Dwayne Johnson, Kevin Hart a Jodie Whittaker o slávě a fanoušcíchThe Graham Norton Show
156
Život filmové nebo seriálové hvězdy s sebou přináší i svá nebezpečí a negativa. Jedním z nich jsou nechtěná setkání s fanoušky, kteří se ne vždy umí chovat slušně. Své o tom ví i dnešní Grahamovi hosté, Dwayne Johnson, Kevin Hart, a Jodie Whittaker.
Přepis titulků
Ale tohle k tomu patří, nemůžeš se schovat, - ať jdeš kamkoli, vždycky jsi Doktor. - Je to v pohodě, třeba tihle dva ten seriál vůbec neznali. Takže v jejich společnosti je to dobrý. - V zákulisí ses schovat mohla. - Přesně tak. Jinak je to zajímavé, hlavně v Británii, ale kupodivu se ten seriál… Nedá se předpovědět, kdo na to kouká, rozšířilo se to do celého světa. Takže to nefunguje tak, že si řeknete, že na nějakém místě čepici potřebovat nebudete, protože pak se stane něco zvláštního a říkáte si, že vás možná někdo poznal.
A zrovna já občas mívám takové tendence k narcismu, mám pocit, že mě každý poznává. A včera se mi stalo něco hrozně trapného. Bylo to v metru. A já samozřejmě vím… No, to je jedno. Tohle se mi stalo: Stála jsem na zastávce Oxford Circus a vždycky s sebou mám… Znáte takové skleněné znovupoužitelné hrnky? Místo abych si v kavárně vždycky vzala nový kelímek, tak si nosím skleněný hrnek, který pokaždé omyju a nechám si do něj nalít latté.
Tak jsem tam stála s prázdným hrnkem, čepici do čela a tak. A po tom nástupišti ke mně šel starší pán. Říkala jsem si, že chci jen nastoupit do metra a hned mě lidi poznávají. On šel prostě ke mně, ale potom natáhl ruku a narušil můj osobní prostor.
Na tom nástupišti bývá plno a tak. Obořila jsem se na něj, co to sakra dělá, možná příliš agresivně. Ale on se mi omluvil, protože ve skutečnosti si myslel, že chci peníze, a chtěl mi dát svých 10 pencí do toho hrnku. - To je skvělá historka. - Já vím, ale rozhodilo mě to. A když jsem nastoupila do metra, moc jsem si přála, aby někdo navázal oční kontakt a já mohla vyprávět tuhle historku. Čekala jsem na to, protože jsem měla skvělou historku.
Dwayne, ty se asi neschováš, tobě nějaká čepice nepomůže. - Ne. - Ale viděl jsem tě ve fitku, v nějakém veřejném. Otravují tě lidi neustále? - Ano, neustále. - Ale jak to děláš? - Anonymita je v čudu. - Ale jak můžeš cvičit, - když za tebou pořád někdo chodí? - Prostě jsem milý, pozdravím je, - ale pak jedu dál. - Zvedáš je. Ale sláva je zvláštní věc.
Třeba ta tvoje historka ti může pomoct udržet nohy na zemi. Sláva je skvělá, ale taky ne vždycky… Já to ale nemám tak těžký jako ty, protože podle mě… Když nemáš ani 170 cm, nasadíš si čepici, oblečeš se trochu jako teenager s kšiltovkou, nasadíš sluchátka, skloníš hlavu… Jezdím každý den autobusem i metrem, protože takhle mě každý přehlídne. Ale umím si představit, že ty se svou výškou nemůžeš jen sklonit hlavu.
Když máš přes dva metry… - Ale Kevin měl divného fanouška. - Spoustu. Jaký to je, když nemáš ani metr? Jaký je to pocit? - Jak zvládáš… - O čem to mluvíš? - To bylo fakt neomalený. - Jak se vyrovnáváš… - Mám skoro 160 cm, to přece víš. - Pak se musíš zaklánět… - Omlouvám se. - Má to dvě strany. Myslím, že jsme pár věcí přeskočili.
Zaprvé tvrdí, že se obléká jako teenager, ale pokud ti chce někdo dávat drobný, asi vypadáš mnohem hůř. - Jsem jenom upřímný. - Ale ten hrnek měl dokonce víčko. Něco na tvém vzhledu říkalo, že ti musíme pomoct, aby ses ten den najedla. U mě je to docela zlý. Protože jsem tak slavnej. - Někdo tě sledoval v restauraci?
- Proboha, jo. Jeden chlap šel za mnou na záchod. To je pravdivá historka. Musel jsem do kabinky a přišel tenhle chlap a povídá: „Kevine, můžu se s tebou vyfotit?“ A já, protože jsem takovej chlapák, jsem si dupnul a říkám: „Tady teda ne. Počkáš, než budu hotovej. Běž ven, vyfotím se s tebou, až vylezu.“ Vešel jsem do té kabinky, zavřel dveře a čekal jsem, že ten člověk odešel, že je pryč, tak jsem vyřídil tu záležitost. Byla to jedna z těch, co nějakou dobu trvaj.
Seděl jsem tam, a když se tam hezky rozsedíte, tak to chvilku trvá, projížděl jsem něco na telefonu, - je to prostě pohodlný. - To se tak v obchoďáku dělá. Dodělal jsem to, vyšel jsem z té kabinky, zavřel dveře a on stál přímo tam. Povídá: „Tos tam byl docela dlouho.“ „Můžeme se teda vyfotit?“ A já: „Já myslel před záchodky!
Nebudu se s tebou fotit na záchodcích.“ Ale ta představa, že tam celou dobu tak trpělivě stál, z toho jsem měl pocit závazku, tak jsem si s ním vyfotil selfie. „Ale nikomu neříkej, že jsi mě tady viděl.“ A od té doby se přátelíš s Jasonem Stathamem. Překlad: jesterka www.videacesky.cz
A zrovna já občas mívám takové tendence k narcismu, mám pocit, že mě každý poznává. A včera se mi stalo něco hrozně trapného. Bylo to v metru. A já samozřejmě vím… No, to je jedno. Tohle se mi stalo: Stála jsem na zastávce Oxford Circus a vždycky s sebou mám… Znáte takové skleněné znovupoužitelné hrnky? Místo abych si v kavárně vždycky vzala nový kelímek, tak si nosím skleněný hrnek, který pokaždé omyju a nechám si do něj nalít latté.
Tak jsem tam stála s prázdným hrnkem, čepici do čela a tak. A po tom nástupišti ke mně šel starší pán. Říkala jsem si, že chci jen nastoupit do metra a hned mě lidi poznávají. On šel prostě ke mně, ale potom natáhl ruku a narušil můj osobní prostor.
Na tom nástupišti bývá plno a tak. Obořila jsem se na něj, co to sakra dělá, možná příliš agresivně. Ale on se mi omluvil, protože ve skutečnosti si myslel, že chci peníze, a chtěl mi dát svých 10 pencí do toho hrnku. - To je skvělá historka. - Já vím, ale rozhodilo mě to. A když jsem nastoupila do metra, moc jsem si přála, aby někdo navázal oční kontakt a já mohla vyprávět tuhle historku. Čekala jsem na to, protože jsem měla skvělou historku.
Dwayne, ty se asi neschováš, tobě nějaká čepice nepomůže. - Ne. - Ale viděl jsem tě ve fitku, v nějakém veřejném. Otravují tě lidi neustále? - Ano, neustále. - Ale jak to děláš? - Anonymita je v čudu. - Ale jak můžeš cvičit, - když za tebou pořád někdo chodí? - Prostě jsem milý, pozdravím je, - ale pak jedu dál. - Zvedáš je. Ale sláva je zvláštní věc.
Třeba ta tvoje historka ti může pomoct udržet nohy na zemi. Sláva je skvělá, ale taky ne vždycky… Já to ale nemám tak těžký jako ty, protože podle mě… Když nemáš ani 170 cm, nasadíš si čepici, oblečeš se trochu jako teenager s kšiltovkou, nasadíš sluchátka, skloníš hlavu… Jezdím každý den autobusem i metrem, protože takhle mě každý přehlídne. Ale umím si představit, že ty se svou výškou nemůžeš jen sklonit hlavu.
Když máš přes dva metry… - Ale Kevin měl divného fanouška. - Spoustu. Jaký to je, když nemáš ani metr? Jaký je to pocit? - Jak zvládáš… - O čem to mluvíš? - To bylo fakt neomalený. - Jak se vyrovnáváš… - Mám skoro 160 cm, to přece víš. - Pak se musíš zaklánět… - Omlouvám se. - Má to dvě strany. Myslím, že jsme pár věcí přeskočili.
Zaprvé tvrdí, že se obléká jako teenager, ale pokud ti chce někdo dávat drobný, asi vypadáš mnohem hůř. - Jsem jenom upřímný. - Ale ten hrnek měl dokonce víčko. Něco na tvém vzhledu říkalo, že ti musíme pomoct, aby ses ten den najedla. U mě je to docela zlý. Protože jsem tak slavnej. - Někdo tě sledoval v restauraci?
- Proboha, jo. Jeden chlap šel za mnou na záchod. To je pravdivá historka. Musel jsem do kabinky a přišel tenhle chlap a povídá: „Kevine, můžu se s tebou vyfotit?“ A já, protože jsem takovej chlapák, jsem si dupnul a říkám: „Tady teda ne. Počkáš, než budu hotovej. Běž ven, vyfotím se s tebou, až vylezu.“ Vešel jsem do té kabinky, zavřel dveře a čekal jsem, že ten člověk odešel, že je pryč, tak jsem vyřídil tu záležitost. Byla to jedna z těch, co nějakou dobu trvaj.
Seděl jsem tam, a když se tam hezky rozsedíte, tak to chvilku trvá, projížděl jsem něco na telefonu, - je to prostě pohodlný. - To se tak v obchoďáku dělá. Dodělal jsem to, vyšel jsem z té kabinky, zavřel dveře a on stál přímo tam. Povídá: „Tos tam byl docela dlouho.“ „Můžeme se teda vyfotit?“ A já: „Já myslel před záchodky!
Nebudu se s tebou fotit na záchodcích.“ Ale ta představa, že tam celou dobu tak trpělivě stál, z toho jsem měl pocit závazku, tak jsem si s ním vyfotil selfie. „Ale nikomu neříkej, že jsi mě tady viděl.“ A od té doby se přátelíš s Jasonem Stathamem. Překlad: jesterka www.videacesky.cz
Komentáře (10)
Richmond153Odpovědět
03.01.2020 10:39:28
Prečo keď niekto povie, je to pravdivá historka, tak mu prestanem veriť ?
Poormond264 (anonym)Odpovědět
03.01.2020 22:35:55
Protoze ses paranoidni.
Richmond153Odpovědět
06.01.2020 21:41:02
+Poormond264Ak hovorím niekomu historku, nepotrebujem ho furt slovne presviedčať že je pravdivá a za druhé, prečo by som si ju vymýšľal ?
Anonym CZ (anonym)Odpovědět
09.01.2020 00:27:24
Kevin Hart je komik (mimo jiné samozřejmě) a jako takový, často přibarvuje, přehání a někdy si i trochu vymýšlí. Zkrátka dělá show... Proto si myslím, že chtěl v tomto případě, dát publiku hned od začátku najevo, že vypráví o něčem, co se mu opravdu stalo... Neviděl bych v tom žádnou velkou konspiraci.. ;)
Na druhou stranu, možná se Kevin nudí a tak si vymyslel imaginárního stalkera, aby si na záchodě nepřipadal tak sám... Kdo ví...
Richmond153Odpovědět
09.01.2020 07:52:15
+Anonym CZkeby sa to týkalo len komika Kevina, hovoria to pomerne často celebrity :) Mne to len príde ako keby to nebola pravda a potrebovali celebrity presvedčiť ostatných aby im uverili aspoň tú historku.
tudlidudli (anonym)Odpovědět
02.01.2020 23:32:32
Nemuzu si pomoct, ale te zenska vypada ze vubec nepremysli o tom, co rika. Tahle blbe vykladat historku sem jeste nezazil :D
Just a tip (anonym)Odpovědět
03.01.2020 05:57:52
Vydržel jsem to minutu, pak ještě ten Dwaynovo falešný smích, aby to nebylo tak trapný. Pointa ale dobrá.
kilobyteOdpovědět
03.01.2020 14:49:28
Myslel jsem si, že by herečka s minimálně 20 letou zkušeností měla zvládnout odvyprávět "obyčejnou" historku. Doufám, že jen měla slabší chvilku.
RezolutOdpovědět
03.01.2020 22:51:07
+kilobyte...alebo silné víno.
Nudím se (anonym)Odpovědět
09.01.2020 00:48:58
Tak to jsi toho moc nezažil...
Na začátku řekla, že se to stalo včera, takže to není historka, co už je vybroušená opakováním. Navíc je to před kamerou, v jednom z nejsledovanějších pořadů světa (minimálně ve VB) + možná neměla v plánu o ní vůbec mluvit. Takže situace, ve který by většina populace sotva pípla...
A jak to zvládal Jodie? Sebekriticky, k věci, vtipně, srozumitelně, poučně a ještě připomněla, že těch jednopoužitelných věcí, už bylo dost...
Nemůžu si pomoct, ale Ty vypadáš, že vůbec nepřemýšlíš o tom, co píšeš. Takhle blbě napsat komentář, jsem dlouho nezažil... :p