Bill Burr a jeho lekce zabíjeníCONAN
142
Bill Burr se tentokrát u Conana sešel s Elijahem Woodem a jemu i Conanovi poradí, jakou zbraň si mají koupit, aby se doma cítili bezpečně.
Přepis titulků
Překlad: Xardass
www.videacesky.cz Bille, díky, že jsi zase přišel. Taky jsem rád.
Mimochodem, měl jsem stejný sen. O tom, že mi někdo leze do baráku. Stává se to často.
Zrovna když usínám, tak mě napadne... Krok po kroku si projdu
scénář vloupání. A já doma nemám žádnou zbraň. Kup si zbraň ráže .22.
Skvělá zbraň na střílení v domě, malorážka. Na dálku nikoho nezabiješ, takže když budou mít rukojmí, můžeš začít střílet. - Dokonalé. To je dobré vědět. - Pustit to do nich. Když mluvím o dvaadvacítce, všichni si ze mě dělají legraci, protože to jsou chlapáci. "Copak chceš střílet veverky? S tou pistolkou?" Ale v domě přesně to chcete.
Malou dvaadvacítku. V podstatě vás učím, jak někoho zabít. Takže dvaadvacítka je podle tebe lepší než kus vysavače. Jo. Magnum .44 je na nic. To toho chlápka prostřelíš, prostřelíš zeď, vystřelíš psovi mozek a ještě si sestřelíš motor z auta. To je moc. Stačí malá dvaadvacítka. Pokud mineš, tak nepřijdeš o sluch. Jednou jsem vystřelil z osmatřicítky bez chrániče sluchu.
Staral jsem se někomu o zahradu... - A najednou... - Jasně, to dává smysl. Potřebovals něco zabít. Říkal: "Mám tu nepoužitou osmatřicítku." Byly osmdesátky, tak co. Nemůžeš to vysvětlit tak, že řekneš: "No co, byly osmdesátky." "Proč jsi to udělal?" "Byly osmdesátky." Šli jsme po ulici a někdo tam zapálil auto kvůli pojistce.
Tak jsme na to stříleli a po první ráně jsem přestal slyšet. Pamatuju si to. Takže když doma minete, tak neslyšíte, záblesk z výstřelu vás oslepí, ten chlápek vás obchází se srpem... - A vy střílíte na špatnou stranu. - Co? Se srpem? - Srpem? On má srp? Sklízí snad pšenici nebo co? Co dělá u tebe doma se srpem? Když stárnete, začnete přemýšlet o bezpečnosti.
A já to chápu. Když jsi sám doma, máš takový pocit. Jsi tam sám. A k večeři budete vy. A když někdo vejde dovnitř, je to na vás. Proto se v motelech necítím dobře. - Cože? - Ležíte v posteli, ani ne metr od dveří, které vedou na parkoviště.
Může tam vlézt kdokoliv. A vy nejste připraveni na souboj na život a na smrt. Jen tam ležíte. A najednou někdo vleze dovnitř. Upřímně řečeno, já nikdy nejsem připraven na souboj na život a na smrt. Je to motel! Takže v motelu se cítíš zvlášť zranitelně? Jo, stačí jet kolem a podívat se na něj. Koukneš a vidíš dveře, za kterými jsou lidi. A polonazí leží na postelích.
- Leží si tam. - Navíc ty dveře jsou fakt tenké. Ty dveře byste mohli i prokopnout. A hotovo. Poslední věc, co uvidíte... Budete se dívat na vlastní tělo. Ty seš magor. Fakt o tom přemýšlím.
Skvělá zbraň na střílení v domě, malorážka. Na dálku nikoho nezabiješ, takže když budou mít rukojmí, můžeš začít střílet. - Dokonalé. To je dobré vědět. - Pustit to do nich. Když mluvím o dvaadvacítce, všichni si ze mě dělají legraci, protože to jsou chlapáci. "Copak chceš střílet veverky? S tou pistolkou?" Ale v domě přesně to chcete.
Malou dvaadvacítku. V podstatě vás učím, jak někoho zabít. Takže dvaadvacítka je podle tebe lepší než kus vysavače. Jo. Magnum .44 je na nic. To toho chlápka prostřelíš, prostřelíš zeď, vystřelíš psovi mozek a ještě si sestřelíš motor z auta. To je moc. Stačí malá dvaadvacítka. Pokud mineš, tak nepřijdeš o sluch. Jednou jsem vystřelil z osmatřicítky bez chrániče sluchu.
Staral jsem se někomu o zahradu... - A najednou... - Jasně, to dává smysl. Potřebovals něco zabít. Říkal: "Mám tu nepoužitou osmatřicítku." Byly osmdesátky, tak co. Nemůžeš to vysvětlit tak, že řekneš: "No co, byly osmdesátky." "Proč jsi to udělal?" "Byly osmdesátky." Šli jsme po ulici a někdo tam zapálil auto kvůli pojistce.
Tak jsme na to stříleli a po první ráně jsem přestal slyšet. Pamatuju si to. Takže když doma minete, tak neslyšíte, záblesk z výstřelu vás oslepí, ten chlápek vás obchází se srpem... - A vy střílíte na špatnou stranu. - Co? Se srpem? - Srpem? On má srp? Sklízí snad pšenici nebo co? Co dělá u tebe doma se srpem? Když stárnete, začnete přemýšlet o bezpečnosti.
A já to chápu. Když jsi sám doma, máš takový pocit. Jsi tam sám. A k večeři budete vy. A když někdo vejde dovnitř, je to na vás. Proto se v motelech necítím dobře. - Cože? - Ležíte v posteli, ani ne metr od dveří, které vedou na parkoviště.
Může tam vlézt kdokoliv. A vy nejste připraveni na souboj na život a na smrt. Jen tam ležíte. A najednou někdo vleze dovnitř. Upřímně řečeno, já nikdy nejsem připraven na souboj na život a na smrt. Je to motel! Takže v motelu se cítíš zvlášť zranitelně? Jo, stačí jet kolem a podívat se na něj. Koukneš a vidíš dveře, za kterými jsou lidi. A polonazí leží na postelích.
- Leží si tam. - Navíc ty dveře jsou fakt tenké. Ty dveře byste mohli i prokopnout. A hotovo. Poslední věc, co uvidíte... Budete se dívat na vlastní tělo. Ty seš magor. Fakt o tom přemýšlím.
Komentáře (0)