Conan v Japonsku #4: Setkání s fanouškyCONAN

Asi před rokem jsem byl pozván do Japonska na svatbu. Japonka jménem Kayo si bere japonského Američana a spolu se svým manželem jsou prý fanoušky mé maličkosti. Pozvali mě na svatbu, což je milé! Taky mi poslali tyhle dobroty. Pochopitelně jsem se nemohl zúčastnit, ale teď jsem tady, v Tokiu, a zjistil jsem, kde bydlí. Je to přímo tamhle, tak je pojďme pozdravit. Je tam někdo?

Zdravím! Zdravím! Zdravím! Jak se máte? Tak jsem tady. A vy jste? - Jak se jmenujete? - Michael. - Ahoj, Michaeli. A vy? - Kayo. Pojďte sem. Páni, ahoj! Jak se máte? - Jak se vede? - Skvěle! - Jaká byla svatba?

- Úžasná. - Je mi líto, že jsem tam nebyl. - Chtěl jsem přijet... - Jo. ale došlo mi, že je to skoro 10 tisíc kilometrů a vůbec vás neznám. Můžu jít dál? - Nádhera. - Děkujeme. Nádhera. Škoda, že jsem tam nemohl být. Bude v pohodě, když tu dnes přespím? - Jo. - V pohodě? - Jo. Tohle je zvláštní.

Proč je to zvláštní? Chlápek, kterého jste pozvali na svatbu, se prostě ukázal o rok později a leží s vámi dvěma v posteli. - Vím že jste fanoušky mé show. - Ano. Co se vám na ní líbí nejvíc? - Jordan... - Schlansky. - Máte rádi Jordana Schlanskyho? - Ano.

- Vždyť je to podivín. - Já vím, hodně mluví. - Hodně mluví. A někdy je k vzteku, nemyslíte? - Vážně? Nezdá se vám? Vás by neštval? - Myslíte, že by vás neštval? - Ne. No dobře, to máte štěstí, protože pro vás máme dárek. Pojď dál, Jordane. Když se u vás rozhlédnu, vidím spoustu vodítek, které reprezentují japonskou kulturu. Vidím tu minimalismus, všechno tu má své místo a všechno sem nějak zapadá.

- Cítím tady duchovní energii... - Kde si můžu odskočit? - Všechno je umístěno velmi pečlivě... - Hned jsem zpátky. Nic tu jen tak nezapadne, máte to tu chytře a minimalisticky zařízené. Když někde vidím méně věcí, dívám se na každou zvlášť a zkoumám ji hlouběji. Když se třeba podívám na vaše hračky z Lega, vidím podrobně všechny detaily a maličkosti.

S těmi jste si dali ohromnou práci. Pracujeme 42 týdnů v roce, což znamená 42 vysílacích týdnů ročně. Jak si mám potom ve světě, který mě chce zničit, zachovat svoji tvář? Člověka to stojí ohromnou sílu, stojí ho to statečnost a odhodlání. Překlad: heindlik www.videacesky.cz