S Edem a o Edovi

Ede, ty jsi udělal takovou šílenost... Ne že bys měl chudé dětství, ale...
když jsi vydělal peníze... Cože? Když jsi vydělal peníze,
koupil sis určité věci, že? - Věci, které jsi jako dítě neměl.
- To jo. Tak co sis to koupil? Nic mi nezakázali... Každý dobrý rodič tady ví,
že když chce dítě lego, koupíte jim tu malou sadu,
ne tu velkou za několik set.

Po úspěchu mojí desky
jsem šel kolem obchodu s legem a uviděl jsem obrovskou Hvězdu smrti,
tak jsem si řekl: "Je čas." Jsem zkrátka velké dítě,
není to jen tohle. Šel jsem své kmotřence koupit
želvu ninja k narozeninám a uviděl tam tu jejich
velkou ninja dodávku. Koukal jsem na tu malou hračku
a na to auto... a vzal si ho pro sebe. - Mám prostě spoustu...


- Jsi jako ten kluk z filmu Velký? Ne, jen mám prostě v domě
spoustu dětských věcí... Třeba pokoj plný plyšových medvídků... Začíná z toho být docela
trapný rozhovor, že? - Medvídky jsi taky jako malý neměl?
- Ne že bych neměl, prostě je chci... A z nás dvou jsi to ty, kdo si vrzne? - Medvídci...
- Ano, za všechno můžou medvídci. Teď jsem si vzpomněl na jedno rande, kam jsem si vzal lego,
postavil ho a odešel.

Cože?! - Páni!
- Kam jsme se to dostali, chlape. To je drsný. - Ona jedla večeři ,a ty sis...
- Ne, povídali jsme si o všem možném... Jestli se kouká,
tak si řekne: "Jo, přesně tak to bylo." - Páni. - A co jsi stavěl?
- Loď z Pirátů z Karibiku. Takovej chudák. - Doufám, žes jí to nakonec dal
jako dárek.

- ... Ne. Překlad: hAnko
www.videacesky.cz

Judi, teď začínáš být
slavnější v Americe, když přijedeš, lidé tě poznávají,
líbí se ti to? Někdy mě poznají.
Někdy ano. - Na pěkných místech.
- Tady se třeba nestane... V New Yorku chodím pěšky,
protože to mám ráda, a někdo na ulici si s vámi
jen tak plácne. To miluju. - Je to šokující, ale pěkné.
- Tady se to nestane, pravda. Ale tuhle jsem byla s vnukem, který, - jak víš, vypadá jako Ed Sheeran.


- Ano. Skupinka lidí si řekla o fotku, tak povídám: "Jistě."
A oni: "Ne s vámi." - Ed Sheeran, no jo.
- A tím se dostáváme k Edovi a tobě. Ed Sheeran spal šest týdnů
u mě na gauči, předtím než byl slavný. - Jak se to stalo?
- Měl jsem v LA show v rádiu, a on se o tom dozvěděl,
tak za mnou přišel. "Zdravím, Jamesi, nechtěl byste si
poslechnout mou hudbu..."

"Jasně, proč ne?"
Tak mi to zahrál, přišel za mnou, to už jsem měl větší barák
a super studio, díky té písničce s Kanyem... Tak mi to zahrál a já z toho byl paf.
Tak povídám: "Hele, vím, že nemáš kam jít, tak zůstaň tu, dáme ti nějaký jídlo."
A dcera na to: "Koho tu zas máš?" Protože jsem se vždycky snažil
hostit umělce. A tak... Ale stejně jsem si ho musel
pořádně proklepnout. Tak jsem ho vzal na živou show,
kterou jsem dělal každý pondělí.

Na předměstí LA,
pro asi tak 800 černochů. Všichni černí.
Ti nejlepší hudebníci, co hrají na kytaru u Stinga a tak,
prostě úplná špička. Byl tam týpek, co rapoval,
potil se a byl černej. Pak zase holka, zazpívala,
a byla černá, a bylo to super. A pak řeknu: "Dámy a pánové, Ed Sheeran."
On se objeví... Se svým zrzavým páčem a ukulele. Jeden můj kámoš je skvělej
kytarista, a hudbu fakt žere, a je černej, hudba jde z nás,
prostě černo-černý všecko.

A ptá se mě: "Hej, kámo,
co to má jako bejt? Co to děláš?
Musíš respektovat publikum, brácho." Ale já mu povídám jak ve filmu:
"Uvidíme, co má ten kluk v sobě." Ed začal hrát na ukulele
a do dvanácti minut mu tleskali vestoje. - Páni. - A zbytek je historie.
- To je neuvěřitelné. Zdravíme Eda. Překlad: hAnko
www.videacesky.cz