Historie plastů

Hledáte zábavný způsob, jak pomoci s plastovým odpadem? Zapojte se do výzvy. Dnes jsou plasty všude. Všechen tento plast má svůj původ u jednoho malého objektu, který ani není z plastu vyrobený. Po staletí se kulečníkové koule vyráběly ze slonoviny ze sloních klů. Nadměrný lov však v 19. století způsobil výrazný pokles sloní populace a výrobci kulečníkových koulí tak začali hledat alternativy a nabízet velké odměny. V roce 1863 se tak Američan John Wesley Hyatt tohoto úkolu ujal.



Během příštích 5 let vynalezl nový materiál zvaný celuloid, který vyrobil z celulózy, sloučeniny vyskytující se ve dřevě a slámě. Hyatt však brzy zjistil, že celuloid problém s kulečníkovými koulemi nevyřeší, protože materiál nebyl dostatečně těžký a neodrážel se správně. Ale šlo ho nabarvit a vytvořit na něm vzory a napodobit tak dražší materiály, jako jsou korál, želvovina, jantar či perleť. Vytvořil to, co dnes známe jako první plast. Slovem plast lze popsat jakýkoliv materiál vyrobený z polymerů, což jsou jen velké molekuly skládající se ze stejných opakujících se podjednotek.



To zahrnuje všechny umělé plasty, jakož i mnoho materiálů nalezitelných v živých stvořeních. Ale obecně lze říct, že když lidé mluví o plastech, mají na mysli syntetické materiály. Jejich společným rysem je, že na začátku jsou měkké a poddajné a můžou být vymodelovány do určitého tvaru. Přestože šlo oficiálně o první plast vůbec, celuloid byl vysoce hořlavý a jeho výroba tak byla riskantní.



Vynálezci se tak začali pídit po alternativách. V roce 1907 chemik zkombinoval fenol, odpadní produkt z uhelného dehtu, a formaldehyd, čímž vytvořil nový odolný polymer zvaný bakelit. Bakelit byl mnohem méně hořlavý než celuloid a suroviny používané k jeho výrobě byly mnohem dostupnější. Bakelit byl ale jen začátek. Ve 20.



letech 20. století vědci poprvé komerčně vyvinuli polystyren, pěnový plast používaný jako izolace. Brzy následoval polyvinylchlorid neboli vinyl, jenž byl pružný, ale odolný. Akryl tvořil transparentní, nerozbitné panely, které imitovaly sklo. A ve 30. letech se do centra pozornosti dostal nylon, polymer navržený jako imitace hedvábí, ale s mnohonásobně větší silou. Počínaje rokem 1933 se stal jedním z nejuniverzálnějších plastů polyethylen, který se dodnes používá k výrobě všeho od potravinových tašek přes lahve na šampon až po neprůstřelné vesty.



Nové výrobní technologie šly ruku v ruce s tímto rozmachem materiálů. Vynález techniky zvané vstřikování umožnil vkládat roztavený plast do forem jakéhokoliv tvaru, kde by rychle ztvrdl. To otevřelo nové možnosti pro produkty nových druhů a tvarů a vznikl způsob, jak levně a rychle vyrábět plasty ve velkém. Vědci doufali, že tento nový a ekonomický materiál zpřístupní předměty, které byly dříve cenově nedostupné, více lidem.



Místo toho byly plasty povolány do služby ve 2. světové válce. Během války se produkce plastů ve Spojených státech zčtyřnásobila. Vojáci nosili nové plastové vložky do helem a voděodolné vinylové pláštěnky. Piloti seděli v kokpitech z plexiskla, nerozbitného plastu, a spoléhali na padáky vyrobené z pružného nylonu. Poté firmy vyrábějící plasty, které vznikly během války, obrátily svou pozornost ke spotřebnímu zboží. Plasty začaly nahrazovat jiné materiály jako dřevo, sklo a látky v nábytku, oblečení, obuvi, televizích a rádiích.



Všestranné plasty otevřely nové možnosti v balení, hlavně v tom, že potraviny a další výrobky zůstaly čerstvé déle. Najednou jsme měli plastové pytle na odpadky, pružné plastové obaly, zmáčknutelné plastové lahve, krabičky na jídlo s sebou, a plastové krabičky na ovoce, zeleninu a maso. Během několika desetiletí nastolil tento mnohostranný materiál to, co známe jako století plastů.



A zatímco století plastů zvýšilo pohodlí a efektivitu nákladů, způsobilo také obrovské problémy v oblasti životního prostředí. Mnoho plastů se vyrábí z neobnovitelných zdrojů. Plastové obaly byly navrženy na jedno použití, některé plasty se ale rozkládají celá staletí, čímž vzniká obrovské množství odpadu. V tomto století budeme muset inovace zaměřit na řešení těchto problémů, tedy omezit používání plastů, vyvinout biologicky rozložitelné plasty a nové způsoby recyklace plastů existujících.



Překlad: marysol www.videacesky.cz