Jaké je to na Oscarech

Vítej zpět, rád tě vidím.
Imeldo, tys tady nikdy nebyla. Co to je?
Já myslel, že je to kabelka. Ne, to je chleba. Dneska jsem ho upekla. Je to irský chleba, mí rodiče jsou z Irska
a řekla jsem si, že ti čtvrtku ukrojím a že to bude můj dárek pro tebe. To je tak milé,
děkuji mnohokrát. Jenom se podívám,
že je to opravdu chleba.

Protože vypadáme jako drogoví dealeři. Propašovali jsme to
všem přímo na očích. To mi připomíná můj dárek. - Dokonce jsi to zabalila do papíru.
- No jasně. - Hele, je to irský chleba.
- To je krásné. Připadám si jako Babica.
Má to krásný tento, jak se tomu říká. Jo, je to za tenhle týden druhý.
Nikdy předtím jsem to nepekla a tohle je druhý pokus.


Nadchlo mě to. Je to dobré. Má výbornou kůrčičku.
Říká se to? Já nevím. Dej na to hodně másla a bude to dobré. - To je tak laskavé.
- Dělá to čtyři libry osmdesát. Cubo, od doby, kdy jsme se viděli naposled,
jsi dělal seriál American Crime Story, - gratuluju.
- To bylo dobrý. Jo, fakt se mu to povedlo. Úžasná věc.
A na Zlatých glóbech se vám vážně dařilo, tady vás máme. Potom jste trochu slavili. Tady si dáváte drink,
jeden vede k dalšímu, trochu tancuješ...

A nic jiného nezavrší večer lépe než: Kentucky Fried Chicken. To je ten nejstrašidelnější potlesk,
jaký jsem kdy dostal. Bylo to: Nebo: V zákulisí po takových oceněních
jste s přáteli ve VIP zóně, nikdo tam nemá foťák,
protože tam má každý ochranku. - A tak děláte trochu kraviny.


- A kdo teda udělal tu fotku? Marlon Wayans. A další den to dal na Twitter.
Napsal k tomu: "Proklatě dobrý Cuba Gooding",
nebo něco takového. Zasloužil by nařezat. Ale tak to prostě je.
Všeho s mírou, včetně míry. To bylo hluboké. Dej si víno.

A ty patříš do světa showbyznysu,
pracuješ se všemi těmi úžasnými lidmi, ale nezdá se, že by tě to tolik zasáhlo.
Když jsi byla nominovaná na Oscara, jela jsi tam? Ano. Ale řekla bych,
že jsem jediná osoba, která si do té limuzíny vzala sendviče. Řekla jsem si,
že cesta na Oscary je prý dlouhá. Takže nám musím zabalit sendviče,
na chleba už nebyl čas. Byla jsem tam já a Jim a naše dcera
a ještě jeden můj kamarád.

Tak jsem nám objednala sendviče
a vytáhla je v tom autě, protože to potrvá dlouho,
tak jsme se do nich pustili. A najednou: "Jsme tady."
"Prosím?" A tak vykřikuju:
"Šunka. Mám v zubech šunku?" Ale neměli jsme hlad.
Měla jsem tašku plnou jídla. Takže jsem tam jela, ale takhle. A říkala jsem si,
jak anglické to je, řešit jídlo. Ale mé dceři bylo tenkrát 11,
přece ji nemůžu nechat hladovět.

- Byla tam s tebou?
- Ano, bylo to krásné. Ale když řeknou jméno někoho jiného,
přepisuješ si ten příběh v hlavě, vždyť bylo jasné, že to nikdy nevvyhraju,
ale něco v tobě si musí myslet, že někdo to musí vyhrát,
mohla bych to být já. No, tak nějak jsem věděla...
Teda, jistě to nevíte nikdy, ty třeba Oscara máš
a já se nezlobím. Ale musíš to trochu znevažovat.
Trapný Oscary. Ale můj film byl docela kontroverzní.


Hrála jsem lékařku, která dělala potraty, což je pro mnoho lidí náročné téma. Ten rok ho vyhrála Hilary Swank
za Million Dollar Baby, což bylo geniální. A já s ní pak ten rok hrála.
Ale dokázala jsem se na ni podívat. Ani jsem na ni nekřičela:
"Měla jsem to vyhrát já!" To jsem neudělala. Pro nás pro všechny je práce to hlavní. Ale existuje určitý vztek,
o kterém nemluvíš. Jenom vám řeknu dvě historky,
jestli můžu.

- Ale samozřejmě.
- Děkuji moc. Kdo mi to první řekl?
Myslím, že to byl Jack Nicholson. Říká mi: "Cubie..."
Natáčel jsem film s herci, kteří byli v dětství mými idoly.
A najednou jsem s nimi byl na plátně. Chytal jsem se každého slova, které řekli.
A on povídá: "Cubie, když máš nominaci, jsi žádaný až do toho večera.
Když vyhraješ, jsi žádaný celý rok. Ale to je všechno,
protože další rok tě nahradí další vítěz. Potom jsou na roztrhání oni.

Ale k tomu potlesku ve stoje,
já vím, trochu jsem šílel, všichni jsme si všimli.
Ale tam jste v tom sále s diváky jako tady a každý v něm je nominovaný.
Jo, tady máme fotku... Každý si myslí, že by mohl vyhrát.
Takže máme sál plný možných vítězů. Já vyjdu na jeviště,
zblázním se a každý si říká: "Jo, to jsem já!"
A tleskají dvě minuty. Na konci večera
máte sál plný poražených a jenom malou skupinku vítězů.


Pořád jste šťastný, ale ostatní si říkají: "Nas*r si!" Už chtěj slyšet jenom "nejlepší film je",
aby se mohli sebrat a jít. A takhle to vypadá. Proto jsou první půlhodinu
ještě všichni nadšení, - ale po třech hodinách mají lidi hlad...
- Já ne. Možná jsem prohrála, ale jsem najedená.

Jedna historka...
Protože člověk se připravuje a přiravuje, ale na některé věci
se připravit nemůže. - Jak jsi jeden večer hrála.
- Ano, jeden večer... - Ten muzikál jsem dělala osm měsíců.
- Páni. Osm představení za týden, - šest dní v týdnu.
- Ano. Osm měsíců. A moje postava,
ta showbyznysem posedlá matka, začíná to představení v zadní části sálu. Děti na jevišti zahajují představení
a moje první replika je: "Hlasitěji, Louise."

Každopádně jsem se v šatně oblékla,
šaty, kabát, klobouk. K tomu má i malého psa,
skutečného psa. Tak jsem stála vzadu
a ten kabát byl nepohodlný, ale nechala jsem to být,
začalo představení. Jakmile jsem začala mluvit
a šla uličkou k jevišti, došlo mi, že mám něco v... Aha, to bude myš.


Po ruce nahoru mi leze myš. - Pod tím kabátem.
- Patřilo to k představení? Ne.
Opravdu ne. Jak jsem měla ten kabát v šatně,
vlezla mi do rukávu myš. Říká si: "Nádhera, pohodlné, příjemné." A najednou
si ten kabát oblékne ukřičená paní. Tak se myš lekne
a začne lézt po mé ruce. A tak pokračuju:
"Hlasitěji Louise..." a tak dále, až nahoru na jeviště,
myš vyleze na rameno, mluvím dál, potom začnu zpívat
a myš po mně dál leze.

Potom jsem začala dělat velká gesta. - Aby vyskočila?
- Myslela jsem si, že třeba vyletí. To se nestalo. Myš se mě držela. Na konci té scény jsem sešla z jeviště
a křičím, že tam byla myš. A někdo říkal, že ji viděl,
že vylezla vzadu z kabátu a utekla. A baví mě ti, kteří se ptají:
"Proboha, co jsi dělala? Já bych přestal." Nemůžete přestat.


Prostě jedete dál. Vidíš, Cubo, je tam ponaučení. Jo, vytřepej si kalhoty,
než si je oblečeš. O tom bych mohl vyprávět... Překlad: jesterka
www.videacesky.cz