Malý příběh velkých stran (Die Grünen a FDP)heute show

Favoriti parlamentních voleb 2021. Buďte u toho, až se poprvé po 16 letech stane kancléřem někdo jiný než Angela Merkelová. Může se to vůbec? Heute show uvádí Malý příběh velkých stran. Představíme vám pět stran, které nejspíš získají přes 5 % hlasů. Pět procent! Počkat, teď jsme prošvihli SPD gag. Dnes Zelení a FDP.

Starší mají přednost, tak začneme s FDP, Svobodnou demokratickou stranou. 66 000 členů, průměrný věk 51, 22% podíl žen, chtějí osobní svobodu, žádné státní zásahy do měny, investování, méně dluhů, snížení daní, globalizaci, legalizaci marihuany, žádné kontroly, volný internet, žádné kvóty, žádné omezení rychlosti. Svobodaaa! To zní konečně skvěle! Toto liberální hnutí začalo před asi 150 lety.

Základní myšlenkou je maximální individualismus a hluboká nedůvěra ke státu a autoritám jako takovým. FDP existuje od roku 1948, podílela se na utváření naší ústavy a už tehdy byla proti přílišnému vlivu církve, například v církevních školách. To byli tehdy velmi napřed. První německý spolkový prezident Theodor Heuss byl z FDP. Mnoho z vás bylo nebo je na jedné z jeho škol nebo bydlí v ulici Theodora Heusse.

Stejně jako u CDU bylo bohužel i u FDP po válce pár... řekněme, lehce nacionalistických tendencí. To by mohl být i plakát skupiny Rammstein. FDP seděla v parlamentu tradičně vždy úplně vpravo. To se změnilo, když přišla AFD. Nevím proč. Nikdy nezískali většinu, ale dlouhou dobu spoluvládli v koalicích.

Nejdřív s Unií, to šlo, potom se orientovali do středu, aby mohli do koalice s oběma velkými stranami. Hlavním úkolem FDP je vlastně dopomoct velkým stranám k většině. Tak to bylo vše podstatné o FDP. To byl vtip. Po 13 letech s CDU se v letech 1969 až 1982 spojili s SPD. Ber, co je. Walter Scheel, předseda FDP, později spolkový prezident a ministr zahraničí, jediný, kdo měl svého času vlastní šlágr.

Roku 1973 po dobu 15 týdnů v žebříčcích. Pusťte to. Německý cit pro rytmus. Aby nám celý svět záviděl. Tou dobou změnili liberálové svoje zásady. Hlavní bod: sociální obrat. Všechno mělo být více asociální, protože se pak každému bude dařit lépe nebo co.

A už tehdy byla nepřítelem GroKo. Pryč s velkou koalicí. Odstraňte ze Země politický odpad. Každý hlas pro FDP je hlasem proti velké koalici. To by mohli vysílat i dnes. FDP se postupem času stala stranou klientelismu nebo také lékárnickou stranou.

Vše se řídí obchodem, silný se prosadí. Kdo je chudý, může si za to sám. Stát by se měl vynechat. Jasně. Fotbal bez rozhodčích jde taky skvěle. Nebo dálnice bez radarů. To je moje sestra. I kvůli tomu bylo spoluvládnutí s SPD nemožné. FDP byla stále asociálnější, až nesnášela všechno, co SPD představovala.

Roku 1982 se tato červeno-žlutá koalice rozpadla. Další spolupráce nevyhovuje ani sociálnědemokratickým ministrům ani spolkovému kancléři. Koalice SPD a FDP je ukončena. Helmut Kohl se stal kancléřem a FDP se přesunula do další vlády, prostě dovnitř a ven. Jako na Tinderu.

Hans-Dietrich Genscher, Genschman. Další legendární liberál. Nikdo nebyl déle německým ministrem zahraničí, 18 let. Vrchol jeho kariéry byl, když roku 1989 v Praze promlouval k uprchlíkům z DDR. S radostí vám přicházíme sdělit, že vaše vycestování... Super trik. Začít se radovat, když ještě nedořekl větu. Třeba chtěl Genscher říct: Že vaše vycestování za žádných okolností nepřichází v úvahu.

Nebo: Že vaše vycestování zůstane pouhým snem. To se už nedozvíme. Od té doby to šlo z kopce. Nějak už ty liberální myšlenky nikoho netáhly. Při volbách roku 1998 získali jen 6,8 % a museli do opozice. A potom odstranili, teď pozor lidi, tečky mezi písmeny v jejich logu.

F, D a P. To mění všechno. Co jiného se dělo... Žluté letadlo, žluté pole, výkon, vítězství, rodina, listy, žlutá, práce, výstavba, žluté helmy, nákupy, rodina.

Roku 2009 získala FDP s Guidem Westerwellem skvělých 14,6 %. Voliči už spíš neměli náladu na vládnoucí GroKo, než aby chtěli FDP. Teď chceme spoluvládnout Německu. Dnes je tato strana soukromou one-man show Christiana Lindnera. Aspoň přerušil tradici: Vládnout jedno s kým. Roku 2017 ukončil jamajskou koalici s jedinou větou: Je lepší nevládnout vůbec, než vládnout špatně.

To už není moje FDP. Přitom jsou dnes liberální zásady velmi aktuální. Internet bez ochrany, základní práva během pandemie, všechno klasické FDP. Dokonce i: Svobodaaa! Ale ne pro všechny, jen pro ty úspěšné, ostatní jsou líní a můžou si za to sami. Nebo slovy nejlepšího kandidáta vůbec, Reinera Brüderleho: Červená, červená, zelená, nevynechte žlutou barvu, nemůžeme vzít máslo z chleba lidem, kteří tvrdě pracují.

Žluté z vajíčka, máslo z chleba, zatímco on si chleba máslem maže, to je... To pardon. Změňme téma. Přepínáme na Zelené. Ano, přesněji Die Bündnis 90, die Grünen.

Dnes možná klasičtí favoriti. 107 tisíc členů, průměrný věk 48, 41% podíl žen, pro ekologii, rovnoprávnost, přerozdělování, stálý příjem, manželství, obnovitelnou energii, ne atomové energii a uhlí, ne masovým chovům, legalizace marihuany, kvóty, kolo, omezení rychlosti. Mladá strana, ale ne zas tak. Založena roku 1980.

Úspěch přišel z protestů proti atomové energii, za mír, socialisté, ženská hnutí, ekologie, demokratický, bez násilí, to lidé chtěli. Ale nejprve byli všichni úplně proti. Zelení se sami označovali jako strana proti stranám. Kde jsem to jenom později slyšela? Nevzpomenu si. A hned v roce založení natočili podle mě ten nejlepší volební spot všech dob.

Dědo, proč jsou ty ryby mrtvé? Protože průmysl znečišťuje vodu. Kdo ti to řekl? Zelení. Ti chtějí zdravé životní prostředí, jsou to lidé jako já a ty, Annegret. A ta malá Annegret je dnes ministryně obrany z CDU.

Už tři roky po založení se s 5,6 % dostali do parlamentu, nový a svěží nádech do starého. Teď je to konečně: Anooo, teď jsou tu Zelení! V prvních letech se handrkovala dvě křídla, praktičtí proti nereálným, takže radikální ekologové proti realistům, kteří chtěli vládnout, a proto najít kompromisy. Tady Jutta Ditfurth, jedna ze zakladatelů, ze strany vystoupila roku 1991, protože už to nebylo dost hardcore.

Ale tady Joschka Fischer, ten to chtěl za každou cenu. Arogance je pryč a tak je to dobře. První zelený ministr v zemské vládě, roku 1995 v Hessenu. Dobrý, aspoň ministr životního prostředí. Fischer na svou přísahu přišel... Já to ani nemůžu vyslovit.

V teniskách, takhle snadno se člověk dřív dostal do zpráv. Jde o model Fortress High od značky Nike. Ty boty jsou dnes, beze srandy, vystaveny v německém muzeu kůže v Offenbachu. Vím, že to zní podivně, ale opravdu existuje muzeum kůže v Offenbachu. Když padla zeď, nikdo se nezajímal o životní prostředí, takže Zelení klesli pod 5 %. Roku 1993 se spojili s východoněmeckou reformační stranou Bündnis 90. Od té doby se oficiálně jmenují Bündnis 90, die Grünen.

Strana se orientovala pořád dál od původní protestní strany. Úspěšně, roku 1998 vládli v parlamentu. Červeno-zelená koalice pod vedením Gerda Schrödera a Zelení mají nejen ministra životního prostředí, ale i zdravotnictví. A ministra zahraničí. Těžko říct, jestli má Joschka Fischer fakt radost, údajně měl ve sklenici vodu. To se dá u Gerda Schrödera vyloučit. Zelení se dostali úplně nahoru.

A od Spider-Mana víme: Velká moc, velká zodpovědnost. Roku 1999 poslalo Německo vojáky do Kosova. Pro mnohé ze Zelených absolutní no-go. Fischerovi za to při zvláštní schůzi hodili balonek s barvou na hlavu. Červenou ne. Zelení nejsou zelení, můžou za velký rozklad společnosti, Hartzovu reformu a Agendu 2010.

To je stálo hodně voličů. Ale vládnutí je zábava. Renate Künast, ministryně zemědělství, zavedla roku 2001 označení bio. Skvělá věc! Vratné lahve zavedené Jörgenem Trittinem. Záloha 25 centů, aby si staří lidé, kteří kvůli Agendě 2010 žijí v chudobě, mohli něco vydělat. Děkujeme.

A samozřejmě Winfried Kretschmann, první zelený premiér vůbec. Zelení dopadnou vždy lépe při dotazování než při volbách. To se říká: Jasně že volím Zelené. Nejím žádné maso! A když, tak jen z bio obchodu. Nebo: Já jezdím fakt pravidelně na kole do práce, opravdu. Zelení sedí ve 14 ze 16 zemských sněmů a spoluvládnou v devíti. V Bavorsku dokonce chtěli být společně s CSU, ale sakra lidi... Pardon, jen ta myšlenka je vtipná.

Hlavní problém Zelených: teď jsou všechny strany trochu zelené. Trošku klima tady, energetický převrat tam, cyklostezky... Zelená témata začala být ohraná. Ale teď je na to přece konečně čas, sakra! Tak to bylo vše o Zelených a žluté. Zkoukněte i naše další díly. Tak čau. Já jsem Zelené znala, když ještě byli cool.

No jo. Tak jděte, je konec. Děkujeme za zhlédnutí. Kdybyste chtěli dát šanci našemu partnerskému vysílání... Myslím tím tu heute show. Můžete nás tady odebírat. Další videa najdete tady. Na shledanou.

Překlad: losenka www.videcesky.cz