Aby bylo využití prostor v zákulisí pořadu co nejekonomičtější, rozhodne se Conan rozdělit Jordanovu zbytečně velkou kancelář na dvě menší.
Překvapení! Chtěl jsem se tu stavit a omrknout tvoji kancelář. Nechápu to. Točili jsme video, - kde jsem to tady kompletně vyklidil. - Jo. - Myslíš, že v hloubi duše chceš být čistotný? - Možná, nejsem si jistý. Nebo chceš snad být špinavý? Ne tak, jak to myslíš ty. Co se stalo?
Už je to pár let a dorazily nové věci. Páni. - Pracuješ pro mě už spoustu let, je to tak? - Ano. Během těch let jsem se tě ptal: "Jordane, jakou úlohu v mém pořadu máš?" - A ty na to... - Se vší úctou, nejsem povinen ti říkat, co dělám. Pokud chceš vědět, co tu dělám, je na tobě, aby sis zjistil a určil...
- Zjistil? Proč bych se tě nemohl zeptat? - Tvé vystupování ti otupilo smysly a vytvořilo ti mozek, který vnímá pouze makro podněty, nikoliv mikro podněty. Já naopak pracuji s mikro podněty. Očividně i tvoje žena. To je vtip o penisu. Máš docela velkou kancelář. A mám dojem, že nic neděláš.
Podle mě bys zvládl nedělat nic i v polovičním prostoru. Tvoji logiku moc nechápu. Nic se dá dělat i v nulovém prostoru. Chci, abys byl naživu. Dát tě do nulového prostoru, - což je můj sen, by znamenalo rozdrtit tě na atomy. - Chápu. Hodit tě popelářům a nechat tě rozdrtit. Ty bys mluvil postupně tišeji a tišeji, až by bylo slyšet jen mumlání a následně praskání kostí.
- Možná sis všiml... - Pak by začala vytékat tekutina. - Neskončil jsi. - Ne. Podle mě zvládneš dělat nic v polovičním prostoru. Takže teď udělám to, že ti rozpůlím kancelář, dobře? Jordane? Musí být tvůj zadek tak blízko mému obličeji? To byla jedna z podmínek? Nemusíš ho ještě víc přibližovat. Zamýšleného výsledku jsi už dosáhl. Pojďte s tím dovnitř!
- Touhle stranou? - Jo. - Jordane? - Ano? - Je k nevíře, kolik tu je místa. Neuvěřitelné. - Jordane? - Jo? - Tady Conan. - A? - Můžu dál? - Jasně. Pěknej kancl. Poslyš. Jako takový dárek dávám... Dávám tvému kancelářskému sousedovi mikrovlnku, dobře?
Dám ji tam. Je pouze... Pouze na ryby a brokolici. Tohle je Diane Harmonová. - Jakou tu máš pozici, Diane? - Dělám v postprodukci. V postprodukci si vedeš výborně. Skvělá práce na pořadech na cestách. Podle mě bys měla mít vlastní kancelář. - Ano? - Jordane, tady Conan. - A? - Můžeme dál?
- Ano. Musíš takhle. Přesunu se na tamtu stranu, moment. Moment. Nemáš hlad? - Jasně. - Nedáš si oběd? - Dobře. Tak jo. Co říkáš na rybu s brokolicí? Dal bych to na tři minuty. Byl bych rád, kdybys v té mikrovlnce takřka neustále dělala rybu s brokolicí.
- Platí? - Jasně, platí. - Mrzí mě, že jsi přišel o okno. - Dobře. - Přirozené světlo bys asi chtěl, že? - Jistě, vzduch a sluneční svit ocením. Stačilo říct ano. Vyřeším ten problém hned teď. Nasadil by sis je, prosím? Estetiku mám v krvi. Už nikdy nechci slyšet, že ve svém pořadu nedělám maximum pro efektivitu. Vzal jsem jednu kancelář a udělal z ní dvě.
Dalo by se říct, že jsem prostě nejlepší. Viď, Diane? - Řekni ano. - Ano. - Co ty, Jordane? - Nemyslím si to. Nechápu, o čem to mluvíš. Mně to přijde spíš jako Jasmine. Co to děláš, Eunice? Co to děláš? Musíš zamířit do díry, Hayesi! Dobrá práce! Jo! Překlad: heindlik www.videacesky.cz
