Hitlerova skrytá choroba

Theodor Morell byl Führerovým spolehlivým
osobním lékařem po devět let. Hitler na něj pěl chválu na každém kroku. Měl na starosti diagnózu
Hitlerova kritického stavu. Vyčerpávající nemoci,
která uspíšila pád Hitlerovy Říše. Když se rozdrcené zbytky SS a armádních
jednotek naposledy postavily na odpor, Hitler uprchl do podzemí,
do rozlehlého betonového bunkru pod budovou říšského kancléřství v Berlíně. Führer se na velitelství vítá
s velitelem Hitlerjugend společně s delegací jejich dvaceti členů.

Toto byl jeden z posledních okamžiků,
kdy byl Hitler viděn mimo bunkr a naživu. Propagandistický snímek
měl ukázat Hitlera stále ve vedení, jak dekoruje odvážné
mladé říšské vojáky. Ale důležitá část záznamu
byla označena za nevhodnou. Byla vystřihnuta
a údajně zničena. Snímek ovšem přežil. V 70.

létech ho nalezli ve filmových
laboratořích ve východním Německu. Na ukázce lze jasně vidět třas,
který Hitler nebyl schopen ovládat. Během války se u Hitlera začaly
projevovat symptomy Parkinsonovy choroby. Třásla se mu levá ruka. Poté, co se 20. července 1944 uskutečnil pokus
o bombový atentát, třas na chvíli odezněl. Hitler říkal, že by se ho
raději zbavil jinou metodou. Ale po nějaké době se třas objevil znovu, Hitler začal chodit šouravou chůzí, vlekl se. Mluvil více monotónním hlasem,
v jeho promluvě nebylo žádné vzrušení, ačkoliv při záchvatech vzteku
se Hitler choval jako obvykle.

Srovnání snímků z filmového týdeníku ukazuje,
jak moc stačila Parkinsonova choroba pokročit. V ukázce vlevo z roku 1940
stojí Hitler vzpřímeně, je čilý a ve středu dění. Na snímku vpravo z roku 1944
je Führer shrbený a bez života. Morell si Hitlerova třasu
poprvé všiml už v roce 1941, ale vinil z něj stres. Až v posledních dnech
války učinil tu správnou diagnózu. "Nemoc třaslavých rukou"
neboli Parkinsonova choroba.

Tato nemoc dokáže narušit myšlenkové procesy,
stejně jako držení těla a motoriku. Svědci ale tvrdí, že Hitlerova mysl
byla bdělá až do úplného konce. Překlad: ABigWhiteWolf
www.videacesky.cz