Thumbnail play icon

Video není vhodné pro děti a mladistvé.

FarmařeníThat Mitchell and Webb Look

Přidat do sledovaných sérií 18
88 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:376
Počet zobrazení:5 069

Chcete vydělat velké peníze? Být za vodou a o nic se nestarat? David Mitchell má pro vás tip, který je jasnou tutovkou.

Komentáře (21)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Jen pár slov k dotacím (možná trošku víc). Pokud se Vám to nechce celé číst, tak skočte jen na konec a mrkněte se na čísla. Dotace pro zemědělce vznikly po 2 světové válce, kdy byly ještě živé vzpomínky na hlad, což vedlo ke snaze o zvýšení produkce zemědělské výroby, životní úrovně venkova, spolehlivost dodávek a přiměřené ceny. Navíc většina lidí měla nějaké příbuzné na venkově, a proto k této skupině cítila sympatie.

Z politického hlediska se jednalo o kompromis mezi agrární Francií a industriálním Německem, kdy Německo dostalo volný vstup na francouzský trh za příslib zemědělských dotací (volný obchod stále v plenkách). Jednalo se o takzvaný "kompenzační princip", kdy průmyslové státy byly nuceny odebírat drahé potraviny od agrárních států, což bylo kompenzováno volným pohybem zboží.

A z ekonomického hlediska rostl poválečný produkt a důchod obyvatel Evropy rychleji než ceny zemědělských komodit, takže lidé nevnímali skutečné dopady na své peněženky.

V 50. letech společně se vznikem Evropských splečenství (ES), vznikla i Společná zemědělská politika (SZZ), jež měla za cíl "chránit" domácí zemědělce. Používala několik hlavních nástrojů:

1) Vysoká cla na dovážené zem. komodity ze třetích zemí (to jest mimo ES resp. dnes EU) - pokud se někde vyrábělo levněji (zejména chudé rozvojové převážně zemědělské země) chtěly k nám dovážet své potraviny, tak byly značně znevýhodněny

2) Exportéři naopak dostávali tzv. vývozní náhrady, jež srovnávaly rozdíly mezi cenou v ES a světovými cenami, kdy světové ceny byly výrazně nižší než v ES a zem. produkty vyráběné v ES by bez těchto subvencí byly ve světě neprodejné. Např. doma se vyrobilo za 10. Ve světě se prodávalo za 5. Abychom byli schopní prodat ve světě za 5, tak SZZ dotovala zbývajících 5, aby zemědělec pokryl náklady.


Jaká byla cenová politika? Poměrně složitá a jen situaci zhoršovala.

1) Cílová cena - konečná cena pro zákazníka v ES(EU)

2) Prahová cena - to je minimální cena, za kterou bylo možno dovážet do ES(EU). Pokud byla např. stanovena na 40 (přičemž cílová cena pro zákazníka byla maličko vyšší) a v zahraničí se prodávalo za 10, tak výsledné clo, jež dorovnávalo zahr. cenu na cenu prahovou bylo 400% (v cukrovarnictví dosahovaly až několika tisíc procent).

3) Minimální cena - to je minimální cena, za kterou ES(EU) vykupovalo domácí zem. produkci, pokud byla nízká poptávka. Tyto ceny byly v průměru o 50-100% větší než ceny světové a zpočátku tyto odkupy byly garantovány v neomezeném množství. V normálním tržním prostředí by jste zbankrotovali, pokud by jste nebyli schopni udat svoji produkci. Zájmové skupiny v zemědělství ale již byly natolik silné (nejsilnější lobby na světě), že tomu zabránily.


K čemu to vedlo?

1) Jelikož se v ES uměle udržovaly vysoké ceny (nemožnost levného dovozu skrz cla), tak tyto ceny vedly k vyšší produkci evropských zemědělců. Tato nadprodukce ale často nebyla konkurenceschopná, a tak byla odkupována za minimální ceny do skladů a poté byla ničena, jelikož nebylo možné uchovávat takové množství potravin. Např. poměrně aktuální je případ mraženého másla. Aby domácí nadprodukce nadále nestlačovala ceny másla v ES (problematika většiny mléčných výrobků), tak ES začala dotovat zmražování tohoto produktu až na dva roky, aby se ulevilo tlakům na nabídkové straně. Vyrobené máslo se tedy zamrazilo, za což výrobce dostal zaplaceno, a po určité době (max. 2 roky) se prodalo. I dnes si můžete krásně koupit máslo vyrobené v roce 2013/14.

2) Vyšší ceny vedly k nižší spotřebě u zákazníků.

3) Nižší spotřeba a vyšší produkce skutečně do značné míry vedla k potravinové soběstačnosti + vysokým příjmům z cel. Hurá pozitivum!

4) Rovněž došlo k výraznému pokřivení světových cen (což zasahoval zejm. chudé rozvojové země). ES se z čistého dovozce proměnilo na čistého vývozce. Jak již bylo zmíněno, tak část produkce byla odkoupena ES, uskladněna a následně zničena. Další část naopak byla exportována. Jelikož ale domácí zemědělec nebyl schopen čelit světovým cenám (zahr. produkovalo levněji), tak ES muselo použít dotace na export. Použilo tzv. dumping. Co z toho plyne pro naše oblíbené chudé zemědělské země :)? Nemohou pořádně exportovat do ES kvůli vysokým clům. Ok, třeba najdou jiná odbytiště. Zásadní problém ale tkví v tom, že subvencovaný nekonkurenceschopný export z ES zvýšil světovou nabídku potravin a to vedlo ke snížení světových cen. Pokud je váš HDP významně tvořen zemědělskou produkcí, tak tento pokles cen je pro vás katastrofou. Něco podobného teď například zažívají země vyvážející ropu, kdy cena klesá po 30 dolarů za barel.

5) Extrémní zátěž na rozpočet ES(EU). V 80. letech tvořila SZZ až 70% celkového rozpočtu ES. Vytvořil se začarovaný kruh - dotace vedly k nadprodukci a nadprodukce k dalším dotacím. Velká Británie si např. vyjednala tzv. Rabbat. Jelikož odvádí do rozpočtu EU hodně prostředků a v rámci zemědělské politiky (nejvýznamnější kapitoly rozpočtu) na dotacích dostává extrémně málo, tak velká část placených prostředků jí je refundována. To jen pro představu, jak moc velké peníze se v tom točí, že to nasere celou zemi :)

V současnosti po řadě reforem (poměrně drastických - dnes se dokonce platí zemědělcům za to, aby nevyráběli) tvoří SZZ (epicky pojmenovaná jako kapitola "Udržitelný růst: Přírodní zdroje") stále 40% rozpočtu EU. Dalších několik procent je pak skryto v Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova.

ČÍSLA

1) Asi 45% rozpočtu EU dostává méně než 4% populace EU.

2) Z toho 80% z těchto prostředkům připadne obrovským zemědělským velkovýrobcům a ne těm milým lidem na venkově s malou farmou.

3) Malí zemědělci, kteří z těch 4% evropské populace tvoří většinu, dostanou méně než 5-10% z přidělených zdrojů

ZÁVĚR

Zemědělství je oblast s nejtvrdší lobby na světě. Běžný člověk do této problematiky nevidí a média o ni nereferují. Jedná se extrémní plýtvání zdroji (a prakticky jediná oblast se stále vysokými cli - proto bylo poslední jednání GATT v Dóha takové zklamání), jež je směřováno velice úzké skupině lidí a ne lokálním zemědělcům, jež je potřebují. Živočišná výroba je jedním z největších producentů skleníkových plynů na světě bez významných regulací - ano krávy prdí a to ohřívá planetu. Zemědělská výroba je také zaměřena na produkci těch rostlin, jež jsou nejvíce dotovány - např. řepka olejná, jež je součástí biopaliv. Z toho se moc nenajíme, co?Zvýšila se produkce a snížily rozdíly mezi úrovní života ve městech a na venkově. Za jakou cenu ale? Extrémně nerovnostářské rozdělení dotací, jež závisí na produkci a rozsahu obdělávané půdy, které vedlo k podpoře bohatých velkostatkářů. Nízké ceny nejsou také realitou, za což ale nemůže jen SZZ, ale také úroveň marží v českých (evropských) supermarketech, jež se "oficálně" pohybuje mezi 10-20%, ale ve skutečnosti mezi 50-100%.

Jsem pro podporu malých zemědělců, už jen proto, že pomáhají zachovávat krajinný ráz a kulturní prostředí na venkově. To ale neznamená, že evropské zemědělství je efektivní. V kontextu světové konkurence a nákladů práce v Evropě ani nemůže být.

177

Odpovědět

Proto taky být velko-farmářem ve Francii je sen každého.

10

Odpovědět

Hrozně mě rozptylovalo to jeho chmýří na tváři :D
Sice jsem na konci čekala nějakou hlubší pointu, ale pobavilo :)

162

Odpovědět

Woosh.
O čem to je? O tom, že to zemědělci mají jednoduché? O tom, že to nemají jednoduché? O "šibalech"? Uniká mi něco? A proč mám na sobě pyžamo ve tři odpoledne?

417

Odpovědět

A co na to Jan Tleskač?

421

Odpovědět

+burgTak to vypadá na čtenáře JPM :D

51

Odpovědět

:D bobrý
Jen je mi smutno těch farmářů co to sledujou co musí zavírat krám kvůli gmo a ostatní konkurenci, protože to prostě nedávají. + EU regulace

233

Odpovědět

Je ti líto farmářů??? WTF?? Farmáři jsou jedna z nejvlivnějších skupin... podívej se na jejich lobby - neustálý ohejbání trhu a bránění vstupu konkurence... stačí se kouknout třeba na cla - ve všech ostatních odvětví jsou téměř nulový, jen farmáři maj nějakou "výjimku".

1028

Odpovědět

+Jménoa co bez nich budeš žrát? internetový kabel? ... jediné dotace co uznávám jsou na žrádlo a být farmář nění zas taková prdel, když máš v létě 40° vedra, sem tam nějaká povodeň, celé podnebí dojebané ... práce snů asi jen pro toho co v tom umí chodit, já bych chcípnul hlady a ne tak abych ještě něco prodal :D

274

Odpovědět

+Jméno:D heh... Farmárske dotácie sú snáď najväčšie zlo zo všetkých dotácii :D Každopádne uznávačov si našiel aj komunizmus s nacizmom, tak prečo nie dotácie :)

46

Odpovědět

+JménoTombas: A ty si myslíš, že když je stát nebude podporovat, tak zmizej? Né, jen "přežijou" ti nejlepší :D. Práce je to nahovno, o tom se samozřejmě nechci hádat. Problém je v tom, že stát brání jedny zemědělce před jinými... pokud neni zemědělec konkurence schopnej, tak je to jeho problém a měl by si hledat jinou práci... místo toho mu to stát zaplatí a ještě potlačí konkurenci.

11

Odpovědět

a GM rostliny pěstuje kdo? Gnómové?

125

Odpovědět

+MKon podla mna hovoril skor o miestnym polnohospodaroch ktory musia zatvarat kvoli zahranicnej konkurencii ;)

20

Odpovědět

+MKkvasha16: A co je na tom špatnýho? Pokud někdo dokáže udělat stejnou práci/produkt levnějc, tak by to měl dělat on... ten co to udělat nedokáže by to samozřejmě dělat neměl. Že přibude pár nezaměstnaných? A co? Zaměstnanost je cesta (způsob uspokojování poptávky), né cíl.

10

Odpovědět

+MKA tohle:
http://ekonomie-otazky.studentske.cz/2008/07/sociln-dopady-nezamstnanosti.html (první co mi Google našel).

Váš pohled je čistě ekonomický. Z čistě ekonomického hlediska mu není co vytýkat. Ale z pohledu socio-politického to nepostačuje. Výkonná ekonomika je samozřejmě pro fungování společnosti nezbytná. Ale výkonná za každou cenu už přináší problémy. Takže i zaměstnanost je cílem.

01

Odpovědět

+MKSorry, asi sem do toho tu zaměstnanost neměl tahat - způsobilo by to spíš restrukturalizaci, než zvýšenou nezaměstnanost - prostě by si našli jinou práci.

10

Odpovědět

+MKA i kdyby si jinou práci nenašli, tak tohle dopadne jenom na ně. Je to hnusný, ale všem ostatním to dohromady přinese daleko víc, než o co pár ljednotlivců příde.

10

Odpovědět

+MKTedy, musím říci, že tento postoj považuji za velmi naivní. Někteří si tu jinou práci jistě najdou, ale jednak zemědělec nemá klasifikaci na něco jiného, takže z toho kouká přinejlepším "nějaká práce"-něco špatně placeného, špatně vedeného a rozhodně ne v dostatečném počtu. Navíc většina zemědělců žije na venkově, a tam je to ještě horší. Ano dá se stěhovat, ale to až tak nepomůže (zvlášť pokud to udělá hodně lidí) a jsou s tím problémy.

Navíc mi přijde škoda nechat venkov zpustnout, přijít o specifika malých výrobců (kteří navíc mohou bránit vzniku kartelů-u oblasti závislé na množství půdy reálné riziko), o soběstačnost... To se taky týká všech.

Nechci se zastávat nějaké konkrétní politiky(pan Kvítko výše má jistě v mnohém pravdu), ale nějaká forma podpory malých zemědělců je podle mne dobrá věc.

12

Odpovědět

Má pravdu, předsedo... :D

171

Odpovědět

Tak nějak bez závěru, ale zábavné :D

731

Odpovědět

Jak bez závěru? :D Vydělal jmění na mlíku a kdo by takovej závěr nechtěl. :P

30
Souhlasím Tato webová stránka používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. (Další informace)