V Coloradu je obří mrazák plný polárního ledu

Je tady -38°. Takovou zimu jsem nikdy nezažil. Musel jsem odizolovat kameru, aby fungovaly baterie, a mikrofon mám na těle, aby nezmrzly kabely a nerozpadly se. Tohle je americká národní laboratoř pro výzkum vzorků ledu v Denveru. Ale místní vědce radši vyzpovídáme mimo tenhle mrazák. Máme tu v rámci vzorků asi 20 000 metrů ledu. Pochází z asi 60 nebo 80 různých vrtů. Nejhlubší vzorek pochází z hloubky 3 600 metrů z Antarktidy. Nejstarší led v naší laboratoři je starý asi 420 000 let, pochází z vrtu Vostok, byl vyvrtán v 80. letech na východě Antarktidy. Když přijde nový vzorek, rozřežeme ho a pošleme hlavním badatelům. Je to všechno meteorický led, tedy led, který spadl z nebe. Nechtějí led z podzemních vod ani z moře, to by zkreslilo výsledky z toho meteorického ledu. Hlavní badatel, který vede výzkum, se k systému připojil z domu a ptal se, jestli někdo jedl v kuchyňce brambůrky, protože ve vzorcích zaznamenal vyšší hodnoty sodíku. A kolegové se přiznali. Tak citlivé přístroje máme. Když vypadne proud, máme generátor na zemní plyn, ten se automaticky zapne a zásobuje mrazák. Máme ve všem 100% zálohu. V každé z těchto trubek je vzorek ledu z Arktidy nebo Antarktidy. Čím hlouběji byl vzorek vyvrtán, tím starší led to je. Všechen ten napadaný sníh byl celé stovky tisíců let stlačován, společně se vším, co se z atmosféry připletlo do cesty. Cokoliv je v atmosféře, plyny, prach, všechno ostatní, se nakonec dostane do ledovců v Antarktidě a Grónsku a uvízne tam. Když se sníh změní v led, uchová tu informaci, takže díky vzorkům ledu zjistíme, jak vypadala atmosféra před až 850 000 lety. Taky zjistíme, jaké byly světové teploty a jak se měnily, a to díky výzkumu stabilních izotopů kyslíku v molekulách vody. Zkoumá se poměr mezi O16 a O18. Díky řadě moderních výzkumů zjišťujeme, jaká byla teplota, když vznikal ten sníh. Datovat ty vzorky můžeme různými způsoby. U vzorků z Grónska často vidíme vrstvy, jak se mění podle roční doby, mění se koncentrace prachu. Připomíná to letokruhy. Když je spočítáme, zjistíme stáří. A někdy narazíme na vrstvy sopečného popela. Když je tam dost materiálu, použijeme radioaktivní datování, což nám dá velmi přesný věk. Chybovost v dataci se obvykle pohybuje v rozmezí plus mínus deset let. To je poměrně přesné, zvlášť u ledu, který je starý statisíce let. Když pochopíme přirozené změny klimatu, dokážeme lépe odhadnout, co nás čeká ve chvíli, kdy lidé výrazně proměnili, co se na planetě děje, s ohledem na skleníkové plyny, co jsme vypustili za posledních 100 let. Když lépe pochopíme minulost, můžeme lépe modelovat, co se stane dál. Moc děkuju celému místnímu týmu, pro více informací se podívejte do popisku videa. - Myslím, že se mi lepí víčka k sobě. - Nevidíš to, ale máš na řasách jinovatku. Překlad: jesterka www.videacesky.cz