Thumbnail play icon

PákistánGeography Now!

Přidat do sledovaných sérií 56
86 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:11
Počet zobrazení:1 051

Relativně mladá země, ale přesto jedna z kolébek nejstarších civilizací. Velký rival Indie, ke které dříve patřil, a jeden z mála států, který disponuje jadernými zbraněmi. Ale kromě geopolitiky je tato země zajímavá především svou krajinou a lidmi, kteří zde žijí. Tento týden si s Barbym probereme Pákistán.

Poznámka:
Pro kontext doporučuji zopakovat si epizodu o Indii.

Přepis titulků

Dobře, Pákistán. Asi jste o něm slyšeli v novinách nebo v literatuře nebo ve filmu. Pákistán je takový společenský paradox. Je jen asi půl století starý, ale jeho historie je starší než pyramidy v Egyptě. Máme toho spoustu, tak PAKujte kufry I STANy, jedeme do Pákistánu. Je čas učit se zeměpis – teď! Ahoj všichni, já jsem Barby. Pákistán je takový most mezi Blízkým východem a zbytkem Asie.

Jediná země na Zemi ustanovená výhradně na základě náboženství. - A co já? - Vlastně původně ano, ale patřil jsi k Pákistánu a pak jsi získal druhou nezávislost, - páč jsi Pákistán neměl rád. - Jo, pravda. Ale fakt bys měl předělat ten díl, je zastaralej a tu mapu - jsi ukradl Jayovi Formanovi. - Ále, s Jayem jsem se potkal, vesele jsme si zastreamovali a smáli se tomu, v klidu, - jsme v pohodě.

- Jo, jsme v pohodě. - Vlastně ne. - Ale čas na Pákistán. POLITICKÁ GEOGRAFIE Pákistán. I to jméno, které znamená čistá země, je akronymem pro 5 oblastí britské Indie, které se spojily. Paňdžáb, Afghánie, Kašmír, Sindh a Balúčistán. Pákstán. To I potom přidali, aby se to lépe vyslovovalo. Teď mapa. Pákistán leží v jižní Asii a hraničí s Íránem, Afghánistánem, Čínou a Indií.

Na jihu má pobřeží u Arabského moře a Ománského zálivu. Je rozdělený na 4 provincie a 3 teritoria plus hlavní město Islámábád, které má vlastní teritorium. Severní teritoria oficiálně spravuje pákistánská vláda, ale Indie si přesto části nebo většinu nárokuje. Největší a bývalé hlavní město je ale Karáčí v provincii Sindh, žije v něm asi 15 milionů lidí a je tu největší a nejrušnější letiště a největší přístav, kterým projde asi 60 % zboží. Ale největší hlubokomořský přístav je v Gwádaru. Ten nedávno prošel rozsáhlými rekonstrukcemi financovanými Čínou, protože jí má lépe zpřístupnit Indický oceán.

Druhé největší město je Láhaur v Paňdžábu, jehož letiště Allama Iqbala je 3. nejrušnější. Mají rozsáhlou železniční síť od Karáčí až po Péšávar. Vybíhá také do Íránu, Afghánistánu a je navržena trasa do Číny. To ale bude náročné vzhledem ke strašně vysokým horám dále na severu. Dnes z Pákistánu do Číny vede pouze jedna hlavní silnice, je to dálnice N-35 známá jako Karákóramská dálnice, nejvyšší zpevněná cesta na světě, probíhá v asi 4 000 m.

n. m. Tato jediná silnička je životodárnou tepnou na hranici dlouhé 523 km, která Číně otevírá přístup k Indickému oceánu a Pákistánu k východu. Obchází tak Indii, která obě země blokuje. Fakt není těžké pochopit, proč spolu Čína a Pákistán vychází. Je to takhle: Před rozdělením - Pusť mě na západ!

- Ne. Po rozdělení A teď má oblíbená část všech epizod – územní anomálie! Když někomu řeknete, ať namaluje mapu Pákistánu, vyjde to různě podle toho dotázaného. Někdo namaluje tohle, někdo tohle, kdo neví, co jsou mapy, třeba tohle. Ale co se týče oblastí spravovaných Pákistánem, jak už jsme říkali, o celou tuhle oblast se hádá s Indií a Džammú a Kašmír patří k nejvíce militarizovaným místům na světě.

Když to zkrátím, Pákistán a Indie tady chtějí tohle všechno, Čína chce jen tohle. Mezi Pákistánem a Indií došlo ke třem válkám, tady je militarizovaná hranice mezi Indií a Pákistánem, Pákistán předal svůj nárok na údolí Shaksgam Číně, Indie nesouhlasí a trvá na svém nároku a všechny tři země se setkávají na ledovci Siačen, 2. největším nepolárním ledovci na světě. U bodu NJ9842 začíná zóna smrti, kde si nikdo nedovolí nic udělat.

Je to asi nejnebezpečnější hranice světa. Takže podivné hranice a k tomu napětí a spojenectví s Čínou. To je Pákistán. Mezi nejlepšími památkami mi fanoušci vyjmenovali třeba: Faisalova mešita, shandurské hřiště na pólo, nejnebezpečnější visutý most světa, jezero Shangri-la, šrotiště lodí v Gadani, spousta zábavních parků jako tyhle, různé pevnosti jako tyhle, dokonce hindské památky jako tyhle, strašně moc hrobek a mauzoleí, tady jich pár máte, katedrála sv. Patrika v Karáčí, changa manga, muzeum v Láhauru, válečný hřbitov v Karáčí, tyhle památky UNESCO a tahle archeologická naleziště.

V pákistánských údolích opravdu najdete dlouhou historii a všechno to začíná u velmi důležité řeky. A to nás přivádí k: FYZICKÁ GEOGRAFIE Pákistánská krajina je neuvěřitelně různorodá, když se na ni podíváte shora, objevíte velmi výrazné a dost rozporuplné rysy. A je zajímavé, jak je Pákistán využívá. Pákistán leží trochu nepříjemně na rozhraní indické, arabské a euroasijské desky.

To stvořilo suchou, hornatou oblast jménem Sulajmánské pohoří a planinu Balúčistánu na jihozápadě. Ačkoliv zabírá provincie Balúčistán asi 44 % území Pákistánu, žije tu jen asi 6 % populace. Balúčistán a Azad Kašmír jsou jakási hlavní města zemětřesení. Hlavní město Balúčistánu, Quetta, bylo v roce 1935 skoro zničené, ale znovu ho postavili. Na severu najdete nejvyšší bod, K2 neboli Čchokori, 2.

nejvyšší horu na Zemi, která leží na hranici sporného údolí Shaksgam, které si nárokují Indie i Čína. 5 ze 14 nejvyšších hor na světě, takzvaného klubu osmitisícovek, leží na severu Pákistánu, z toho 4 v teritoriu Gilgit-Baltistán. Odtud na jih vede ikonická tepna celé země, řeka Indus, zásobená tajícím sněhem z hor na severu. Je to nejdelší řeka Pákistánu s nesčetnými přítoky, které zavlažují celou zemi. Povodí této řeky je dokonce největší zavlažovací systém světa, patří k němu na 58 000 km toků, které pokrývají 230 000 km² území.

Dále na jihu je největší přírodní jezero, Manchar, na okraji údolí Indu, které se přelévá do delty Indu s přírodní rezervací Keti Bunder South. To je nejlesnatější oblast s největší populací divokých zvířat, která není komerčně využívána. Taky je těžké tu stavět přístavy kvůli bažinám s mangrovy. Dál na východ je poušť Tharparkar, prý jediná úrodná poušť světa, je tu suchá krajina, ale dostatek vodních zdrojů, které zavlažují malé keříčky a živočichy. Když se podíváte zblízka, najdete jezírka a potůčky po celé oblasti až přes hranici do Indie.

A mají tu spoustu krásných míst, jako je bahenní vulkán Hingol, jezero ve tvaru slzy, ledovec Biafo, Fairy Meadows, 2. největší solný důl světa a spousta dalšího, ale já potřebuju trojitý kafe - a to znamená? Ale no tak! - Ale no tak! Ale no tak! Ale Noah! Asi chápete, že krajina Pákistánu není jen plná kontrastů, ale také surovin.

Přes 40 % obyvatel pracuje v zemědělství a chovu, pěstuje se hlavně pšenice a bavlna. Jsou dokonce 4. v produkci bavlny a 3. v produkci kozího masa. Patří mezi největší producenty textilu, toto jedno město vyrobí polovinu všech fotbalových míčů na světě. V zemi se také daří fauně, mají asi 660 druhů ptáků, přes 170 druhů savců včetně národního zvířete, kozy šrouborohé. Tuto část jako vždy zakončíme jídlem. Naši fanoušci z Pákistánu doporučili například: balúčské saiji a masový koláč, hovězí a jehněčí kórma je také populární, na severu mají jídla blíže k íránské a afghánské kuchyni, třeba kebab a paštunská rýže.

Všichni známe paňdžábskou kuchyni, je prakticky stejná jako z indického Paňdžábu, Sindhové na jihu jí více ryb, protože žijí na pobřeží. Mohli jsme mluvit o jiných pokrmech od různých etnických skupin, ale to by trvalo příliš dlouho. Ale o těch etnických skupinách si promluvit můžeme, a to v: DEMOGRAFIE Díky, Noahu.

Jihoasijský subkontinent je divný tím, že ti lidé si jsou hodně podobní, čekali byste, že jsou jako rodina. Máme pákistánské Paňdžábce a potom ty indické. Pákistánské Kašmírce a ty indické. Mají stejné jazyky a kulturní tradice, historii a zvyky a většinou jsou i skutečně rodina. Ale co se týče národnosti a světonázoru, je ten rozdíl zcela jasný, - ta hranice je přesně rozděluje.

- Hm, pokračuj, posloucháme. V zemi žije přes 200 milionů obyvatel a je to 6. nejlidnatější země světa a 2. nejlidnatější muslimská hned po Indonésii. Je to velmi různorodá země, ale mezi největší etnika patří Paňdžábci s asi 45 %, Paštunové na severu s 16 %, Sindhové na jihu s asi 14 %, Sarajkové s asi 9 % a zbytek jsou různé skupiny, třeba Muhádžirové, Balúčové a podobně. Jako měnu používají pákistánskou rupii, mají zásuvky C a D a jezdí vlevo.

Ano, bývali britskou kolonií. V Pákistánu mají 74 zapsaných jazyků, kterými se tu mluví. Z toho je 66 původních a 5 má přes 10 milionů mluvčích. Skoro všechny jsou indoárijské. Jak jen můžou všichni ti lidi zůstat ve spojení? Jako v Indii mají dnes 2 úřední jazyky, které se učí ve škole a slouží jako lingua franca. Urdština a angličtina. Ano, tak se to v angličtině vyslovuje. Urdština je prakticky jako hindština, jen si pár slov a frází půjčila z perštiny a arabštiny.

Taky se zapisuje arabským písmem. Tady nám několik fanoušků vysvětlí ty jemné rozdíly mezi urdu a hindštinou. Ahoj, já jsem Asiya z Pákistánu. Khatoon je žena v urdštině a v hindštině je to většinou mahila. A třeba slovo pro zázrak je v urdštině mo'jza a v hindštině chamatgar. Já jsem Maha z Láhauru. Některá slova i věty jsou stejné, třeba slovo pro čaroděje, v hindštině i urdštině je to jaadoogar, ale Pákistánci i Indové vnímají ty rozdíly docela silně.

Třeba děkuji, v hindštině říkají dhanyavaad, ale v urdštině shukriya. Děkuju vám. V oblastech dnešního Pákistánu neexistuje jeden druh Pákistánců, jsou tu v různých tvarech i barvách, ale obecná demografická data ukazují, že na východě jsou indoárijské skupiny, na západě spíš perskoíránské. Nemáme čas vysvětlovat kulturu všech těch národností v Pákistánu, ale můžeme vyzdvihnout ty největší. Začneme Paňdžábci, ti jsou říční lid, slovo Paňdžáb dokonce znamená země pěti vod.

Jsou páteří údolí Indu, mají mnoho zemědělců a řemeslníků, ale všichni vědí, že Paňdžábci jsou těmi, kdo tady slaví. Jejich bratránci Sarajkové z jihu jsou podivnou směsicí Paňdžábců a Sindhů. Moc rádi vaří s těmahle kytkama a jsou známí tancem jhumar. Sindhové jsou jižané Pákistánu, vládnou deltě a největšímu městu Karáčí. Jsou známí jako správci peněz, obchodníci Pákistánu, kteří se starají o finanční stránku. Škola islámu súfismus má na sindhskou kulturu velký vliv.

Paštunové. To jsou ti, o kterých jsme mluvili v prvním dílu o Afghánistánu. Pamatujete? Jsou íránské etnikum, příbuzní Peršanů a Afghánců, nepatří k indoárijským etnikům. Hodně jich stále dodržuje Paštunwali, prastarý kmenový systém samovlády, který ovlivňuje běžný chod v paštunských komunitách. Mají tradiční oblečení, festivaly, často slaví Nourúz, perský Nový rok. A nakonec Balúčové jsou bratranci Paštunů, další íránské etnikum.

Jako Paštunové mají kmenovou společnost a tradičně se říká, že všechny kmeny pochází z některého z pěti dětí chána Jalala. Jednu dobu se Balúčové snažili získat povstáním vlastní stát, Balúčistán. Jsou provincií nejbohatší na minerály, takže jejich ženy často nosí okázalé šperky. A nakonec musíme zmínit horské národnosti, jako jsou Kašmírci, Baltiové a tak. Kašmírci jsou indoárijského původu, ale Baltiové sinotibetského. Nikdo moc neví, kdo jsou Barušové, ale žijí tady.

Nejdéle žijí Hunzové a mají strašně zdravou výživu. Kalašové jsou často blonďatí nebo zrzaví a praktikují animismus příbuzný s prastarým hinduismem. A pak spousta dalších, ale nemáme čas, tohle je to hlavní. Takhle dáte dohromady Pákistán. Ale existují rysy, které mají všichni Pákistánci společné. A k tomu vám více řekne Hannah s kulturou. Ať půjdete v Pákistánu kamkoliv, pravděpodobně uvidíte tradiční oblečení zvané shalwar kameez ve všech možných barvách a designech. V Indii mají Bollywood, v Pákistánu zase Lollywood.

Používá se to pro filmový průmysl, který vzniká v Láhauru. Většinou jsou ty filmy v urdštině, takže tomu rozumí všichni. Pákistán má také nejvíce mírových sil OSN. V islámských zemích většinou pracují jako prostředníci, aby předešli náboženským konfliktům. Také mají 6. největší armádu na světě. Jsou známí svou ceremonií, kterou provádí každý den u hranic s Indií. Mnoho lidí ví, že Pákistán a Indie milují kriket, ale také milují pozemní hokej a squash.

V tom hokeji jsou nejlepší na světě, světový šampionát vyhráli 4krát. A u squashe vyhráli nejvíckrát britský i světový šampionát. A nakonec s 95 % obyvatel Pákistánu je největší církví islám. Přesto garantuje ústava náboženskou svobodu a mají značné hinduistické a křesťanské menšiny. Ústava ale omezuje politická práva nemuslimů, například premiér a prezident musí být vždy muslimové. A teď, moc se vám omlouvám, ale tady je Keith se svou hudbou.

V Pákistánu hrají tři hlavní žánry, které uslyšíte v celé zemi. Tradiční místní hudba, náboženská hudba a moderní hudba. Než přijali evropský systém, dlouho na indickém subkontinentu používali notový zápis zvaný swaralipi. Zapisovali noty, stupnice a výšku tónu. V hudbě raga se to stále používá. Hodně jejich hudby je založeno na improvizaci a technice. V posledních dekádách rostlo vše od pákistánského hip hopu, popu, dokonce po metal. Je super, jak půlku té věty jsi nadšený, ale na konci úplně umřeš.

V našem pořadu nevidíme vše jen přes růžové brýle. Poprosil jsem fanoušky, aby vysvětlili některé problémy, kterým dnes Pákistán čelí. Ve státním systému mají zakotvené zákony o rouhání, které prý potlačují svobodu slova. Někde mají také vysokou negramotnost a nezaměstnanost. Jako u jejich sousedů je známý obchod s lidmi, hlavně s bezdomovci a dětmi bez domova. Mnoho představitelů jako on se s tím snaží bojovat.

A ano, mají tu problémy s džihádistickými teroristickými organizacemi, jako je Al-Káida, které pracují v oblastech jižní Asie, často také na území Pákistánu. Pro zemi je to neustálý boj, jejich armáda provedla mnoho zákroků a akcí, teroristické útoky mají přes 30 000 obětí a způsobily škody za více než 67 miliard dolarů. Naštěstí to od roku 2009 klesá. Ano, Pákistán má nádhernou krajinu i lidi, ale jak říká Poison, každá růže má trny. - Hej, kámo, já jsem tady od muziky, vole.

- Promiň, prošvihnul jsi šanci. Teď k historii. Zkusím to zkrátit: neolitická kultura Méhrgaru, civilizace údolí Indu, migrace Indoárijců, hinduismus, Peršané, Makedonci, Marujovci, troška buddhismu, matoucí indořecká skythská a parthská království, další hindská království, arabský chalífát, islám, turecká dynastie, Mongolové, ano, i ti tu byli, divná místní království, Mughalové, Britové, nezávislost a rozdělení Indie, Pákistán má dvě části, války s Indií, Bangladéš se odtrhne, už nechce být Pákistán, první demokratické předání moci, puče, vojenské napětí, dohody s Čínou, růst a jsme u dneška.

A teď slavní lidé, které navrhli naši fanoušci. Spousta zpěváků a herců jako tihleti, je jich strašně moc, ale mezi nejslavnější patří Rahat Faten Ali Khan, spousta politiků a představitelů armády, ty vám jen dám na obrazovku, potom tihle sportovci a atleti. Hodně básníků a náboženských osobností jako tihle, ale Allama Iqbal patří mezi nejslavnější.

Jo, spousta známých Pákistánců, určitě o nich svět už slyšel. A jsme u vztahů se světem, tedy u: FRIEND ZONE Musíte pochopit, že Pákistán je takový zkonstruovaný stát pro udobření náboženských komunit v bývalém impériu, takže u Pákistánu záleží hodně z diplomacie na strategii. Sice jsou bývalá kolonie, ale k UK mají takový neutrální, možná kamarádský vztah. Žije tam nejvíce Pákistánců z celé Evropy, často jsou z oblasti Miyapuru, a vidíte tu velký kulturní vliv, například kriket a ježdění vlevo.

Obecně dobře vychází se zeměmi Zálivu jako SAE, Saúdskou Arábií, Kuvajtem, hodně se tam stěhují a pracují tam. V posledních letech ale došlo ke sporům, protože některé společnosti s Pákistánci špatně zacházely, ale vlády spolu obecně vycházejí. Afghánistán a Írán jsou bratranci, které nenávidí i milují. Během střetů s teroristy přijal Pákistán miliony uprchlíků z Afghánistánu, kteří jsou jako bratři Paštunů na severu. Přesto je to dodnes problematické.

Írán je významný pro obchod a zásobuje je ropou a jiným zbožím. Indii a Bangladéš také milují i nenávidí. Nenávidí vlády, ale milují ty lidi. Indie a Pákistán mají společnou historii i před britským kolonialismem, mnoho lidí sdílí jazyk a kulturu, zásadně je odděluje jenom náboženství. Bangladéš se od Pákistánu odtrhl a poté stranil Indii. To Pákistán nejdřív trochu naštvalo, ale desítky let později už jsou jinde a opět spolu dobře vychází. Ale za nejlepší kamarády nakonec Pákistánci považují buď Turecko, nebo Čínu.

Nakonec jde hlavně o to postavit se Indii. Když jeden gigant udělá scénu, spokojíte se s tím druhým. S Čínou mají projekt ekonomického koridoru a dovolují jim používat přístav Gwadar výměnou za peníze na rozvoj. Obyvatelé jsou vítaní v té druhé zemi a často se navštěvují. U Turecka respektují jeho obyvatele, kulturu i historii, seriály, filmy... Podporují vládu a mají mnoho diplomatických i obchodních vztahů. To samozřejmě přináší i Ázerbájdžán, bratříčka Turecka, moc rádi do obou zemí cestují a dokonce podporují Ázerbájdžán v jeho sporu s Arménií.

Pákistán se možná zformoval ve 40. letech, ale tomu předchází tisíciletí historie. Pákistán je prostě Pákistán, jen do toho. Počkejte si, příště bude Palau. Překlad: jesterka www.videacesky.cz

Komentáře (2)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Kolébka nejstarší civilizace a dnes totální hnůj a žumpa ... Podobně jako třeba Egypt ... čím to safra je?

11

Odpovědět

nejlepsi na tom je ta pisnicka na konci ale

10

Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK