Ricky Gervais o tom, jak chce umřít

Potkali jsme se v Anglii a říkal jsem ti, jak se mi líbí tvá show Po životě. Fakt se mi ten seriál líbí a teď vyšla nová série. A povídali jsme si o tom. Ta show se mi fakt líbí. Je temná. Je zřejmé, že sám o své smrtelnosti dost přemýšlíš, neustále. A ovlivňuje to tvou práci. Přemýšlíš o tom, jak chceš ze světa odejít? Myslím, že mě to téma přitahuje. A myslím, že komici jsou tím posedlí, protože je to poslední tabu, lidé to téma znepokojuje a já lidi rád přivádím na temné myšlenky.



Je to, jako kdybys je prováděl strašidelným lesem na druhou stranu. Bavit se o tabu tématech nikomu neškodí. A to nám přijde vtipné, bát se nám přijde vtipné. A smrt je vrcholem toho všeho. Ale asi o své smrti tak moc nepřemýšlím. Jsem s tím smířený, všichni zemřeme a nic s tím neudělám, tak jen zbývá užívat si život, jak to jen jde.



Je mi jedno, co bude, až budu po smrti, protože o tom nebudu vědět. To je na smrti nejlepší. - Nebudeš o tom vědět. - Je to bolestivé jen pro ostatní. Ale asi se strachuju o to, jak zemřu. Nechci umřít sám nebo v bolestech. A nechci umřít trapně. Nad tím přemýšlím hodně. Nechci, aby to bylo nějak trapné nebo ponižující. - Já vím. - To nechci, to nechci. - Chci důstojnou smrt.



- Přesně tak. Před lety tu byl případ s jedním britským poslancem. Našli ho oběšeného v jeho skříni, na sobě měl dámské punčochy a v puse měl pomeranč říznutý amylnitritem. Masturboval, buďme upřímní. O tom není pochyb. Nechtěl bych, aby mě takhle na… Mě takový věci neberou, takže pokud mě takhle najdou, ušil to na mě nějaký kamarád.



Po smrti mě převlíkli a zavolali novináře. Radši to tady říkám. Ty máš nejspíš dost velkou skříň, aby ses v ní mohl při masturbaci oběsit, ne? Ne, mám velmi malou skříň. Vlastně jsem zkoušel, jestli bych se v ní mohl při masturbaci oběsit. Zavolal jsem si i tesaře a ti říkali: „Ne, ne. Na to nemáte dost místa, na masturbaci potřebujete prostor pro lokty.“ Hrozně rád bych tě ji viděl nakupovat, to by bylo skvělý.



Šel bys do obchoďáku a zeptal se: „Můžu mluvit s manažerem?“ „Pročpak?“ „Já bych jen…“ „Jakou máte největší, nejprostornější skříň?“ Jo. Budu upřímný a řeknu: „Potřebuju se oběsit a přitom masturbovat. A na to tu místo není. Navíc pořád někam potřebuju dát oblečení. Co tu vůbec řešíme?“ A nechceš, aby to bylo moc podezřelé.



Nechceš, aby si tvá návštěva říkala: „To je skříň na uhonění k smrti?“ Takže potřebuješ, aby to vypadalo jako běžná skříň, ale uvnitř musíš mít věci jako schůdky a fakt kvalitní tyč, vzpěračskou tyč. Chceš být pohřben, zpopelněn, přemýšlel jsi o tom? Co se má stát s tvým tělem, až odejdeš? Je mi to jedno.



Přemýšlel jsem, že by bylo dobré, kdyby mě prostě hodili lvům v londýnské zoo. Byl bych užitečný, protože nikdy nic nevracíme. Jen si z tohoto světa bereme. Jíme zvířata, jíme cokoliv, co se hýbe, ničíme. Odlesňování, nic nevracíme, všechno, co děláme, děláme pro sebe. Ani nejsme jídlo pro jiné druhy. Tak jsem si říkal, že aspoň tehdy bych posloužil.



Taky by se mi líbilo vidět výraz turistů, až uvidí, jak krmí tím tlustým, nahým 73letým, snad, když budu mít štěstí, chlápkem lvy a někteří lidé si budou ukazovat: „Není to ten týpek z Kanclu?“ „Myslíš Steva Carella?“ Ne, Steva Carella ne. Z původního Kanclu! „Je mnohem tlustší než Steve Carell a Steve Carell je pořád naživu a ne zrovna fešák.“ A turisti se budou celou dobu dívat na to, jak tě lvi trhají na kousky?



Lidi se budou divit, protože nikdy dřív neviděli, že by žrali člověka. Skvělé je to, že lvi začínají u měkkých částí. Ale kdyby šli dva lvi po mých koulích, byli by v šoku, protože jsou fakt šlachovité a dlouhé. Takže natažené od sebe by byly asi metr a bylo by to jako v Lady a Trampovi. Jedli by mé koule a postupně by se dostávali blíž. - A uprostřed by se políbili.



- Jo. A zamilují se. A všichni turisti na to: „Ach.“ A já tam ležím jako… Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz