Andy a rozbitý gauč

- Andy ti dal radu do Riskuj pro celebrity?
- Jo. Nějakou dobu jsem tě neviděla, ale ráda na tebe vzpomínám,
protože jsem ti nesmírně vděčná za to, žes mi skvěle poradil. - Děkuju. Vzpomínáš si, cos mi radil?
- Ne, netuším. Určitě ti radil, ať si odpovědi
hledáš přes iPhone pomocí Googlu. Tehdy možná ještě iPhone nebyl. Měla jsem jít do Riskuj pro celebrity
a ty sis mě pozval do svého bývalého pořadu.

A Andy mi řekl, že nejdůležitější
je technika mačkání tlačítka. - Jo. - A že obzvlášť ženy,
pokud si dobře vzpomínám, obvykle drží palec takhle
vzpřímeně a kvůli tomu... Chlapi, příště až půjdete do Riskuj... Prostě drží ten prst moc daleko
od toho mačkátka, kterým se hlásí. Doporučil jsi mi tuhle polohu. Takže jsem místo zběsilého
mačkání dělala tohle. A byla jsem druhá.

Super! Ale... Andy... Andy, ty jsi řekl,
že ženy mačkají to tlačítko špatně? Ne, nevzpomínám si na to. Vůbec se mi nelíbí,
jak se Andy chová k ženám. Prostě mám ráda talk show a mačkání... V tomhle ohledu jsem sexista.


Ženský prostě neuměj ten bzučák držet! Ne, někdo ti asi prostě
jen řekl, že si všimnul, jak ženy drží... Nevím proč,
ale asi budu dneska často dělat tohle. - Může člověk vůbec ten bzučák držet?
- Je to ta věc s knoflíkem, kterou držíš. - A můžeš na něm mít prsty?
- Jo, jo. Kdybys viděl ty lidi, co drží
prst ve vzduchu a pak jen... Jedou a píp, píp, píp! - Ty jo, asi jsem rozbil gauč.
- Tys nám rozbil gauč! To už je podruhý.

Co je to za pořad? Páni. Neboj, nic mi není. Podívejte, je to úplně... Dívejte, úplně z toho trčí šroub. Náš pořad stojí za starou belu! Pořád chceš talk show? To není možný!

Není ti nic, Andy? - Radši bych už šel domů.
- Ne, ne, Andy. Seď, zkusím to vrazit zpátky. Vydrž chvilku. Tak jo,
ještě kousek. Už to bude. Jo! - Dobře.
- Je to tam. - Se zběsilým mačkáním je šmitec.
- To je snad poprvý. Děláme to už 22 let
a nikdy jsme žádnej gauč nerozbili. Já už jsem ho jednou rozbil, ale všimnul
jsem si toho až v komerční přestávce.

Jak to?
Co na tom gauči děláš? Tohle! Dělá tohle. Natáčeli jsme skeč, při kterém
jsem musel na ten gauč spadnout. Jako že mě někdo zabil.
To diváci zbožňujou. Ale už jsem jednou
tu zadní nohu ulomil. Jenže to jsem na něj
hupsnul jak vypasenej mrož. Teď jsem jen dělal...
No, radši nic. To je ono!

A je to.
Dobrá práce, Andy. - To se ti povedlo.
- Jo. Jestli se zdržíš,
klidně tě pustím sem.