Jordan Peterson – Jak dav pomohl stvořit Hitlera

Hodně jsem přemýšlel
o Hitlerovi a říkal jsem si: Jak se člověk dostane
do takového stavu? Říkáte si: No, byl to diktátor
a svedl svůj lid na špatnou cestu. To ale není pravda, tak to nebylo. Ti lidé se s Hitlerem spikli
a vydali na špatnou cestu. Zamyslete se nad tím takto: Když si o vás něco myslí jeden člověk,
tak na tom nezáleží. Ale když vám to poví pět lidí, musíte být narcistní,
abyste to nebrali vážně.

A pokud to není jen pět,
ale řekněme třeba patnáct lidí, kteří vám říkají totéž
nebo se k vám chovají stejně, měli byste si to vzít k srdci. A co když jste politik? Zkoušíte nadhazovat různé myšlenky a umíte interagovat s davem. Máte charisma
a pozorujete ten dav.

Ale nemluvíte úplně jasně,
nemáte pevně určené hodnoty a taky jste docela naštvaný. Možná proto, že jste strávili dlouhý čas
v zákopech během první světové války, což nebyla sranda
a všichni vaši kamarádi vylítli do vzduchu. Potom jste byli bez práce
a zkoušeli jste se stát umělcem, jenže to nevyšlo,
i když jste měli docela talent. Ekonomika se možná
úplně rozpadla. Hyperinflace. A možná se z východu blížila
hrozba komunismu, což se vážně dělo.

V tu chvíli nejste
ten nejšťastnější člověk na světě. Mluvíte k lidem,
kteří také nejsou moc šťastní, protože byli poraženi v první světové a museli podepsat hroznou dohodu
a ztratili část území. Takže nejste veselý ani vy, ani ti lidé –
a má to svůj důvod. A tak s nimi začnete mluvit –
sice nevíte, co vás štve, ale oni také ne. Začnete tedy formulovat nějaké důvody,
proč jste naštvaní. Některé vyšumí do prázdna.

Vy ale pozorujete své posluchače,
takže tyhle věci přestanete říkat. Jiné věci je ale opravdu probudí
a přinutí poslouchat. A tak tyto věci začnete říkat víc. Je to podvědomý dialog
mezi vámi a davem. Je to zprostředkované vědomím. Ale není to tak, že byste si řekli: Začnu jim říkat víc toho,
co chtějí slyšet. Je to sofistikovanější.

Uděláte to tisíckrát
před čím dál většími davy. A dav začne opravdu běsnit. V podstatě vám říkají,
že jste spasitel národa. Kolik lidí vám to musí říct,
než tomu začnete věřit? Řekl bych,
že běžnému člověku stovka stačí. To vás namotivuje, přátelé. Když vám sto lidí vám řekne,
proč jste konkrétně vy výjimeční, řeknete si, že na tom něco bude,
i kdybyste byli docela skromní.

Ale když je to milión lidí
a řvou svůj souhlas… A když je to celý národ…
Hodně štěstí, to jste bez šance. Jak to chcete vydržet? Mohli byste být jako Gándhí a počítat s tím dopředu,
což on udělal. Mimochodem, četl Tolstého.
Studoval ho a to je velice zajímavé, protože Tolstoj vyvinul techniky nenásilí,
které Gándhí používal. Tolstoj byl hluboce náboženský autor,
s výjimkou jeho románů.

Ty nepatří do té náboženské kategorie,
ačkoliv jsou hluboké. Tolstoj zdůrazňoval pokoru
v kombinaci s nenásilím. Silně ji zdůrazňoval
a Gándhí si to vzal k srdci. A tak vedl velice, velice prostý,
asketický život, aby vyzkoušel,
jestli dokáže udržet své ego nízko, zatímco okolo něj probíhala revoluce. Oblékal se jednoduše,
neměl moc majetku a jedl skromně. Snažil se držet se zpátky
od materialistického úspěchu, který by z něj udělal maškaru
a nafoukl jeho ego.

A zdá se, že se mu to docela dařilo. Vedl nenásilnou revoluci,
která vyústila v nezávislost Indie. Také způsobila
hroznou občanskou válku a oddělení muslimských Indů
od hinduistických Indů, ale… Nemyslím si ale,
že z toho můžete vinit Gándhího. Říkám, že musíte být výjimečný
a velice moudrý člověk a učinit absurdní opatření, pokud se takto
vystavíte veřejnosti a zbožňování, aniž byste se stali loutkou davu.

A to se stalo Hitlerovi. Samozřejmě také
vědomě manipuloval, obklopoval se propagandisty
a mnoho dalšího. Bylo to částečně vědomé, ale… Musíte o těchto věcech popřemýšlet
a pochopit, jak se takový proces rozvíjí. Naučil se, jak apelovat
na nejtemnější představy svých posluchačů. Byl v tom opravdu dobrý.

A byl to oboustranný proces. Dav mu řekl, co chce slyšet…
A ten dav byl v tu chvíli obrovský. Člověk nemusí brát odpovědnost
za stanoviska, která vyřvává, když je obklopen miliónem lidí. Takže může řvát jakákoli svá stanoviska, jakékoli temné a mstivé představy,
které se mu honí v hlavě. Protože za to neponese odpovědnost.