Stand-up komik Bill Burr se tentokrát podíval na návštěvu ke Conanovi. Řeč bude hlavně o tom, že ubývá témat, ze kterých si člověk mezi některými lidmi může dělat legraci.
- Tento víkend jsi měl vystoupení v Renu.
- Ano. - Jaké to bylo?
- Super. Velké vystoupení,
vše šlo hladce, ale pak... Dělal jsem si srandu z armády,
což se teď nesmí. V časech Vietnamu
hipíci kňourali: "Hej, kámo, vraždíš děti!" A teď jim musíš tleskat vestoje,
když se kolem tebe producírujou. Musíš ukázat,
že nepatříš k ISIS.
Nechápu, co máš jako dělat. "Díky moc, díky moc!" Dělal jsem si srandu z armády a napoprvé jsem to dělal před veterány, abych věděl,
že je to fakt vtipné. A bylo. Byl tam týpek bez nohou,
co málem spadl ze židle. Umíral smíchy a říkal:
"Hej, to je tak pravdivé!" Takže ti to schválili i veteráni.
A pak jsem to napodruhé
dělal před normálními lidmi. A všichni se bavili,
kromě jednoho týpka. A ten přišel až dopředu a ne že by
začal prudit, ale rovnou začal řvát: "Hej, ku*va,
chtělo by to trochu úcty!" Řval na mě, jako by byl můj táta. Měl 50 kilo nadváhu, tak říkám:
"To říká ten pravej! Radši trochu zhubněte,
ať když budete příště v letadle, tak ať nepřetékáte
na své spoluobčany."
Já vím, to se taky nesmí,
protože tlustí lidé jsou taky hrdinové. Dneska je každej hrdina. - Každý.
- O tlustých lidech vám něco řeknu. Vaše orgány vám netleskají,
když se zase šinete k ledničce. To, co děláte, je nebezpečné.
Nechte trochu zmrzliny i dětem. Je fakt odvážné být... To je fuk. Takže ten týpek... Byl jsem naštvaný,
když ho vyvedla ochranka.
Začal jsem své vystoupení tím, že jsem ženy vinil
za sexuální obtěžování. Tak jsem začal. Ano, bylo to absurdní,
nemyslel jsem to vážně, vy mimina. - Tohle je příšerná doba...
- Musím se od tebe distancovat. Hele, jako fakt... Je těžké být dneska komikem. Neustále se zmenšuje množina toho,
z čeho si můžeš dělat srandu. A přitom je ve světě spousta sraček.
Každý kartáček, co jste kdy použili,
plave v Pacifiku. A nikoho to nezajímá. Ale Bůh chraň,
abyste škádlili námořnictvo. To lidem jebne. Co jsi řekl o armádě,
že se ten týpek tak naštval? Řekl jsem, že týpek,
co lítá stíhačkou a střílejí po něm,
tak že to je hrdina. Ale pokud jste týpek, co ukazuje směr,
kterým odlítá letadlo... Chápete?
Rozmělňuje se význam toho,
co je to hrdinské chování. Podle tebe ten, co ukazuje směr... Ten, co dělá
Bojovníka I., pozici z jógy... Bojiště je tudy! A tak je to se vším. Všichni jsou podělaní. Třeba systém prvotní odezvy. Pitomá kódová slova.
"Jsem člen prvotní odezvy." To je teda něco.
Volal jsem přece já, já ten oheň viděl. Co jsem potom já? Chtěli bychom poděkovat
členům prvotní odezvy. A všichni dělají: Úplně z toho šílím. Dáme si pauzu, po přestávce
vám nabídneme více Billa Burra. Během reklamy ho uklidníme. Překlad: Xardass
www.videacesky.cz
XardassPublikováno: 7 let
