Marion Cotillard o Edith Piaf

Marion získala Oscara
za roli Edith Piaf ve stejnojmenném snímku.
Podala úžasný výkon... V rozhovorech jsi pak říkala,
že ses s tou rolí nemohla rozloučit. Ano, poprvé v životě
se mi role těžko zbavovalo. A musím přiznat,
že jsem se za to styděla. Jsem herečka, je to má práce,
žádná z rolí by mě neměla ovlivnit. Ale strávila jsem s ní šest měsíců,
víc jak šest měsíců... a žila jako v jiné dimenzi.


Nevídala jsem přátele ani rodinu, protože mi říkali, že jsem divná,
a to se mi nelíbilo. Jistě, byla jsem divná,
protože mi oholili obočí a vlasy, ale trvalo mi to nějakou dobu... Protože během natáčení filmu
se svou postavou trávíte spoustu času, zamilujete se do ní. Ale pak přijde poslední klapka... A už s ní nikdy nebudete
sdílet svůj život, což je občas svým způsobem kruté.

Ale teď už jsem v pohodě. Nechtěl jsem tě rozrušit. Ale po zhlédnutí filmu je k neuvěření,
že ty písně jsi nezpívala ty. - Že to byl lipsync.
- To byla nejtěžší část přípravy. Velmi technické,
super nudné... I když ne všechno, protože i přesto
jsem absolvovala hodiny zpěvu. Musela jsem se naučit její techniku. Chtěla jsem vědět, jak mám stát,
kam při tom dávat jazyk, jak dýchat a tak vůbec.


Muselo to vypadat uvěřitelně. Pokud by divák nevěřil, že zpívám,
mohl by celý film letět do smetí. - To by byla hrůza, ale...
- Já vážněo věřil, že to zpíváte vy. Bylo to tak přesvědčivé.
Hrozně jsem u toho brečel. Je to skvělý film... A pak se Graham,
pln naděje, zeptal: - Uměla bys ten lipsync ještě?
- Nevím. - Kdybychom kousek pustili...
- A sakra... Je to francouzsky,
nic nepoznáme.

Jenomže v tom filmu
jsem měla jiné zuby, nosila jsem, jak se to řekne?
Dentier, ta věc na zuby... - Protéza. - Protéza?
- Wallie? - Cože? - My falešným
zubům říkáme wallies. - Wallys?
- Ne wallys, wallies. Konečně nejsem jediná,
kdo mu nerozumí. Když kousek pustíme a tobě to nepůjde,
tak to vystřihneme. - A když to zvládneš, budeme
tleskat a jásat.

- Bezva. Jenomže to je velký fyzický výkon,
a já jsem těhotná! - Budeš stát, nebo sedět?
- Zůstanu sedět. Děláš si srandu? Myslím, že máme kousek
z konce Je ne regrette rien. - Můžu si dát vodku?
- Ne, nemůžeš. - Chceš ode mě?
- Ne! Fajn, pusťte to. Páni!


To bylo skvělé! Překlad: hAnko
www.videacesky.cz