Historky Robbieho Williamse

Jsou to úžasné příběhy,
ale v té knize nejsi jediný. Kontaktoval jsi ty ostatní?
Volal jsi třeba Geri Halliwell a ptal ses,
jestli tam tu historku můžeš dát? Ne, to jsem neudělal. Nemluví se o ní špatně, ale... Jo, jo. Nemluví se o ní špatně. - Vy jste tenkrát spolu chodili.
- Nechodili. Byli jsme kamarádi a... Však víš.


Míval jsem byt na Notting Hill a okno tam bylo takové veřejné.
Byl to docela veřejný byt. Prostě jsem koukal na telku,
vedle zastavil dvoupatrový autobus a lidi z horní paluby
mohli sledovat Robbieho Williamse, jak kouká na telku. A to se dělo každých 20 minut. Ten konkrétní večer u mě byla Geri
a nevím jak to, ale venku bylo kolem 20 paparazzi
a blýskali na nás, abychom přišli k oknu. Říkal jsem si, že zavolám policii
a zjistím, jaký mám práva.

Nechtělo se mi je obtěžovat,
ale rád bych to věděl. Přišel k nám policista,
tak jsem se mu omluvil, že ho sem tahám, a říkám: "Nerad bych otravoval,
ale chtěl jsem se zeptat, jaká mám práva,
když jsou tady ti paparazzi." A ten policista: "Můžu vás přerušit?"
"Jo." "Když začínáte kariéru,
to se vám tisk hodí, ale když potom tisk něco chce po vás,
to se vám nelíbí, co?" Tak jsem si říkal: "To snad ne!"


Takže jsem měl v domě policistu a Geri Halliwell se schovávala
ve skříni hned vedle něj. Říkal jsem si,
že ho prostě musím dostat pryč, protože nechci, aby mě tady peskoval. Tak jsem mu poděkoval, že přišel,
omluvil jsem se a vypoklonkoval ho. Tak říkám: "Geri, s těma paparazzi
nemůžeme nic dělat, měli bychom zmizet." A dostal jsem geniální nápad,
dát jí do velké sportovní tašky. Je hodně malá,
tak jsem ji prostě nacpal do té tašky a dal jsem si ji na rameno.

Všichni paparazzi si mě fotili,
tak jsem jim zamával. Měla tam auto
a já ji dal do kufru, což bylo vtipný, ale... Dojeli jsme na benzínku a dal jsem si KFC,
tam jsem ji mohl pustit, ale prostě příroda zavolala
a já si nejdřív musel dát to kuře. Jo, takže tehdy byla Geri Halliwell
schovaná u mě doma do tašky, je to v té knížce.

Jenom rychle, Robbie,
protože za chvilku bude vystupovat Pink, mohl bys nám vyprávět,
jak jsi v LA potkal toho gangstera? Jo, v LA, než jsem měl děti,
jsem míval dům jenom na fotbal, - měl jsem vzadu fotbalový hřiště.
- To je tak rock'n'rollový! Úžasný. Speciální dům jenom na fotbal. Přesně tak. A potom přišly děti
a byl s tím konec. Už žádná zábava. A já tam jednou večer hrál fotbal. Bylo tam hodně lidí,
ale malá příjezdová cesta, někdo na ní parkoval
a můj soused tam nemohl vjet.

Můj soused byl Joey Pesci.
Tady ho máme. Přesně tak se díval,
když přišel na to fotbalové hřiště s golfovou holí v ruce
a šel k nám: "Ty zkur..., já ti..."
A bylo to naprosto děsivé, protože ten výraz umí tak skvěle. Já se propadal hanbou
a předstíral, že to není můj dům. "Jo, ten co má ten dům je idiot..."

Měls to udělat jako Macaulay Culkin
a nastražit mu pastičky. To mě nenapadlo. Tak jsem se nějak vymluvil a zdrhnul jsem.
Další den jsem narychlo sehnal ceduli "Zákaz parkování"
a zapíchnul ji tam. To aby každý viděl, včetně Joeyho Pesci,
že se to snažím vyřešit. Ten večer jsem šel do italské restaurace
a přišel ke mně chlápek a povídá: "Hele, fakt se mi líbí,
co jsi pro Joeyho udělal." Jsem společensky nepoužitelný,
nevyznám se ve společnosti, teď jsem byl navíc fakt posranej
a koukal jsem, jak lidi odchází.

Na odchodu přišli k tomu chlapovi
a takhle ho políbili. A udělalo to tak asi 20 lidí. Mně se nechtělo jít na záchod,
nechtěl jsem, aby mě zase viděl. Ale než jsem odcházel,
musel jsem fakt na záchod, tak jsem si říkal, že to zvládnu.
Šel jsem tam, vrátil jsem se a na odchodu z té italské restaurace...
Postavíš se na chvilku? Ten gangsterskej týpek
stál na nějakejch schodech a já byl fakt nervózní,
tak jsem k němu přišel: Políbil jsem jeho ohryzek.

- A ještě pořád žiju!
- Jo, to je super!

Samozřejmě všechny na té pohovce znáš,
ale potkal jsi Pink někdy naživo? - Jo, potkali jsme se.
- Jednou, jo. Jednou v LA,
měli jsme tam společného známého a ten mi psal e-mail,
že se mnou chce mluvit Pink, jestli jí na mě může dát kontakt.
Samozřejmě jsem souhlasil, moc mě zajímalo,
co ode mě Pink chce. Potom jsi mi napsala e-mail
a já z toho vůbec nebyl moudrej, vůbec jsem tomu nerozuměl.

Vyměnili jsme si pár e-mailů,
než jsi napsala: "Počkej, jsi Robbie, ten šéfkuchař?" "Ne, jsem Robbie, ten Williams." - Co jsi mu psala?
- Nevím, něco ohledně lososa... Vážně jsem se snažil na to odpovědět. Překlad: jesterka
www.videacesky.cz