Hitlerova skrytá choroba
O zdravotním stavu Adolfa Hitlera se toho píše mnoho a ještě více. Kromě potíží s tračníkem, srdcem nebo ušima, ho údajně trápil také syfilis a ateroskleróza. Hodně probíraná a propíraná je v Hitlerově případě také diagnóza Parkinsonovy choroby, jejíž symptomy ho ke konci války vůdce údajně provázely. Je důležité si ale uvědomit, že ať už měl Hitler jakékoliv nemoci či psychické splíny, neměli bychom jimi omlouvat jeho činy.
Přepis titulků
Theodor Morell byl Führerovým spolehlivým
osobním lékařem po devět let. Hitler na něj pěl chválu na každém kroku. Měl na starosti diagnózu
Hitlerova kritického stavu. Vyčerpávající nemoci,
která uspíšila pád Hitlerovy Říše. Když se rozdrcené zbytky SS a armádních
jednotek naposledy postavily na odpor, Hitler uprchl do podzemí,
do rozlehlého betonového bunkru pod budovou říšského kancléřství v Berlíně. Führer se na velitelství vítá
s velitelem Hitlerjugend společně s delegací jejich dvaceti členů.
Toto byl jeden z posledních okamžiků, kdy byl Hitler viděn mimo bunkr a naživu. Propagandistický snímek měl ukázat Hitlera stále ve vedení, jak dekoruje odvážné mladé říšské vojáky. Ale důležitá část záznamu byla označena za nevhodnou. Byla vystřihnuta a údajně zničena. Snímek ovšem přežil. V 70.
létech ho nalezli ve filmových laboratořích ve východním Německu. Na ukázce lze jasně vidět třas, který Hitler nebyl schopen ovládat. Během války se u Hitlera začaly projevovat symptomy Parkinsonovy choroby. Třásla se mu levá ruka. Poté, co se 20. července 1944 uskutečnil pokus o bombový atentát, třas na chvíli odezněl. Hitler říkal, že by se ho raději zbavil jinou metodou. Ale po nějaké době se třas objevil znovu, Hitler začal chodit šouravou chůzí, vlekl se. Mluvil více monotónním hlasem, v jeho promluvě nebylo žádné vzrušení, ačkoliv při záchvatech vzteku se Hitler choval jako obvykle.
Srovnání snímků z filmového týdeníku ukazuje, jak moc stačila Parkinsonova choroba pokročit. V ukázce vlevo z roku 1940 stojí Hitler vzpřímeně, je čilý a ve středu dění. Na snímku vpravo z roku 1944 je Führer shrbený a bez života. Morell si Hitlerova třasu poprvé všiml už v roce 1941, ale vinil z něj stres. Až v posledních dnech války učinil tu správnou diagnózu. "Nemoc třaslavých rukou" neboli Parkinsonova choroba.
Tato nemoc dokáže narušit myšlenkové procesy, stejně jako držení těla a motoriku. Svědci ale tvrdí, že Hitlerova mysl byla bdělá až do úplného konce. Překlad: ABigWhiteWolf www.videacesky.cz
Toto byl jeden z posledních okamžiků, kdy byl Hitler viděn mimo bunkr a naživu. Propagandistický snímek měl ukázat Hitlera stále ve vedení, jak dekoruje odvážné mladé říšské vojáky. Ale důležitá část záznamu byla označena za nevhodnou. Byla vystřihnuta a údajně zničena. Snímek ovšem přežil. V 70.
létech ho nalezli ve filmových laboratořích ve východním Německu. Na ukázce lze jasně vidět třas, který Hitler nebyl schopen ovládat. Během války se u Hitlera začaly projevovat symptomy Parkinsonovy choroby. Třásla se mu levá ruka. Poté, co se 20. července 1944 uskutečnil pokus o bombový atentát, třas na chvíli odezněl. Hitler říkal, že by se ho raději zbavil jinou metodou. Ale po nějaké době se třas objevil znovu, Hitler začal chodit šouravou chůzí, vlekl se. Mluvil více monotónním hlasem, v jeho promluvě nebylo žádné vzrušení, ačkoliv při záchvatech vzteku se Hitler choval jako obvykle.
Srovnání snímků z filmového týdeníku ukazuje, jak moc stačila Parkinsonova choroba pokročit. V ukázce vlevo z roku 1940 stojí Hitler vzpřímeně, je čilý a ve středu dění. Na snímku vpravo z roku 1944 je Führer shrbený a bez života. Morell si Hitlerova třasu poprvé všiml už v roce 1941, ale vinil z něj stres. Až v posledních dnech války učinil tu správnou diagnózu. "Nemoc třaslavých rukou" neboli Parkinsonova choroba.
Tato nemoc dokáže narušit myšlenkové procesy, stejně jako držení těla a motoriku. Svědci ale tvrdí, že Hitlerova mysl byla bdělá až do úplného konce. Překlad: ABigWhiteWolf www.videacesky.cz
Komentáře (0)