V dnešním Grahamovi se všichni hosté (Daniel Kaluuya, Allison Janney, Margot Robbie a Alicia Vikander) podělí o své historky z natáčení polibků, jaké jsou kde zvyklosti, jak se vyhnout faux pas a podobně. Jak vidíte, Graham dokonce jeden polibek dostane. Potom povypráví Margot Robbie o tom, co vyléčilo její nevychovanost, když byla teenager.
Tvoje kolegyně Allison Williams
ti prý způsobila tak trochu komplexy. - Ne, ona ne. To ta paní od makeupu.
- Aha. Je v pohodě, ale...
Mluvíš o tom líbání, viď? - Ano.
- Takže, dělal jsem líbací scénu. Nevím, jestli to znáte,
ale v Anglii to nikdo nedělá. Měli jsme tam polibek
a těsně před tím mi dali mentolku. Překvapilo mě to. Ja to taky neznala.
Jeden můj kolega ke mně přišel těsně před takovou scénou
a dal mi mentolku. Nevěděla jsem,
jestli to mám brát jako milou pozornost, nebo že si myslí, že mám příšerný dech,
že ho potřebuju trochu osvěžit. Tak jsem si to vzal,
všechno v pohodě, ale na další záběr
jsem dostal další mentolku. Vždyť to už jsem si odbyl. Když dostanu jednu,
osvěžím si dech. Pokud mi ji dáváš podruhé,
asi mám chronický problém.
Dostal jsem jednu na každý záběr. Potom jsme si o tom promluvili,
protože jsem to fakt nechápal. - Takže v Anglii se to nedělá?
- Ne. U nás děláme metodické herectví. - Nějak se s tím smíříme.
- Mají mentolky v Austrálii? Ne, poznala jsem to až v Americe. Říkala jsem si,
že jsou všichni velice pozorní. Ale je něco horšího než mentolky.
Nechci nikoho jmenovat, ale někdo, koho jsem líbala,
trval na tom, že pokaždé on nebo já - musíme použít Neosporin.
- Co to je? - Fakt?
- Jsme v Anglii. Je to jako antibakteriální mastička
na hojení... Lidi si to dávaj na nos, když někam letí, aby nebyli nemocní.
Není to vazelína, je to antibakteriální. - Je to jako desinfekce na ruce?
- Ne! Vygooglete si to. Podívejte se na to,
jmenuje se to Neosporin. - A musíš si to dát...
- Na rty, jo, abys toho druhého nenakazil.
- V Americe se těch bakterií fakt bojí.
- Jo, asi jo. - Takže rozhodně žádný jazyk.
- Ne. To jsem dřív nevěděl, že jazyk ne. Někdo mi to řekl... Já jsem šel naplno,
aby to bylo realistické. Ale někdo mi řekl, že jazyk jenom,
když se vám ten druhý líbí. To mi řekli a dost mě to vzalo. Mně to naštěstí řekli včas.
Ať to moc neřeším, ale že žádný jazyk. Tak říkám: "Jasný."
A vysvětluju to teď i ostatním. - Ale proč by ti to nikdo neřekl?
- Proč? Někdo ti to přece měl říct,
než jsi ten jazyk použil. Ale tohle bylo roky po tom.
Jen tak během hovoru někdo zmínil, že jazyk ne,
a já jenom: "Co?" Celý život mi lhali. Ale skvělá rada pro herce...
Allison, tobě radila jedna z nejlepších. Ano, jedna z nejlepších.
Líbala jsem Meryl Streepovou
ve filmu Hodiny. A jí se nelíbilo osvětlení v jedné scéně,
měly jsme se políbit a ona říká: "Něco pro tebe udělám,
potom mi za to poděkuješ." - Mohu to na tobě ukázat?
- Na mně? Ale samozřejmě, prosím. Ale žádný jazyk. - A máš mentolku?
- Vidíš. Třeba bude stačit ananas. - Která kamera bude nejlepší?
- Je jich tu spousta. - Asi tahle.
- To je ona? Dobře. Jak vidíš, mám nasolabiální rýhy a vypadá to lépe, když je napneš. Takže se naklonila k tomu polibku
a udělala tohle. Vypadám skvěle. Vypadám na 15. Děkuji mnohokrát. Tohle pro mě udělala,
napnula mi obličej a políbila mě a je to v tom filmu,
vypadá to vtipně.
Podívám se na něj znovu.
Teď fakt chci, abys vyhrála Oscara, protože jsem tě políbil.
Margot, nevím, jestli jsi byla hrozné dítě,
ale víš o čem mluvím, když řeknu, že nevyhraješ cenu za nejlepší dceru? Je toho hodně. Nebyla jsem dobrá dcera. Dlužím toho mámě tolik,
byla jsem hroznej fracek. Je mi to vážně líto. Řekni tu historku, když jsi byla
na počítači a ona tě poprosila o pomoc. Ano. Byla jsem na MSN, samozřejmě,
tehdy ta nejdůležitější věc.
- Detaily jsou důležité.
- A bydleli jsme na konci světa a často se nám do domu dostali hadi. Nebylo to tak hrozné,
ale museli jste je chytit a vyhodit, bylo to spíš otravné.
Máma na mě volala, jestli jí můžu pomoct,
že tenhle je velkej, že ho sama nezvládne. Řekla jsem jí, že nemám čas,
nemůžu jí pomoct, prostě fracek. Ona se ptala dál,
ale já jen: "Prostě zmiz." Byla pryč asi 10 minut,
což mi přišlo dlouho, vstala jsem
a slyšela jsem jenom: Tak si říkám, co se děje.
Viděla jsem mámu v půlce schodů, zkoušela zvednout tu velkou krajtu
pomocí koštěte a klacku, ale ona se jí obtočila kolem ruky
a sunula se k jejímu krku. Miluju Austrálii,
ale žít bych tam nemohla. Dělám to horší, než to je.
Nebyl to jedovatý had. Ale škrtič to byl.
Cítila jsem se hrozně. - Jak jsi ho z ní dostala?
- Musíš mu dát něco jiného, kolem čeho se obtočí,
třeba nějaký klacek, potom ho přeneseš. - Dobré vědět.
- Skvělý tip. - Nebo ho chytneš za hlavou.
- Ale to nemají rádi. Hlavně tě nesmí kousnout. - Byla tvoje máma v pořádku?
- Jo, byla v pohodě. Ale připadala jsem si hrozně
a snažila jsem se polepšit. Kdykoliv potom chtěla pomoct,
pomohla jsem jí. - Takže ses poučila.