To nejlepší z pravidelných hostů

V tomhle filmu je konečně tvá verze Profesora X plešatá. Jojo, nahoře jo. Bože, my si nemysleli, žes ztratil pubické ochlupení. Tu hlášku říkám už roky. Konečně má brazilský sestřih. Oholil sis hlavu už na začátku a měl nějakou paruku? Oholil jsem si hlavu pár měsíců před tím, než se točil první film, abych viděl, jaké to bude.



Přišel jsem s asi dvouměsíčním ježkem a štáb vyšiloval, co jsem to udělal. Tak jsem strávil 17 hodin… Nakonec to bylo dvakrát 17 hodin, kdy mi prodlužovali vlasy. Takže ve všech filmech X-Menů jsem měl prodloužené vlasy nebo paruku. Ale tentokrát je to skutečná pleš. Ano, jsem vlasově znevýhodněný.



Jen si plácněte. - Ale líbí se mi to. - Jakou roli hrál Patrick Stewart v tom tvém holení? Byl u toho od začátku. Když jsem si nechal holit hlavu, řekli jsme si, že bychom mohli zavolat Patrickovi. A on nás během toho prosil, abychom ty vlasy schovali a část mu poslali. Že by se mu prý hodily.



To nás samozřejmě pobavilo, ale pak jsme tam ty vlasy nechali. Ukázalo se, že režisér je schoval a teď má moje vlasy doma v trezoru. - Což je docela divný. - Rozhodně dělá černou magii. To je… Proč by to dělal? - To nevím, napadlo mě… - Dost jsme si s tím lámali hlavu. To tím plní polštáře nebo co? Podle mě z toho udělal pubickou paruku.



- Takovou prokvetlou šedinami. - Krása. - Tys byl samozřejmě Obi-Wan Kenobi… - Tos nevěděl? To ještě jo. Ale prý jsi i v tom novém filmu. Ale maličko. Zazní tam na chvilku můj hlas. - Nahrál jsem jim jednu repliku. - A kterou? Netuším. - Viděl jsi ten film? - Ano… Moc se mi líbil. Ta replika byla vynikající!



Víš, jak je tam ta scéna… Ne, nepamatuju si to, netuším. - Ale mluví tam i Alec Guiness. - Ano. Na začátku té repliky… Ta postava se jmenuje Rey. Vážně tu vařím z vody. - Pokračuj. - Jak všichni víme, jmenuje se Rey… - Je to tak. - A je tam replika: „Rey…“ Úžasná práce. A tos říkal ty?



Ta replika potom pokračuje, to už říkám já. Rey, toto jsou tvé první kroky, tak něco. - Co? - Rey, toto jsou tvé první kroky. - Něco, něco. - Rey, to jsou tvé první kroky, tak něco. - To bude ono. - Takže to jsem jim nahrál, ale potom našli, jak Alec Guiness říká afraid. Tak odstřihli ten začátek a D na konci, zbylo jim rai.



Takže Alec říká rai a já pak dořeknu zbytek té repliky. Musel jsi kvůli tomu do Tuniska? Tohle bylo hodně na poslední chvíli. J. J. Abrams mi napsal e-mail, od někoho sehnal mou adresu a psal mi 2 týdny před premiérou. Takže vážně to dělali na poslední chvíli. Asi je to napadlo pozdě.



Ale jsem rád, že jsem mohl přispět. Když jsme se viděli naposled, byli jsme na koncertě Dolly Parton, královny country hudby. - Je to tak. - A také jsme se s ní setkali. Tak trochu. Měla pak setkání s fanoušky. Museli jsme stát ve frontě možná 45 minut. - Fakt dlouho. - V tunelu. A já už hrozně dlouho chtěla na záchod. Tak jsem si prdla a…



No, Miriam hodně zmírňuje, co se ve skutečnosti stalo. Už mě to štvalo… Ale stáli jsme v té frontě, kolem byli milí lidé s fotkami Dolly a Miriam najednou: „Pauza na prd!“ Byl nejhlasitější, co jsem kdy slyšel. No, já prostě hodně prdím, tak to je. Nevím proč, ale myslím, že to lidi sbližuje. Je to zkrátka takové lidské.



- Děláme to všichni. - Přesně tak. A co že ti to budou dělat? - Nějakou kolono… - To už mám za sebou. Je to vlastně částečně politické vysílání, tak bych chtěla promluvit o kolonoskopii. Je to skvělý způsob, jak zjistit, co jste jedli a jak vám to ublížilo. To se zkoumá během pojídání?



A co je teda potom vidět? Vlastně si lehnete na bok a lékař vám dá spoustu trubiček do řitě. Pak se to všechno projde, celé si to prohlédne. A opravdu je potřeba to kontrolovat, tak to vyšetření podstupte. - Tys už na tom byl? - Ne, ale muži mají jít kolem 35, 40. Nevím, proč by to u mužů mělo být jinak.



Řiť je řiť. - To bylo s Aidanem Turnerem? - Bože. Našli jste způsob, jak si ukrátit ty hodiny strávené na Novém Zélandu. Ano, já totiž rád vytvářím dobrou náladu, když s někým trávím čas. Jednou jsem řekl Aidanovi: „Kdybys měl pistoli u hlavy…“ - Mám to říkat?



- Co? To, co se chystám říct. - Jen do toho. - Já měl dítě s dildem. Je to v jeho filmu. Ani to nebyla nehoda. Dokonce ani anekdota. Byli jsme v nádherné části Nového Zélandu, kde byla hora a šťavnaté zelené louky, bylo to pitoreskní.



Jako nejkrásnější pohlednice z Nového Zélandu. A já: „Aidane, máš pistoli u hlavy a musíš se rozhodnout, co uděláš. Buď odejdeš z placu, nikomu nic neřekneš, prostě půjdeš, dokud nedojdeš k té hoře. A když se zeptají: ‚Kde je Aidan, má něco říkat,‘ dostaneš padáka. To bude konec, protože to nikdo nevysvětlí. Takže bys tady skončil a celá tvá kariéra nejspíš taky.



Nebo musíš… Musíš masturbovat až do vyvrcholení tady přede všemi, bez jakéhokoli vysvětlení. Žádný úvod, žádný komentář. Máš pistoli u hlavy, musíš si vybrat. Co uděláš?“ A on si vybral b. Jen proto, že si myslel, že by ho nevyhodili.



Ale vyhodili. To by byl taky konec jeho kariéry. Za to by ho rozhodně měli vyhodit. Ano, pokud něčemu věřím, tak tomu, že by tě měli vyhodit za honění na scéně. Jsem naprosto proti tomu. - To bych rád řekl na záznam. - A co by sis vybral ty? Asi bych si vybral tu horu, nechci masturbovat na place. - Proč ne? - Lidi to odsuzují. Pak mluví o obtěžování a takovejch sračkách.



V Hollywoodu tě masturbace na place spíš v té práci udrží… Maxine, tebe se ptát nebudu. Jestli masturbuju na place? No, to je dlouhý příběh. Jak myslíš, že se jí povedlo zhubnout? Teď to možná bude kontroverzní, nedávno jsi rozvířil takový skandál, ale chtěl jsem se zeptat…



Samozřejmě na tebe nestřílí, ale dostáváš nějaké výhrůžky? Jak jsem poslouchal příběh, co vyprávěl 50 Cent, připomínalo mi to můj život. Já většinou, když lidi naštvu, je to nějaký vtip, chci je naštvat. Často říkám na pódiu hlouposti, abych dostal reakci z publika. Vždyť dělá 200 představení za rok. Už po tobě někdo něco hodil? Jestli po mně něco hodili? Jen urážky. Ale je pravda, že provokuješ.



Jako v Dublinu. No, tam jsem se sešel s kamarádem a ten mi dal výzvu, ať něco řeknu na pódiu: „V irské politice se nevyznám…“ Diváci zřejmě předpokládali to samé. Říkám: „Moc toho nevím, ale myslím, že by Irsko mělo být sjednocené.“ Obecenstvo bylo nadšené. Dodal jsem: „Sjednocené pod britskou vládou.“ Hrozně je to rozzuřilo.



Ale vlastně je to v pořádku. Já se tam narodil, mám irský pas, jen mluvím a chovám se takhle, vychovali mě totiž v Británii. To ukazuje, že se stačí trochu snažit. Catherine, já někde četl, že býváš mrzutá, když po tobě lidé chtějí, abys jim říkala své hlášky. To není pravda. Řekla mrzutě.



Vážně ne. Hlavně proto, že to po mně lidé moc nechtějí. Vidíte, měla by radost, tak do toho. Jediná taková situace nastala, když jsem byla na letišti a potřebovala stihnout let. A někdy se to prostě nehodí. Nemůžu odložit kufry a vystavovat svůj obličej. Tak povídám: „Pardon, spěchám na letadlo.“ Oni: „Nečekali jsme, že budete taková.“ Asi mi ujelo: „Jděte do prdele.“ To je naprosto úžasné.



- Jsi génius. - Díky. Jednou po mně chtěli hlášku, bylo tam dítě a říkalo: „Prosím, řeknete to? Prosím, prosím. Řekněte to.“ Já tam ale měla společnost, nevěděla jsem, jestli se mám vytahovat, nebo být taktní a říct, že se to nehodí.



Nakonec jsem se zeptala, co mám říct. A on: „Počítač říká ne.“ Nejhorší je, že jsem mu to řekla. Překlad: jesterka www.videacesky.cz