jo, fajn. V mysli mě pořád napadá jen slovo kuře. Snažím se ji restartovat, ale pořád se vrací jen kuře. Kdo restartuje mysl? Mluvíš podivným jazykem. Pořád mě napadalo jen: kuře, kuře, kuře. Snažil jsem se donutit… Tak sis řekl: Restart. Kuře. Restart. Kuře. Snažil jsem, ale pořád mě napadalo totéž.



Divný, totálně podivný. Líbilo se mi, jak jste si s tkaničkami vymýšleli nové úkoly. A líbila se mi jeho nenápadná samolibost. „Neví, že přijde Charlotte.“ A pak se zeptá: „Jste si jistí, že to nepůjde snáz?“ Hele, taky mám city. - Tak se na to podívejme. - Běžná pravidla hádky: Maximálně 10 slov na výrok a poslední slovo musí mít 4 písmena.



Nejdříve filmový a divadelní režisér Mike Lee. - Hezké. - Díky. Musím ti říct: Hrozný KNÍR! To má být hezký VLAS? Dost možná je, ale není FAJN. - Neopovažuj se urážet mou TVÁŘ. - Budu urážet TEBE. Dostaneš, co si zasloužíš, ty BLBE.



Blb? Já? Já ti ukážu, ty PAKO. Žárlíš, ty… FÍKU. Tak mi neříkej, MIKU. Vypadáš jako KUŘE. Co to meleš, no tak, MLUV!



Nad tvými rty je to příliš HOLÉ. Pod mým opaskem TAKÉ. Pod opaskem měl by být CHLUP. To tím chci ŘÍCT. - To jsou KECY. - Ukážu ti svý PÉRO. - Rád bych viděl tvůj OCAS. - Má to být hádka. Dobrá, tak ho máš TADY. Odbíháš od tématu…



Můžu ho dát pryč? Je těžký a OBŘÍ. Promiň! - Musím zapískat. - Promiň mi to. - Krásná hádka. - Ale řekl „tématu“ a já do toho skočil. Zaváhal jsem. Ráda bych řekla, že to bylo lepší - než některé hry v Národním divadle. - Ryzí poezie. A fascinuje mě, že to končilo tím, že ti Lee nabídl, že ti ukáže své genitálie, a ty jsi to očividně chtěl.



Hádka se zastavila, shodli jsme se a pak… Nabídl jsi Mikovi, že mu ukážeš penis, a pak jsi prohlásil, že je „obří a těžký“. - Neřekl jsem obří až na konci? - Jo. „Můžu ho dát pryč? Je těžký a obří.“ Děkuju. Jsem možná neomalený, ale pravidla znám. Přišel čas na trojici Jamali, Charlotte a Sarah. Jde o to, Jamali, že jako řidič jsi FAJN.



Musím nesouhlasit. Já to nesnáším, HNUS. Nemáš tušení, jak se Jamali chová. To máš kliku TEDA. Díky, žes to řekla, ale jsem naštvaná. Hezké BOTY. STOP! Nic takového prostě…



není. To už se prostě NEDÁ. Kdy s tím… - Naštvaně, prosím. - …hodláš přestat, KÁMO? Nikdy… s tím nepřestanu. To možné NENÍ. - Jak se to píše? - HAHA. Jen si počkej malý MŽIK.



Na co… mám jako… čekat… DOME? Nech TOHO! Nedává to žádný smysl, a tak to MÁTE. Běž na ÚŘAD. To už nemáš jiných SLOV? Dávej si pozor, protože…



opatrně, kde je vůle, tam je VŮLE. To je nejspíš víc než 10 slov, když to spočítáte. Proč jsi zničehonic řekl „dům“? To je takový slangový výraz. Je to sprosté slovo? Můžeme nechat „dům“ ve vysílání? Vysílá to Channel 4, je to riskantní. Vypadalo to jako lidé, kteří se poprvé setkali s jazykem.



V zadání bylo jen to, ať hrozíme prstem, hádáme se a že poslední slovo musí mít 4 písmena, ne to, že to musí být o nějakém tématu. To se ale rozumí samo sebou. Mohli jsme vypsat další pravidla jako: „Neříkejte pro nic za nic slovo dům.“ Víš, že jazyk je smyšlená věc? Vyhledal jsem si to na Urban Dictionary a nikdo to tam nezná. Urban Dictionary neví nic moc o kultuře. Když se lidi hádají, taky to nedává smysl.



- Tvůj první výrok byl: „Jako řidič jsi FAJN.“ - Přesně. A to mě dohání k šílenství. Musíš jít na úřad. Tam ti dají co proto. Chceš znát výsledky? Trojice se hádala 3 minuty a 8 vteřin, ale tihle dva se hádali 5 minut 35 vteřin bez jakýchkoliv kiksů. Chci, aby každý z těchto hádajících se mistrů dostal plných 5 bodů.



- A co tým s domem? - Každému 2 body. Každému 2 body. Ale Mike a Lee jsou vítězi úkolu! Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz