James McAvoy se holil dědečkovou žiletkou a fanynka ho vymodelovala z balónků

Ale kvůli tomuhle filmu
i kvůli X-Menům často nemáš vlasy. - Často jsi holohlavý.
- Jo, takový uhlazený. Nebojíš se, že tvoje vlasy
přestane bavit pořád dorůstat? Když se podíváš zblízka,
zjistíš, že už to začíná. - Ale ne, už jsou unavené?
- No jo, blíží se čtyřicítka. Ustupuje to, tady začínají kouty. Ale mně se to upřímně docela líbí.
Baví mě holit si hlavu. Jo, holení tě docela baví.

Kolik ti bylo,
když jsi použil žiletku svého dědy? - Nevím, kolik mi bylo, dědo?
- On je tady? - Já si nepamatuju, kolik mi bylo.
- Kde máš dědečka? Nekoukejte na mě. Myslím, že mi bylo asi...
Možná 12, 13? Ne, byl jsem mladší. Začalo mi růst pubické ochlupení. - Aha, dobře.
- Vyrostl jeden chloupek, pak druhý a třetí,
zkoušel jsem uplést copánek... - Takže jsi holil...


- Pak mi jich narostlo víc a já si nebyl jistý, jestli je tam chci. Jednou jsem se nudil
a uviděl dědovu žiletku, tak jsem si řekl, že to zkusím. Začal jsem se holit,
moc mi to nešlo, brzy jsem toho nechal, - ale trochu jsem se říznul.
- Krvácel jsi. Kapesníkem jsem to otřel,
byla na něm krev, tak jsem ho hodil do záchodu,
všechno jsem uklidil a odešel nahoru. Asi o deset minut později slyším:
"Jamesi, Jamesi!"

Tak nakouknu ze schodů: "No?"
A oni: "Můžeš na chvilku dolů?" A já: "No, co se děje?"
Oni: "Jsi v pořádku?" "Jo, v pohodě, co se děje?"
A oni: "Jsi v pořádku?" A já: "Jo, jsem."
Oni: "Vážně jsi v pořádku?" A já: "Jsem v pořádku!"
"Ale v záchodě je krev a na dědově žiletce taky."
A myslím, že se báli, že jsem si pořezal zápěstí.
Tak na mě křičeli: "Ukaž zápěstí!" "Nic s nima nemám!"


Pak se ptali: "Ale cos dělal?" A já: "Holil jsem si koule." Příšerně se stydí. A tenkrát měli na obličeji
podobný výraz jako mají teď. Bylo takové zmatené ticho a potom:
"Co že jsi dělal?" A když se trochu sebrali,
řekl mi děda něco o hygieně, jak si tou žiletkou
bude holit obličej a tak. Dobrá poznámka.

Všude najdete spoustu fanoušků
Jamese McAvoye, ale jedna fanynka... Myslím, že o ní víš,
ta paní, která dělá sochy z balónků. - Ria Norman?
- Přesně tak se jmenuje. - Je tu s námi, kdepak ji máme?
- Ahoj. Tamhle nám mává. Ahoj, Rio. Rio, ty děláš sochy z balónků
i jiných lidí, ale Jamese děláš často. - Je to tak.
- Je to proto, že je to jednoduché, - nebo jsi jeho fanynka?


- Jsem moc velká fanynka. - Děkuju, Rio.
- Myslím, že ses o Rie dozvěděl, když jsi viděl tuhle fotku.
Toto jsou čtyři tvoje postavy z filmu Rozpolcený,
vymodelované z balónků. - Tady je máme.
- Ne ne! To, co drží, je tyč, aspoň myslím. - No Rio!
- Nepamatuju si, že držel nějakou tyč. Něco držel určitě. - Všichni určitě znáte film Pokání.


- Ano. Představte si tuto nádhernou scénu
vytvořenou z balónků. Vypadalo by to takhle. Viděla to Keira Knightley?
Myslím, že by se jí to líbilo. - Takhle vypadáš jako Profesor X.
- To je teda kebule. Řekli byste, že tohle je
ideální tvar pro balónek. Ale je to těžší, než byste řekli.
Tady ho máme. - Musí se balónkoví lidé usmívat?
- Ano. Těžko můžou vypadat vážně.


Vždycky tam je takové účko. - A nakonec pan Tumnus.
- No, ukaž. Tady tě máme, naprosto úžasný. Tady je pan Tumnus z balónků. - To ses překonala.
- Je to úžasné. Ale tohle jsou jenom fotky... Když se podíváte na Riu,
trochu se červená, je bez dechu, to proto, že v zákulisí pumpovala. - Vážně?


- Pumpovala nebo foukala, ale řekl bych, že pumpovala.
Je 2019, kdo by ještě foukal. Dámy a pánové,
přichází balónkový James McAvoy. - Jako vážně?
- Ano. Pozor na hlavu,
trochu dolů. Mám ho. - Není to úžasné?
- Děkuji. Nevěděla jsem, že jsou tak velké. Knoflíky na košili...
Seznamte se. - Zdravím, jak se máš?


- Zdravím. - Je skvělé, že tu můžu být, Grahame.
- Povyprávěj o tom, jak sis holil koule. - To by bylo hodně nebezpečné.
- A pak jsem se snažil... Snažil jsem se oblízat tu krev... - Každopádně děkuju za pozvání!
- Moc rád tě vidím. Dámy a pánové, balónkový James McAvoy.
Teď ho zase uklidíme. Naprosto skvělé. Dobrá práce.
Prostě ho necháme tady. Bohužel se hodně opil
a usnul za pohovkou. Pšt, Jamesi!

Překlad: jesterka
www.videacesky.cz