Ustelte postel a u toho se držte za ruceTaskmaster

Ahoj. - Ahoj, Alexi. - Ahoj. - Jak je? - Ahoj. - Ahoj. - Ahoj, Franku. - Ahoj, jak se máte? Ustelte tuto postel podle hotelových standardů a držte se u toho za ruce. Stopky se zastaví, když do postele vlezete. Nejrychlejší vyhrává. - Nyní se chyťte. Já nechá… - Musíme stlát a držet se za ruce. - Celou dobu musíme tvořit řetěz?

- Jo. Nyní se chyťte. Čas vám běží odteď. - Rád tě vidím, Franku. - I já tebe. Už teď máš výhodu. - Proč? - Protože jsem pravou ruku vyřadil ze hry. - Tobě pravá zůstává. - Ale já jsem levák. - Aha. Tak to jsme udělali strašnou chybu. Podle čeho jsme je rozdělili do skupin? Na základě matematiky. Když sečteme věky Franka a Tima, dává to stovku stejně jako u těchto tří.

Mně je 24. Jasně. Začneme s mládeží. - Počkej, dávej pozor. - To máš jedno. Má to být hotelový standard, takže bez antuky. Neřekli ale který hotel, protože tohle by byl Travelodge. - Chceš tohle? - Jseš ready, Rome? - Jo. - Držíš to?

- Jo, držím. - Připraven? - Jo, jdu na to. Počkej, můžu pomoct, nemusíš s tím třást. - Dobře, teď s tím zatřes. - Předtím jsi říkal opak. Dobře. A teď… - Co to děláš? - Snažím se povléct polštář. Jen kloužeš povlakem po polštáři. Knoflíky jsou špatně.

- Nejsou. - Ale jsou. - Tak proč je to tady volný? - Proto je svět vzhůru nohama. - Jen si to pojďme užít. Do prdele, Rois, trochu se snaž. Hotovo. Polštáře. Vyměníme se a povlečeš polštáře. Chytím se Joshe. Tancujeme Auld Lang Syne. Počkej, počkej. A je to. - Ne, mám být uprostřed.

- Nemáš. Vy se pusťte. A je to. Jsem uprostřed. - Do toho. - Ne, já mám být uprostřed. - Aha, ty. - Jo. - Tak fajn. Nejdřív peřinu, nebo polštář? Panebože! Panebože. Znovu? O tomhle jsem snil.

Skrč nohy, ať se můžeme přikrýt. To ne. - Zastavuju stopky. - To podle mě ušlo. Dobrá práce. Oproti nim jsme měli obrovskou nevýhodu. Jak to? - Byli jsme tři. - Máte třetí osobu bez rukou a jen ji taháte s sebou. Kdyby to byl závod o třech nohách, bylo by to snazší než…

Chceš tím říct, že osoba uprostřed překáží? - Ano. - Být tři je obrovská výhoda. Musíte se pořád střídat. Ale zaprvé jste měli tři inteligentní lidi na jeden úkol. - Jo. - My jednoho. Zadruhé… Zadruhé je výhodou rozpětí křídel. Jo, když se náhodou mezi prostěradly chcete proletět. Albatros postel ustele za 34 vteřin.

Vypadá to, že chcete říct, že by na tom krab byl lépe bez prostřední sekce. Přesně to se snažím říct. Jak to zvládla dvojice? Pokud je na tom štěrk, je to pořád dle hotelových standardů? Panebože. Tohle bude ta nejtěžší část, co? Dostat to pod matraci. Ležel tam pes, kterého jsme si nevšimli? Je to polštář? - Mám to.

- Dobře. Podrž to, dej mi ruku a drž. Proto siamská dvojčata používají dvojité spacáky. Nebude to poprvé, co jsem na hotelovém polštáři nechal sliny. - Tady to je. - Ano, tohle bude… - Když uchopím druhý roh… - Nasoukám to dovnitř. Počkej. - Když mi podáš ten vnitřní roh… - To ne, ne. - Ale jo, půjde to. Takhle se to musí. - Počkej.

- Je to tam? Myslím, že jo. - Tak jo. Proč nestojíš na posteli? - Měli bychom začít s frčky. - S čím? - S knoflíky. A teď ještě jazyková bariéra. Tak já začnu odsud a ty odtamtud. Ale tady nemůžu. - Ze stehna může být knoflíkovací stůl. - Cože, Franku? - Ze stehna může být knoflíkovací stůl. - Dík. - Takhle dobrý, ne? - Nebuď puntičkář.

- Tohle bych v hotelu viděl rád. - Hotovo? - Jo. - Přečetli jste si zadání? - Musíme si do postele lehnout. - Musíme si lehnout. A můžeme se vyspat? - Zastavte stopky. - Dobrou noc. - Dobrou noc, Franku. Mám chuť dát bonusový bod za přání na dobrou noc, to byl moc milý okamžik. Kdo to zvládl nejrychleji? Rozdejme body podle toho. Dva body pro vítěze podle rychlosti, jinak to všichni splnili. Dětem to trvalo 16 minut a 3 vteřiny.

- Neskutečné. - Dospělým 10 minut 57 vteřin. A je to, tak je to fér. Spravedlivě vyhráli. Alexi, jaké je skóre? Pokud se podíváme sem, uvidíme, že vede pan Josh Widdicombe. Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz