Proč lidé naletí misinformacímTED-Ed

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 32
87 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:74
Počet zobrazení:4 062

Po světě koluje mnoho misinformací a dezinformací. Lidé se vyvinuli z opic, cukr způsobuje hyperaktivitu, Země je plochá, očkování způsobuje autismus, diamanty pocházejí z uhlí, voda v toaletě víří na každé polokouli jiným směrem… Proč lidé snadno uvěří mylné představě a poté se zdráhají uvěřit následné objektivní pravdě? TED-Ed tento jev zkoumá na příkladu chuťové mapy jazyka. Jaké mylné představy znáte vy?

Přepis titulků

„Nepravda letí a pravda se belhá za ní.“ - Jonathan Swift David Hänig roku 1901 publikoval výzkum, který navždy změnil naše chápání chuti. Jeho výzkum vedl k takzvané chuťové mapě – ilustraci, která rozděluje jazyk na čtyři jednotlivé oblasti. Receptory podle této mapy na špičce našeho jazyka vnímají sladkost, hořkost je registrována na kořeni jazyka a receptory po stranách vnímají slané a kyselé vjemy.

Chuťová mapa byla od svého vytvoření publikována v učebnicích a novinách. Tato mapa má ale jednu chybu. Je špatně. Ve skutečnosti to není ani přesné znázornění toho, co Hänig původně objevil. Mapa jazyka je běžná mylná představa – něco, čemu se obecně věří, ale je do značné míry nesprávné. Odkud tedy pocházejí tyto mylné představy a proč tak snadno věříme falešným faktům?

Za jazykovou mapou opravdu stojí David Hänig. Hänig v rámci své disertační práce na univerzitě v Lipsku analyzoval napříč jazykem chuťovou senzitivitu čtyř základních příchutí. Sacharóza zastupovala sladké, chinin sulfát hořké, kyselina chlorovodíková kyselé a sůl slané. Hänig nanesl tyto stimuly po celém jazyku subjektu a porovnal rozdíly v prahových hodnotách chuti. Doufal, že lépe pochopí fyziologické mechanismy, které ovlivnily čtyři příchutě.

A jeho údaje naznačily, že citlivost každé chuti se opravdu napříč jazykem liší. Největší citlivost na sladké byla na špičce jazyka, hořká příchuť byla nejsilnější vzadu, slaná byla nejsilnější v této oblasti a kyselá na střední části na bocích jazyka. Hänig si ale pozorně všiml, že každý vjem lze cítit na celém jazyku a že oblasti, které identifikoval, se v intenzitě liší jen pramálo.

Mapa jazyka představuje zkreslení původního zdroje stejně jako jiné mylné představy, ale povaha tohoto zkreslení se může lišit. Některé mylné představy jsou tvořeny dezinformacemi – nepravdivými informacemi záměrně určenými ke klamání lidí. Ale mnoho mylných představ, včetně mapy jazyka, se soustředí na misinformace – nepravdivé či zavádějící informace, které jsou výsledkem neúmyslné nepřesnosti.

Misinformace nejčastěji vznikají chybami a lidskými omyly, ale konkrétní chyby, které vedou k mylné představě, mohou být překvapivě různé. V případě mapy jazyka byla Hänigova disertační práce napsána v němčině, takže práci rozuměli pouze čtenáři plynně hovořící německy a dobře se orientující v Hänigově koutku na akademii. To odstartovalo tichou poštu, která překroutila Hänigův výzkum vždy, když byl sdílen s lidmi z vnějšku.

Noviny necelých deset let po jeho disertační práci falešně tvrdily, že experimenty mohou prokázat, že kořen jazyka nezaznamená sladkost. Druhým viníkem šíření mapy jazyka byly ilustrace, které Hänigova práce inspirovala. V roce 1912 se v novinovém článku objevila hrubá verze mapy, která jemně popisovala některá tajemství za výzkumem chuti a vůně. Ilustrace článku s jasnými popisky zjednodušila Hänigovy původní složitější diagramy.

Obdoby této dostupné ilustrace se opakovaně citovaly, často bez odkazu nebo jakéhokoliv zamyšlení nad Hänigovou prací. Nakonec se tato ilustrace rozšířila do učebnic a učeben jako domnělá pravda o tom, jak vnímáme chutě. Ale možná největším faktorem, který přispěl k této mylné představě, byla její výpravná jednoduchost. Mapa v mnoha ohledech naplňuje naši touhu po jasných příbězích o světě kolem nás – vlastnost, která není vždy v chaotických oblastech vědy zastoupena.

Například i počet chutí, které máme, je složitější, než naznačuje Hänigova práce. Umami – také známá jako pikantní – je dnes považována za pátou základní chuť a mnozí stále diskutují o existenci chutí jako mastná, zásaditá, kovová a vodová. Jakmile slyšíme dobrý příběh, může být těžké změnit, jak tyto informace vidíme, a to i tváří v tvář novým důkazům.

Až tedy příště uvidíte praktický graf nebo si přečtete překvapivou historku, zkuste si zachovat zdravý skepticismus, protože mylné představy mohou zhořknout na každé části vašeho jazyka. Překlad: Kara www.videacesky.cz

Komentáře (10)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Zde Derek z kanálu Veritasium a Destin z kanálu Smarter Every Day udělali společně pokus, kde Coriolisovu sílu (a tedy následné opačné otáčení na polokoulích) prokázali na dětských bazéncích. Ona působí samozřejmě i v tom umyvadle či záchodě, ale nepatrně, stejně jako zmagnetizovaná jehla položená třeba na list na hladině bude ukazovat vždy k severu, protože magnetický pol. ALE....Taky se se mnou může hádat polovina planety, že když fouka vítr, že to nefunguje. Tohle je ten samý případ....vyvracet coriolisovu sílu tim, že když je umyvadlo špinavé, nebo když je neustálená hladina, nebo když má záchod trysky.... tak to nefunguje !!! Jasně... a když má letadlo křídla, tak nefunguje gravitace. Já vim.
Jak se splachuje záchod v Austrálii?

00

Odpovědět

Ono taky když nemáš doma záchod velikosti fotbalovýho hřiště, tak se to těžko pozoruje. :D

10

Odpovědět

Jakožto učitel biologie, který se s dětmi v rámci laborek (neúspěšně) pokoušel pomocí vatiček namočených v octu apod. jazyk zmapovat, cítím jisté zadostiučení. A zároveň jsem tedy dost překvapený. Fakt je to věc, která je pořád běžně k vidění v učebnicích :)

70

Odpovědět

Podle mě se tady pletou dvě věci.
První je prosté zjednodušení faktu: "lidé se vyvinuli z opic", "hořké cítím vzadu na jazyku", "koronavir zabíjí staré lidi". V zásadě je to pravda, osekaná o všechny detaily. Málokdo by nesouhlasil. Prostě u piva v hospodě nemám náladu citovat vědecké zdroje.
Pak je tady druhá skupina, říkejme jí "konspirace", která naopak není zjednodušení ničeho a málokdo by s těmi tvrzeními souhlasil. Jsou to právě: "země je plochá", "epidemie koronaviru byla předem plánovaná" apod. Tahle tvrzení vznikají úplně z jiných důvodů než jako zjednodušení pravdy.

52

Odpovědět

I příliš zjednodušená informace je chybná informace. Nemusíš citovat vědecký zdroje, stačí to nelíně vysvětlit.

32

Odpovědět

Lenže ľudia sa nevyvinuli z opíc. Máme iba spoločného predka, z ktorého sa samostne vyvinuli opice a samostatne my.

31

Odpovědět

+HonzoušAno, nějakého společného předka, nějakou praopici. Takže lidi se vyvinuli z praopic.

13

Odpovědět

+jjkTa praopice je dost nešťastný výraz. A pořád je to špatně.

20

Odpovědět

+jjkPovedať, že opice a ludia sa vyvinuli z praopice a teda človek je z opice je rovnaké, ako povedať, že opice a ľudia sa vyvinuli z pračloveka a teda opice sú z človeka. A my v partii bežne uvádzame vedecké zdroje pri debatách pri pive. Ak niekto niečo tvrdí, tak to musí niečim podložiť. Ono záleží s kým sa človek stretáva. A keď chlastáme na punkovici, tak takéto témy ani nevyťahujeme. Presne tieto krčmové reči okresané o akékoľvek fakty, sú dôvodom, prečo dezinformácie vznikajú. (aj)

00

Odpovědět

To nevím, ale je to o njákém ziku

04