Ultimátní lekce sebeobrany se Stevenem Ho

Dámy a pánové, máme tu vzácného hosta
v podobě mého kamaráda Stevena Ho, který nás v posledních
letech navštívil již mnohokrát, aby mě naučil základy sebeobrany. Dnes chce prověřit vše,
co jsem se od něj naučil. Přivítejte tu profesionálního
kaskadéra Stevena Ho! Tak... V posledních letech jsme
několikrát spolupracovali. Naposledy, když jsme v rámci Comic-Conu
natáčeli bojovou scénu s Andym Richterem.

Byl z toho velký hit. A tys mě na to připravil. Pustíme si ukázku. Jo. Dost dobrý. Dost dobrý. Působil jsem přesvědčivě,
hodně jsem se toho naučil. A myslím, že jsem
v sebeobraně extra třída.

- Tvůj názor?
- Byla to náročná scéna. - Jo.
- Tvůj dvojník odvedl skvělou práci. Bylo to skvěle sestříhané,
kamera tomu taky dost přidala. Co to meleš?
Byl jsem skvělej. Vážně, odvedl jsem kus práce.
Co se ti na mém výkonu nezdálo? V záběrech zblízka
jsi vypadal skvěle. Ale nějak jsi zapomněl základy. Proč mě popisuješ
a děláš přitom tohle?

Tohle přece nedělám.
Pod tímhle si mě nikdo nevybaví. - Tak asi vybaví.
- Nepoužíváš vůbec lokty. To není pravda.
Začínáš mě pěkně dopalovat. Používám celý tělo.
Mám dlouhou štíhlou sexy postavu, která tě ztrestá,
kdykoliv si o to budeš koledovat. - Jasně. - Takže mě dneska
dostaneš zpátky do formy? Právě jsem si učůrnul. - Můžem na to.


- Připomeneme si základy, abys měl na čem
stavět a zlepšil se. Pak se budeš
moct efektivně bránit. Radši si odložím hodinky. Polož se tady na záda. Asi se nechce prát. Nohy nahoru, udělej
jakoby trakař a pusť mě k sobě. Výborně. Dobrý. Počkej!

Jak mi to pomáhá? Tomuhle říkáš bojová technika? Protáhneš si horní polovinu těla. Až půjdu dopředu,
stačí když budeš... - K čemu to je?
- Hýbej rameny. Zbytečně mluvíš.
A zase zpátky. - Výborně.
- K čemu to je? - Jak mi to pomůže?


- Rozpohybuješ se. K čemu je to sakra dobrý? - A zase ke mně.
- Jdi do háje! - Výborně, výborně.
- Už dost! K čemu to je?
Nedělej ze mě vola. - Máš teď uvolněnější ramena.
- Ne, nemám! - Klídek. Teď se posaď.
- Teď si tejden nesednu. - Co tam máš dál?
- Sedni si, protáhneme si nohy. - Dobře.


- Nohy do véčka. - Bože! - Do véčka.
- Nech mě bejt! - Já sám. Nemusíš mi pomáhat!
- Tak ukaž. - Takže takhle?
- Trochu víc od sebe. Ruce sem.
Pořádně roztáhnout. Ani nezačínej...
Dobře. A teď na jednu stranu. Zpátky. A sem.

Paráda. Zůstaň na zádech. - Vydrž takhle.
- Jako gynekolog by ses neuživil. - Vydrž v téhle pozici.
- Jo. A roztahuj. Soustřeď se na dýchání. Uvolni se.
Výborně. - Fajn. Skvělý.
- Něco ti řeknu. Jseš pěknej úchyl.

Tohle nebyla žádná rozcvička.
Ale je mi líp. - Fakt?
- Můžem pokračovat. Jdeme dál. Teď tě naučím
dvě užitečné kombinace, které můžeš použít
v pouliční bitce. U první využijeme tvůj
"bezloketní" bojový styl a zkusíme z něj udělat výhodu. - Hádám, že už jsi někdy dostal facku.


- Co tím chceš říct? Ano, facku už jsem dostal,
ale jak to můžeš jen tak předpokládat? - Lidi se prostě... Nevím.
- Dobře, nevadí. Začneme něčím... Vydrž chvilku.
Dívejte na toho panáka. Má dokonalej výraz. Úplně se těší na boj.
Štve ho, že nemá ruce. Proto tak zuří. - Tak jo.


- Začneme v takzvané pozici ve střehu. Působíš pasivním dojmem,
ale ve skutečnosti jsi připraven se bránit. Vyjdeme z téhle pozice,
ale místo facky si zkusíme medvědí tlapu,
takže sevřeš ruku v pěst. Palec necháš venku
a touhle stranou útočníka udeříš. No jo. Ruce máš ve vzduchu,
nechceš se prát, ale když to bude nutný,
zaútočíš jako první. - Dobře.


- Couvneš a uděláš přímý kop. Ukaž mi ještě ten kop. Dělali jsme ho už stokrát.
To si nic nepamatuješ? Koleno do vzduchu a chodidlem kopneš. Dneska jseš fakt na ránu. Vůbec tě nepoznávám. Dobře, jdu na to.
Takže začnu nějak takhle. - Nechci žádný problémy!


- Skvělý. A pak udělám... Že jo?
Nechci žádný problémy! Fakticky,
nechci žádný problémy! Výborně. Dobrá práce. Můžete ho odnést. Ať mi zmizí z očí! Ať mi zmizí z očí!

Tohle řve Trump na sjezdech. "Ať mi zmizí z očí!" Skvělý, to bychom
měli první kombinaci. Druhá je skoro stejná. Začneš zase medvědí tlapou - a pak ho povalíš na zem.
- Dobře. Nejdřív to předvedu na tobě. - Takže mě sundáš?


- Jo. Dobře. Odkud se vyloupli? Budou tě chytat,
aby sis neublížil. Takže mě vážně povalíš? - Ano.
- Dobře. Jdeme na to, ano? Nejdřív naznačím úder. Naznačím úder
a pak tě chytím za nohy.

Držte ho. Normálně bys už letěl. - Jasně.
- A pak bys spadl na zem. A jakmile útočníka složíš,
můžeš si s ním dělat, co se ti zlíbí. Dobře. - Zkusíš si to?
- Ta ruka na mém hrudníku byla zbytečná. To sis mohl odpustit. Co to je za hromotluka?

Je dvakrát větší než já. - Jak se vede?
- Dobře. Moc mě těší, ale dej si bacha. - Popojděte si, ať ho můžeš povalit.
- Jestli to chápu správně, naznačím úder,
ale pak ho místo toho sejmu. Pamatuj si tři hlavní věci.
Začneš úderem, on ho vykryje, pak si dřepneš,
abys mu koukal přímo do...

V tomhle jsem profík. - Dřepneš si.
- Netřeba vysvětlovat. A co když si dřepnu
a pak se tam dole zapomenu? Co potom? Mně se to nestane,
ale někomu třeba jo. V tom případě mu nezírej
do rozkroku a dívej se radši jinam. Dřepneš si, uděláš výpad dopředu... Vidíš, kam se dívám?


Dívám se támhle. Chytneš ho,
jako bys ho chtěl obejmout a zároveň zabereš. A pak toho floutka složím. Přesně tak.
Dřepnout, obejmout, zabrat. - A opřu se do toho celým tělem.
- Přesně tak. Takže jde proti mně a říká si: "Hele,
Conan. Jeho pořad jsem nikdy nemusel." Já půjdu takhle k němu. A najednou udělám tohle,
on to vykryje a já udělám...

Dobrý, dobrý, dobrý. Stačí, stačí, stačí. Dobrý, dobrý, dobrý. Stačí, stačí. - Fajn.
- Kde se stala chyba? - Nevyšlo to, protože...
- To vím taky! Když dáš hlavu takhle,
koleduješ si o gilotinu. Příště musíš mít hlavu takhle.


Zkus si to. Strč mu hlavu do podpaží. - Takhle?
- Přesně takhle. Oči nahoru.
Dívej se na mě. Takhle.
Stačí držet... Drž hlavu takhle. Chytneš ho, zabereš
a zvedneš hlavu. Tím, jak zvednu hlavu,
zaberu větší silou. Zkusím to znova.

Hele, hlavně v klídku. Talk show je spousta,
nemusej se ti líbit všechny. Paráda. Dobrý. A teď... - Teď to promícháme.
- Promícháme? - Dobře, jak to myslíš?
- Zpátky ke kopům. Pojďte sem. Pamatuješ si tu kombinaci?


Musíš být neustále ve střehu. Nejdřív uděláš medvěda. Medvědí tlapu. A stejně jako před chvílí úder
a pak přímý kop. - Dobře. - Jasný?
- A mám sundat oba? Jednoho po druhém. Takže... - Ani... Ani ťuk.
- Opři se do toho tělem. Já se docela opíral.

- Zakloň se.
- Opřel jsem se do toho. - Chyběl záklon.
- Záklon! Výborně. Hezky. Dobrý, dobrý. Tak jo, teď si dáme melouny. Jaký melouny? - Tumáš.


- Co sis to zas vymyslel? To víš... Prověřili jsme tvou
hbitost a rychlost. Teď prověříme sílu
tvé medvědí tlapy. Musíš se naučit dát pořádnou ránu. Nějak takhle, jasný? Viděls, jak jsem se do toho opřel? - Co kdybys...
- Jak jsem se protočil? Jo, takže nějak takhle?

- Do mě.
- Nasadils mi rukavici! No jo. - Sakra...
- Pojď si to zkusit. Pořádně se do toho opři. Dobrý. Výborně. Bacha na podlahu. A teď poslední věc.


Máme tu klupkou podlazu, - takže tě budu držet.
- Klupkou podlazu? Vykopneš dveře. - Vyběhne na tebe pět chlapů.
- Tak počkat! Zrovna jsem rozsekal meloun,
proč mě hned... Chci, abys zůstal v tempu. - Tak co mám dělat? - Vykopneš
dveře, vyběhne na tebe pět chlapů. - Předveď jim, co jsem tě naučil.
- Dobře. Ale jestli jim vykopávám dveře...

jsou v právu a nedivím se, že na mě chtěj vyběhnout
a vymlátit ze mě duši. - Ne?
- To je tvůj dům. To je můj dům?
Takže to byly taky moje melouny! Kop, kop, kop. Nesmekni se.
Slož ho, slož ho! Slož ho! Honem, sejmi ho!

To byl Steven Ho! Jsem beznadějnej. Překlad: BugHer0
www.videacesky.cz POKUD CHCETE BÝT UPOZORNĚNI NA NOVÉ EPIZODY,
STISKNĚTE TLAČÍTKO S PŘIPÍNÁČKEM