Na povrchu planety už lidé vystavěli řadu staveb a struktur, které výrazně mění tvář krajiny. Přesto je jen velmi málo dokonale kruhových vzorů, které by bylo možné pozorovat z vesmíru. Tom vám o vzniku jednoho takového kruhu poví.
Myslím, že neexistuje lepší příklad toho, jak lidé změnili přírodu Nového Zélandu, než tady tahle linie, která dělí prales a obdělávanou půdu. Zblízka je to špatně vidět. Nejlepší výhled najdete o pár kilometrů výš. Uprostřed toho kruhu je Mount Taranaki, stratovulkán na západním pobřeží Severního ostrova. Z výšky šesti kilometrů vypadá ta krajina bizarně, na světě existuje málo podobných kruhových útvarů.
Taranaki také patří k nejsymetričtějším sopkám planety, to ten efekt posiluje. Ta hora je jedna z přírodních památek, která získala zákonná práva osoby. Je to podobné, jako jsou v mnoha zemích firmy považované za osoby. Ale podrobnosti a historie války a konfiskace pozemků, které k tomu vedly, patří k věcem, o kterých tento britský turista moc neví, dám vám do popisku videa pár odkazů. Než na Nový Zéland dorazili před asi 700 lety lidé, vypadal z většiny zhruba takto.
Husté lesy, ne vždycky plné těchto druhů stromů, ale rozhodně takový ráj pro různá zvířata a ptactvo. Maoři část lesů vykáceli, ale o pár století později se do toho Evropané pustili v masivním měřítku. Stromy vhodné pro výstavbu pokáceli, všechno ostatní vypálili a proměnili v takovéto pastviny. Asi polovina rozlohy Nového Zélandu se postupně proměnila v pastviny, kde dovezené druhy dobytka spásaly dovezené druhy travin.
Národní vláda vyčlenila okolí té hory jako ochranu proti erozi a povodním. Ve 20. století se z toho stal národní park ve tvaru kruhu o poloměru asi 10 km okolo vrcholu hory. Plus pár zajímavých oblastí na kraji. Zemědělci samozřejmě les až k hranici, kam mohli, vykáceli. Výsledkem je tato zhmotněná matematická křivka. Nádherný pohled z letu mezi Aucklandem a Wellingtonem.
Ale jednou bude ten let mnohem náročnější, stejně jako život v okolí. Taranaki totiž není vyhaslá sopka. Pod tou horninou dřímá magma, chystá se vybuchnout. Je to činná sopka, jen je zrovna klidná. A má zpoždění. Průměrně soptí alespoň trochu každých 90 let, ale už 150 let mlčí. Podle jedné studie je 80% šance na nějakou erupci v příštích 50 letech. Přijdou varování, bude dost času na evakuaci, ale pokud přijde velká erupce, popisují evakuační plány vlády celý národní park jako oblast, kde lidé pravděpodobně nepřežijí.
Zrušily by se lety nad většinou Severního ostrova, ničivý popel by cestoval na východ, přímo do cesty letadlům. Navíc by se mohl zhroutit celý kráter hory jako už několikrát v dávných časech, kdy tu lidé ještě nebyli. Pokud poletíte mezi Aucklandem a Wellingtonem a bude hezké počasí, užijte si ten výhled.
Protože dřív nebo později se změní. Překlad: jesterka www.videacesky.cz
jesterkaPublikováno: Před rokem
