Tom Holland tančil s Madonnou

Tome, tys letos předával Oscary
a potom, jakoby to nestačilo, jsi potkal jednoho z nejslavnějších lidí světa.
Jednu z nejslavnějších žen. Měl jsem jeden z nejtrapnějších
zážitků s Madonnou. Byl jsem na Oscarech, předal jsem to,
potom jsem šel slavit a bavit se, asi jsem vypil víc, než jsem měl.
Byl jsem na takové oslavě s několika kamarády a jeden z nich,
manažer, ke mně přišel a povídá: "Tome, Tome,
znáš Madonnu?" A já: "Je to divný, ale ne."

Tak říkal, ať jdu s ním.
Odtáhnul mě tím nočním klubem a představil mě Madonně.
Celou cestu jsem přemýšlel, co řeknu. "Zdravím, jsem..."
Nic mě nenapadalo. Tak jsme tam došli a já říkám:
"Zdravím." Nic víc jsem nevymyslel.
Prostě: "Ahoj, jak to jde?" "Jo, dobře, díky." Jason viděl, že panikařím, a řekl:
"Madonno, Tom je úžasný tanečník." - Proč?


- Koukal jsem na něj vražedným pohledem. A ona: "Opravdu? To bych moc ráda viděla." Měl jsem dvě možnosti. Buď omdlít,
nebo ji vzít na parket, zatančit si s ní, - předvést se a užít si to.
- Jasně. Jsem idiot,
tak jsem se rozhodl pro druhou možnost. Vzal jsem ji za ruku, odvedl ji na parket,
ale hned mi došlo, že to byla chyba. Velká chyba.
Kdysi jsem hrál Billyho Elliota, hodně jsem tancoval,
ale tam byla choreografie. Nepřišel jsem jen na scénu a nevybalil to.

Tak jsem s ní začal tancovat
a moc jsem nehýbal rukama. Dělal jsem jednoduché kroky,
snažil jsem se rozehřát a to ji fakt neohromilo. Já jsem to vzdal a utekl jsem.
Fakt jsem to nedával. - Měl jsi hned na začátku omdlít.
- Prostě jsem ji nechal na tom parketu. Další den jsem vyprávěl rodině
o tom večeru, o Oscarech, chtěli slyšet drby.
Nakonec jsem jim vyprávěl tohle. Táta se málem počůral smíchy,
mámě to bylo fakt blbý a můj bráška Paddy se zeptal: "Kdo je Madonna?"

Modli se, aby tohle nikdy neviděla.

Ale tohle je krásné.
Myslím, že většina herců s takovou rolí musí říct, jakou z toho má radost,
ale u tebe je to upřímný. Sdílel jsi tyhle roztomilé fotky.
Tohle jsi ty jako malý kluk. Vlastně si hraješ sám se sebou. A tahle je úžasná.
Byl jsi ve vašem domě a našel tohle. - To bývalo tvoje.
- To byl můj první kostým Spider-Mana. Moje skvělá máma,
která je tady, mi ho schovala. Byl jsi z těch dětí,
které to nosí na pohřby a svatby?

Spal jsem v tom...
Ještě teď to smrdí. Už se to nedá vyprat tak,
aby se to dalo nosit. Dobře. Je pravda, že ten kostým,
jak ho známe, je pryč? - Ne. Teda vlastně jo.
- Spoiler. V tomhle filmu mám nový oblek,
který mi dal Tony Stark, je to vylepšení a je příliš fantastický.
Nemůže existovat ve skutečném světě. Tady to máme.

Vidím to poprvé,
jsem rád, že to vypadá dobře. - Ještě, že jsi dnes přišel.
- Jo, tolik jsem se dozvěděl. - To je kov?
- Nevím, Grahame, nevím. Takže při natáčení
musím nosit vlastně pyžamo. Mám na sobě pyžamo s takovými koulemi,
které se rozsvěcí a je to super. Fakt ne. Takže jsem na place s Avengers,
kteří mají kostýmy za statisíce dolarů, ušité nejlepšími švadlenami,
a já mám oblek od Marks & Spencer. - To je anglická značka...
- Nejvyšší kvality! - Graham se tam obléká.


- Haló, kolekce Autograph. Opravdu? Je to kašmír? Překlad: jesterka
www.videacesky.cz