Proč vydávají staré obrazovky nepříjemný vysoký tón?

Minulý týden jsem zveřejnil video natočené zde, v Centru počítačové historie. Vypadalo to, že lidem se to líbilo, ale pár komentářů naznačilo, že došlo k chybce. A kvůli té chybě jsem byl sám na sebe fakt naštvaný. V pozadí toho videa byl slyšet vysoký tón, kterého jsem si nevšiml. Tak zkusím vysvětlit proč. Kde se tam ten zvuk vůbec vzal, a potom proč jsem si ho nevšiml. Tohle muzeum je plné starých počítačů s vakuovou obrazovkou neboli CRT. Některé jsou specializované počítačové monitory, ale ostatní, třeba tyhle, jsou vlastně jen staré televize. Vzadu je elektronová tryska, která vysílá proud elektronů. Kam dopadnou, tam se rozsvítí luminiscenční vrstva. Ale ta tryska se nepohybuje, určitě by se nehýbala dost rychle, a tak vysílá jedním směrem a elektromagnetické pole paprsek elektronů ohýbá. Čím víc energie v magnetech, tím víc paprsek ohnou. S každým snímkem videa skenuje ten proud celou obrazovku zleva doprava a shora dolů. Vertikální pohyb teď neřeším, zajímá nás ten horizontální. Uvnitř je šikovná věcička zvaná flyback transformátor. Elektromagnetu to vysílá signál ve tvaru ostří pily, postupně to narůstá a pak to velmi prudce klesne. Během nárůstu ten elektromagnet ohýbá paprsek po obrazovce, než se to zase uvolní a může začít nový řádek. Ten paprsek musí 25krát za vteřinu naskenovat 625 řádků TV signálu. Takže ten transformátor musí naběhnout a zase klesnout 15 625krát za vteřinu. A kvůli jevu s názvem magnetostrikce úplně maličkato změní tvar při každém tom cyklu. To vytváří tón s takto vysokou frekvencí. Tón s touhle frekvencí vydává každá stará obrazovka, aspoň v Evropě. V USA jsou ta čísla trochu jinak, ale frekvence je podobná. Moderní nástroje na editování videa umožňují tón o té frekvenci najít a smazat a já přesně to dělal u tohoto videa až doteď. Ale je to tu, věřte mi. A v místnosti, kde je zapnutých tolik obrazovek, je to hlasité. Neupravené audio z kamery Já tehdy věděl, že ten tón je nahrávaný, slyšel jsem ho, vím, že mikrofon taky. Jen jsem myslel, že se o to postará automatické potlačení hluku. Nepostaralo. A ukázalo se, že sluchátka, kterými kontroluji zvuk, moc neumí vysoké frekvence. Takže přes vlastní hlas jsem si toho zvuku nevšiml. V tom videu není moc tichých částí, pořád něco melu. A chvíli jsem se na sebe zlobil za tu nevynucenou chybu. Nikam jsem nespěchal, pustil jsem si to opakovaně, jen mě nenapadlo se na ten zvuk taky podívat. Kvůli té chybě možná to video vidělo méně lidí, než by mohlo. Ale asi jsem se zlobil i z jiného důvodu. Spider Robinson někdy napsal, že vztek je převlečený strach. A možná to není pravda vždycky, ale tady nešlo jen o sluchátka. Jak člověk stárne, zmenšuje se mu sluchový rozsah. S věkem je těžší uslyšet vysoké frekvence. A já si zakládal na tom, jak dobrý mám sluch, slýchal jsem vyšší frekvence, než je v mém věku běžné. Ty plašičky teenagerů, co vydávají tón s frekvencí 17 000 Hz, mě štvaly až do 30 let. Jasně, tady ten hlasitý vysokofrekvenční tón slyším, protože je hrozně nápadný. Ale v tom videu? Ne. Musím se namáhat, abych si ho všiml. Přitom někteří diváci psali, že je tak hlasitý, že to nedokoukali. Udělal jsem si test sluchu. Už neslyším plašičky teenagerů. Neslyším nic s vyšší frekvencí, než mají ty monitory. To video, ta chyba, které jsem se dopustil, mi najednou a dost nepříjemně připomněly, že stárnu. Že věci, které jsem dřív uměl, už dneska nezvládnu. Tak si chraňte sluch a až příště někdo zapomene odstranit protivný vysoký tón, který vás štve… …buďte rádi, že ho ještě slyšíte. Překlad: jesterka www.videacesky.cz