Daniel Sloss je 23letý skotský komik, který se prosadil v poměrně raném věku. Vystupuje už od svých 16 let a za tu dobu stihl prorazit naživo i v televizi. Ve svém čísle vám vysvětlí, proč podle něj homosexuální rodiče prospívají společnosti a jak to vlastně je s hlasitými tenistkami a jejich vášnivými výkřiky.
Poznámky: Steve Irwin je slavný australský tvůrce dokumentárních pořadů přezdívaný "lovec krokodýlů", který zemřel v roce 2006, když ho při natáčení bodla přímo do srdce trnucha.
Výraz "gay" původně v angličtině znamenal "veselý, radostný".
Slovo "chav" jsem z nedostatku alternativ přeložila jako "vagabund". V britském slangu je to ale označení pro mladé lidi, kteří nosí značkové, nebo spíš značkově vypadající oblečení (často právě tepláky se specifickou značkou čepice) a spoustu různých řetězů a prstenů. Mezi jejich další poznávací znaky patří to, že svůj volný čas tráví poflakováním se v obchoďácích a opovrhováním všemi, kteří nepatří do jejich skupiny. V ideálním případě nedostudovali školu. Kde je Wally? (Where's Wally?) je řada knih pro děti od britského ilustrátora Martina Handforda, ve které mají malí čtenáři za úkol najít Wallyho mezi desítkami dalších postav.
Překlad: qetu
www.videacesky.cz Proč ne. Ahoj. Máte se dobře? Optimismus vás opustil, že?
"Bude to úžasný!" Ne. Letos jsem byl v Austrálii.
Miluju to tam. Je tam nádherně. Zvířata mě tam nenávidí. Vždycky,
když tam jedu, snaží se mě zabít. U nás by se to nestalo.
Ve Skotsku zvířata nejsou. Možná je tam jeden jezevec. Ale už nějakou dobu
ho nikdo neviděl. Byl jsem v Austrálii asi den.
Šel jsem po ulici. Uviděl mě jeden had
na stromě a řekl si: "Hm... Ten vypadá k nakousnutí.
Toho bych si dal. Mňam." Vrhl se přímo na mě. Rád bych vám řekl,
že jsem se zachoval jako muž. To se ale nestalo.
Vydal jsem zvuk,
který moje tělo ještě nikdy nevydalo. Doufal jsem, že si ten had řekne:
"Tak si ho radši nechte." Vyděsil jsem se.
Stane se mi to vždycky, když se mi k obličeji
řítí něco ve tvaru penisu. Všichni Australani kolem mě se ale smáli.
"Podívejte se na toho teplouše." Věděl jsem, že potřebuju získat
zpátky nějaký body za mužnost. Rychle jsem si vybavil epizodu
Steva Irwina, kterou jsem kdysi viděl. Vzpomněl jsem si, že hadi nemají
žádnou přirozenou imunitu proti tomu, když je přejede auto.
Nikdy si ji nevyvinuli. Takže jsem ho co nejmužněji popadl
a mrštil jsem jím doprostřed silnice. A v tu chvíli
se magicky proměnil v klacek. "Jsou tady hadi pokrytí listím?
Ne? No do prdele." Miluju Ameriku. Američani jsou
podle mě úžasní. Jsou divní, ale skvělí. A tlustí. Než se někdo urazí. Když říkám tlustí...
Nikdo v téhle místnosti tlustej není. Protože vy jste sem přišli po svých. A mají pitomý výmluvy.
Líbí se mi,
jak obezitu řešíme tady v Británii. Řekneme:
"Jo, jsem tlustej. Co už." "Co už" asi neřeknou.
To řeknu jen já. Ale v Americe mají úžasný výmluvy.
Nejlepší, která mě vždycky rozesměje, je: "Obezita je nemoc." Ne, není. To jediný, co obézní lidi
mají společnýho s nemocemi, je to, že je snadno chytíte. Amerika je země,
která věří, že obezita je nemoc, ale homosexualita je volba.
Když jste tlustí, nemůžete za to.
Ale když jste gay, je to vaše chyba. Ne. Tak to nefunguje. Homosexualita není volba,
protože kdyby to byla volba, ani jeden chlap na téhle
planetě by nezůstal heterosexuálem. Myslíte, že kdybych se mohl změnit
v gaye, tak bych to hned neudělal a podstatně
si tím nezjednodušil život? Jestli je homosexualita volba,
není moc vyrovnaná.
Máte dvě možnosti.
Buď můžete celej život uhánět ženský. V tom případě vám potrvá
jeden týden až šest měsíců, než ženu svedete za použití
nejrůznějších metod lhaní a podvádění. Bude vás to stát hodně času, peněz
a nervů, ale nakonec uspějete. Pomilujete se. Bude to nádhera
a zamilujete se do sebe. Pořád se budete objímat
a budete si chtít být nablízku. Budete k sobě mít přilepený
obličeje, protože jste mladí a trapní. Nevíte ale, že ona vám mezitím
nasadila klapky na oči, abyste neviděli, jak vás míjí život.
Život, rodina,
přátelé, radost. Nic nezbylo. Než se nadějete, je vám 45, máte ženu,
dvě děti a vašim snům je konec. Nebo... můžete celej den trávit se svým nejlepším
kamarádem, kterej vám ho vykouří. Jaké to obtížné rozhodnutí. To proto se jim říká gayové.
Jsou neustále šťastní. Aby si vrzli, musí svádět muže. Víte, jak je to snadný?
Já jsem heterosexuál.
Musím svádět ženy. To je obtížný. Nevím, co za lži mám vašemu druhu
navykládat, abyste chtěly můj penis. Ale gaye
bych do postele dostal snadno. "Hej, nechceš..."
"Tak jo." I když bych si to přál,
gay nejsem. Popravdě nevím, jestli jsem gay. Nemůžu říct, že nejsem gay,
protože penis jsem nikdy nevyzkoušel. Takže nemůžu říct,
že se mi to nelíbí.
Když jsem byl malej a řekl jsem,
že nemám rád zeleninu, nikdy jsem žádnou neochutnal.
Teď je mi 22 a zeleninu už jsem ochutnal.
Ukázalo se, že mi celkem chutná. Možná je to s pérama podobný. Statisticky jsem gay. V životě jsem si hrál
jen s jedním penisem - se svým. Ale zamiloval jsem si to. Nikdy jsem si s ním hrát nepřestal.
Mám rád 100 % penisů,
se kterýma jsem si kdy hrál. Zatímco vagín, ve kterých jsem byl,
se mi líbilo jen tak 60 %. Co? Statisticky... Já slovo gay používám pořád.
Používám ho ale špatně. Používám ho ve stejným smyslu
jako většina lidí mojí generace. Když je něco na nic nebo nuda.
"Je to gay. Je to gay." A to je špatně. To uznávám. Není to homofobie.
Je to jenom nevědomost. Abyste byli homofobové,
musíte gaye nesnášet. Jestli jste někdy nějakýho potkali,
víte, že je to celkem těžký. Nevím, jak to homofobové dělají.
Řeknou si: "Nesnáším je." "Čauky!"
"Ne." "Nesnáším tě."
"Proč?" "Nevím. Vypadáš moc čiperně." Moje používání toho slova nedává
žádnej smysl. To proto je to špatně. Přijdu za svým spolubydlícím:
"Nepůjdem do hospody?"
On na to: "Ne, jsem utahanej."
A já na to: "Gay!" To není homofobie. Možná jen v případě,
že homofobie je podle mě to, že všichni gayové
jsou neustále utahaní. "Všichni gayové pořád
jen polehávají a zívají. Však to znáte. Jen polehávají
na pláni jako lví smečka." Gay smečka. Tak jim říkám. Nechci, abyste mě špatně pochopili.
Plně podporuju sňatky homosexuálů. Jsem zastáncem toho,
aby gayům byla umožněna adopce.
Homosexuálové jsou podle mě totiž
lepší rodiče než heterosexuálové, protože homosexuální rodiče
by nikdy nevychovali vagabunda. Toho jsou schopní
jenom heterosexuální rodiče. Umíte si představit, jaký to
pro vagabunda musí být v gay domácnosti? Sejdete schody
v teplákách a v mikině, na hlavě kšiltovku a v ruce krabici
vína. "Tak jo, tátové. Jdu se ztřískat." A oba vaši rodiče
tam stojí a řeknou: Ne.
Když slovo "gay"
použijete jako urážku, není urážlivý, protože na gayích
je něco špatnýho. Tak urážky nefungujou. Urážky fungujou tak,
že někoho nazvete něčím, čím nejsou. Vezmete jim jejich identitu.
Jedna z nejčastějších urážek, kterou jsme už asi
použili všichni, je: "Jseš čurák." Asi každej v téhle místnosti
alespoň jednou řekl: "Jseš čurák." Když se nad tím ale zamyslíte,
na penisech není nic špatnýho. Jsou nezbytný pro přežití lidstva.
Znám hodně holek, co je mají rády.
Znám i hodně chlapů. Já taky jeden mám. Je s ním zábava. Říkám mu Slossbása. Když ale někomu řeknete,
že je čurák, je to urážlivý,
protože mu kradete identitu. Nikdo za váma nepřijde,
aby vám řekl: "Jak se opovažuješ. Víš,
s kolika penisama se kamarádím? Čurákofóbe."
Nedávno jsem zjistil, že většina ostatních komiků si myslí,
že jsem gay. A nejhorší na tom je,
že chápu proč. Naprosto chápu.
Řekl jsem si: "Aha. Do háje." Je to mýma vlasama. A taky nosím
uplý trička, protože jsem narcis. Tahle ruka tomu taky nepřidá. Nesnáším ji.
Nemám nad ní žádnou kontrolu. Tahle drží mikrofon.
Má něco na práci. Tahle začne žárlit a začne vyvádět. To nedělám já. Mám prostě
gay ruku. Ona taková prostě je. Nikdy neudělala nic gay. Nikdy
jsem se uprostřed vtipu neotočil a... "Šel jsem do obchodu a pak..." Taky jsem ateista. Tak jo. Ticho po pěšině.
Na to jsem zvyklej. Nejsem ale jeden ze zapřísáhlých
ateistů, kteří nenávidí věřící. Jestli jste věřící, super.
Dobře vy.
Taky bych chtěl mít takovou víru. Taky bych chtěl mít to přesvědčení,
ale chodil jsem do školy, takže... Je to trochu těžký.
K čertu s tebou, logiko! Vážně ale proti náboženství
nic nemám. Celá rodina na mamčině
straně je věřící. Na tátově taky. Můj strejda je kněz. Měří 158 centimetrů a když byl
malej, říkali mu "mini-strant". Má jeden otravnej zvyk. V náhodných situacích mi začne citovat
bibli a myslí si, že mi to pomůže.
"Danieli, poznáš pravdu
a pravda tě učiní svobodným. Jan 8:32." Můžu to dělat taky? "Pokud chceš
vědět, jaký někdo doopravdy je, všimni si, jak se chová
ke svým podřízeným, ne k sobě rovným.“ Harry Potter a ohnivý pohár.
Strana 410. Je to to samý. Dobrej citát, vymyšlenej zdroj. Můj strejda ztratil víru.
Zeptal se mě:
"Danieli, co když máš pravdu? Co když Bůh neexistuje?
Co když jsem promrhal svůj život? Životy svých dětí? Jak mám žít dál?
Jak mám najít Ježíše?" Řekl jsem mu: "Nevzdávej to, Scotte.
Hledej dál a najdeš ho." "To bylo krásný. Co to bylo?
Jan? Pavel? Leviticus?" "Ne. Je to z Kde je Wally?" Byl za Eiffelovkou. Myslím, že se všichni shodneme na tom,
že fanoušci Wallyho a Harryho Pottera jsou trochu snesitelnější
než fanoušci bible.
Ti ale nemají na fanoušky
Stmívání. To je zas něco jinýho. Stmívání nesnáším.
To říkám rovnou. Mám na to právo,
protože jsem viděl všechny filmy. Nesnáším je,
protože vím, o čem mluvím. Mám dvě malý sestřenky. Můj strejda,
ten kněz, má dvě dcerky, který zbožňuju. Ony ty knížky milujou.
Vždycky s nima jdu do kina a pak se doma pokusím o sebevraždu. Jsou to ty nejhorší...
Jestli jste ty filmy neviděli,
rychle vám je shrnu. "Jacobe!" "Proč sis sundal tričko?"
"Protože nám chybí příběhová linie. Nic jinýho se dalších devět hodin
nestane. Umím to rozbalit." Takže Jacob je vlkodlak. Pak tam je Edward Cullen,
což je jakejsi divnej upír, kterýho hraje Robert Pattinson. Jestli neznáte
Roberta Pattinsona, je to herec, kterej má stejnej citovej rozsah
jako Keanu Reeves po mrtvici.
Je to děs. Pak je tam Bella Swan.
Jestli ji neznáte, je to ta nejubožejší kráva,
která kdy žila. V knížkách i mimo ně. Je to, jak kdyby neustále měla krámy,
což on asi musí milovat. Můj další vtip je o tenisu. Mně se tenis líbí. Lidi při jeho sledování
ale říkají divný věci. Vážně otravný věci.
Jako třeba: "Panebože. Ty zvuky, co ty ženský vydávají,
když hrajou tenis... Zní to, jako by měly sex." Vážně? V tom případě je možný,
že ten sex provozujete špatně. Jestli máte sex se ženou a ona dělá: Nechte ji jít. Dobře? Nelíbí se jí to. Přestaňte s tím. Někde právě probíhá zločin. To je špatný druh backhandu, pane.
Z mých zkušeností vyplývá, že kdyby ženy při tenisu
vydávaly stejný zvuky jako při sexu, tenis by zněl takhle: "Vzbudíš tátu. Jako vážně. Už to bude? Ne, do vlasů ne." Rozhodčí tam seděl a řekl: "Vůbec jste do toho setu
nedali srdce."
Nesnáším zvuky při sexu.
Je to od vás neslušný a bezohledný. Během sexu žádný zvuky
nejsou potřeba. Vůbec na mě nemluvte. Než jsem se dostal do tohohle bodu,
musel jsem vaše kecy snášet tři hodiny. Myslím, že si zasloužím přestávku. Já při sexu nemám rád
ani komplimenty. Například: "Panebože. Tohle je úžasný." Nelži mi.
Já vím, že jsem v posteli
mizernej. Je mi to ale jedno. Právě spolu máme sex. Vyhrál jsem. Je ale od žen hezký, že při sexu lžou, protože pravda
by byla mnohem horší. "Panebože.
Tohle je tak podprůměrný. Vážně si chci zavolat taxík." A já jsem na oplátku taky upřímnej: "Oblečená jsi vypadala
mnohem hubeněji.
Ani si neumím představit,
jak se těm punčocháčům muselo ulevit." Takhle rád zakončuju svoje číslo, abych se ujistil, že žádná žena
v publiku by se se mnou nikdy nevyspala. Děkuju mockrát.
Bylo to super. Ahoj.
qetu
87%14:04
83%14:08
80%14:42
77%2:19
94%5:34
93%5:38