Poznámka:
V Anglii je kvůli jedné lidové písničce stále ještě běžné salutovat strace, pokud ji někde vidíte samotnou. Má to ochraňovat před neštěstím, které taková samotná straka údajně přináší. Na to se váže i několik dalších postupů pro odvrácení neštěstí, například pozdrav "Dobrý den, pane Strako". O té lidové básničce i dalších chováních, které prý odvrací neštěstí se můžete dočíst zde (v angličtině).
Se skvělými superschopnostmi přichází skvělá gesta superschopností. A hodně už jich je zabraných, tak jak jsi je vymyslela? - Mluvil s tebou o tom někdo? - Ne, vlastně to nechali na mně. Ale přišlo mi, že tam všechno vypadá tak baletně, tak jsem přidala otáčení klikou. To je mé gesto. Prostě tohle. - Pěkně. - A pak něco takového. A něco takového. Ale hodně jich je zabraných.
Profesor X a jeho salutování, to máš ty. Myslíš, že je to salutování? Já spíš myslel... Taky salutuješ strakám? Já jo. Je divný, když jsem v autě, já zasalutuju a ostatní to nedělají. - Říkáš taky: "Dobrý den, pane Strako?" - Fakt? - Jo, ale někdy sám sobě. - Zdravím, pane Strako. Takže ty máš tohle. Michaeli, ty děláš jazzový ruce. Jazzový ruce spojený se zácpou. Ale v tom filmu s tím gestem soutěžíte.
- Ano. - Jo, ale ty držíš šálek čaje, kdežto já: Ty se o to hovno fakt snažíš. Přehrávám. Jessico, ty jsi v tom světě nová. Tak kdo jsi ty? Nepatříš k X-Menům. Ne, hraju... Hraju takové nadpozemské stvoření. Hele, řekli mi, že nesmím říct mimozemšťan, ale vlastně hraju mimozemšťana. Ten film je hotový, teď už tě nevyhodí.
- Jsem z jiného... - Ale fakt ses snažila. Strašně dlouho jsem se snažila. Nadpozemské... - A zatím James to říkal všem. - Jo, mně to nezakázali. A přijdu na Zemi a snažím se získat síly Phoenix pro svůj druh. - Samozřejmě. - Udělal by to každý. A tím ji vlastně neúmyslně podpořím. - Ale taky tam máš jazzové ruce. - Vlastně jo. Ale taky to vypadá, jako bych ovládala tablet, protože to je hodně nenápadné, a James si ze mě dřív dělal legraci.
Jako bych ty lidi rozřízla... Sakra, spoilery. Tohle mi nejde. Je to mimozemšťan! Ale prostě takový malý... A když to James uviděl poprvé, moje postava prošla těma sutinama, jen jsem se podívala a udělala: A James: "Tos zrovna udělala tohle?"
Se skvělými superschopnostmi přichází skvělá gesta superschopností. A hodně už jich je zabraných, tak jak jsi je vymyslela? - Mluvil s tebou o tom někdo? - Ne, vlastně to nechali na mně. Ale přišlo mi, že tam všechno vypadá tak baletně, tak jsem přidala otáčení klikou. To je mé gesto. Prostě tohle. - Pěkně. - A pak něco takového. A něco takového. Ale hodně jich je zabraných.
Profesor X a jeho salutování, to máš ty. Myslíš, že je to salutování? Já spíš myslel... Taky salutuješ strakám? Já jo. Je divný, když jsem v autě, já zasalutuju a ostatní to nedělají. - Říkáš taky: "Dobrý den, pane Strako?" - Fakt? - Jo, ale někdy sám sobě. - Zdravím, pane Strako. Takže ty máš tohle. Michaeli, ty děláš jazzový ruce. Jazzový ruce spojený se zácpou. Ale v tom filmu s tím gestem soutěžíte.
- Ano. - Jo, ale ty držíš šálek čaje, kdežto já: Ty se o to hovno fakt snažíš. Přehrávám. Jessico, ty jsi v tom světě nová. Tak kdo jsi ty? Nepatříš k X-Menům. Ne, hraju... Hraju takové nadpozemské stvoření. Hele, řekli mi, že nesmím říct mimozemšťan, ale vlastně hraju mimozemšťana. Ten film je hotový, teď už tě nevyhodí.
- Jsem z jiného... - Ale fakt ses snažila. Strašně dlouho jsem se snažila. Nadpozemské... - A zatím James to říkal všem. - Jo, mně to nezakázali. A přijdu na Zemi a snažím se získat síly Phoenix pro svůj druh. - Samozřejmě. - Udělal by to každý. A tím ji vlastně neúmyslně podpořím. - Ale taky tam máš jazzové ruce. - Vlastně jo. Ale taky to vypadá, jako bych ovládala tablet, protože to je hodně nenápadné, a James si ze mě dřív dělal legraci.
Jako bych ty lidi rozřízla... Sakra, spoilery. Tohle mi nejde. Je to mimozemšťan! Ale prostě takový malý... A když to James uviděl poprvé, moje postava prošla těma sutinama, jen jsem se podívala a udělala: A James: "Tos zrovna udělala tohle?"
jesterkaPublikováno: 6 let
67%2:19
88%5:43
86%5:45
95%12:31
91%8:11
78%4:28