Sir Ian McKellen v Buckinghamském paláci, v obleku Magneta i v muzikálu

Judi Dench se tu chystala vyprávět,
jak jste byli v Buckinghamském paláci. - Pamatuješ si na to?
- To s trůnním sálem? - Ano.
- Jo. - Byla to velmi nóbl akce.
- To věřím. Tak jako každá akce
v Buckinghamském paláci. Seděl jsem vedle královniny sestry,
Vanessy Kirby, teda princezny Margaret. Hostina už skončila
a mohli jsme se procházet, někde tam hrála hudba, asi se tančilo
a já a Judi jsme šli chodbou.

Vešli jsme do takové
vzdáleně povědomé místnosti, někde tam hrála kapela,
tak jsme v té místnosti chvíli tančili, ale nikdo jiný tam nebyl.
A já povídám: "To je asi trůnní sál." "Však víš, kde tě pasovali a mě taky.
Jak tam jsou trůny, pro královnu a jejího chotě.
Ale kam se poděly?" A ona: "Nevím, podíváme se." Tak jsme dál tančili, dotančili jsme za roh,
najednou jsme byli za tou páskou a tam za takovým paravanem byly ty trůny.

Tak jsme si na ně sedli. Buckinghamský palác
ve vás probudí to nejhorší. Účastnil jsem se tam jedné akce,
byl jsem součástí koncertu a dali mi šatnu,
která byla pokoj pro hosty v přední části Buckinghamského paláce.
Vykoukl jsem z okna a zjistil jsem, že jsem hned vedle toho balkónu. Tak jsem si říkal,
že bych tam mohl zajít a zakouřit si.

Tak jsem tam stál,
koukal na to nádvoří, když na mě najednou
posvítil malý reflektor a policista zespodu volal:
"Sire Iane, nezapomínejte, že jste v Buckinghamském paláci." Asi o 6 měsíců později
jsem tam šel přijmout nějaké vyznamenání. A jak jsme přicházeli,
stál tam ten samý policista a povídá: "Už zase vy dva, to snad ne."

Slyšel jsem, jak jsi mluvil o Ianovi.
A říkal jsi, že tě děsila jeho krása. Ano. - Prosím, viď, že máš fotku? Krasavec.
- To už je dlouho. Ano, máme tady fotku Iana,
když hrál Coriolana. Koukněte na něj. Můj bože.
Wolverine, to bys pukl závistí. Je sice pravda,
že tam vypadáš skvěle, Iane, ale koukněte na Patricka Stewarta! No jo...

Takže tohle tě potom čeká. Musím říct, že má úžasné tělo,
rozhodně, je to výsada být mu tak blízko, ale Magneto, ta postava,
kterou v těch už únavných filmech hraju, je taky docela svalnatý, tady je to vidět. Ale trik je v tom,
že já mám pod kostýmem oblek, který je vymodelovaný, aby to vypadalo,
že jsem se nadřel stejně jako on. - Tys to věděl? Věděl jsi to?
- Ne, říkali mi: "Musíš cvičit, McKellen cvičí, musíš cvičit taky."

Ne, jen jsem si vzal ten oblek.
A musím říct, že ho mám pořád doma. Občas si ho vezmu na sebe. Jak to, že vy dva
máte něco k pití a já ne? - Dal by sis něco? Máme červené víno...
- Červené víno. Dobře, červené.
Hele, tady ho máme. Telepatie. Voda a červené víno. Budeme prostě vyvolávat názvy drinků,
uvidíme, jestli se objeví. - Něco na zub?


- Jehněčí kotletu. - Jo, ještě si připít. Tak na zdraví.
- Na zdraví. - Rád tě vidím.
- A já vás. Hele, lidi. A jak je to s tou tvou obřízkou? - No tak, měli jste společnou šatnu.
- Jo, já vím. Pracovali jste spolu i na Broadwayi,
hráli jste ve dvou hrách, ne? - Byli úžasní!
- Ach ano. Víte, není moc her, kde by byly
dvě skvělé role pro herce stejného věku. Může se stát, že za celý život nebudete
pracovat s těmi, které tolik obdivujete a s kterými toho máte tolik společného.


Shakespeare je na to docela dobrý. Ale pár takových her je.
Třeba Čekání na Godota, kde jsou dvě skvělé role
pro stejně staré herce, a další je Země nikoho od Harolda Pintera.
My jsme hráli v obou a Zemi nikoho jsme v Londýně zrovna dohráli,
ale nezoufejte, pokud jste to nestihli, bude se to vysílat na NT Live,
kde nahrají to představení. - Jo, pouští to v kinech.
- Ano, bude to v kinech. Právě jsem dostal nápad.

Tohle je úžasné! Už nějakou dobu si utahuju z Hugha,
ale myslím to pořád vážněji, že bychom si spolu měli zahrát v divadle.
Už dlouho mu říkám, že by měl hrát Sweeneyho Todda
od Stephena Sondheima. Podle mě je ta role psaná jemu na míru.
A přidávám k tomu, že pokud ho zahraje, budu v několika představeních
hrát toho soudce, to je role na dvě scény, ale jsou tam dvě písně,
včetně duetu se Sweeneym. Kdopak by měl hrát paní Lovettovou?

To je dobrý nápad. Dejte si kousek kněze.

Ty a Judi Dench, ještě jste nezačali,
ale brzo budete pracovat spolu. Budeme spolu ve filmu Cats. Čekali jste to? - Muzikál Cats.
- Ano, muzikál Cats. - Koho hraješ?
- Gus je kocour u dveří divadla, mé jméno, to jsem měl zmínit dřív,
je vlastně Asparagus, ale to je moc práce vyslovovat,
takže mi většinou říkají jen Gus. No teda!

- Carey, ty jediná jsi ještě nezpívala.
- A taky to tak zůstane. Ale pokud tu skládáme kapelu, já jsem pro. - Rozhodně jste zván!
- Taky by ses mohl zeptat: - "Jak se připravuješ na roli kočky?"
- Jak se připravuješ na roli kočky? No, teď momentálně hledám... Svou vnitřní číču. Tu Micku, kterou máme
všichni někde uvnitř. A moc mi to nejde.

Říkal jsem si,
že bych si dal kočičí jídelníček, o víkendech bych jedl kočičí jídlo,
třeba by to pomohlo. Vždycky mi přišlo,
že kočičí jídlo voní docela lahodně. Není lahodné. Překlad: jesterka
www.videacesky.cz