Jak psát zvraty

Zvraty. Já jsem tvůj otec. Překvapivé konce. Neví, že jsou mrtví. Jsou to nejnezapomenutelnější
momenty v historii filmu. Zničili jste ji! Ale proč jsou oblíbené? Proč o těch filmech říkáme,
že nás vykolejily?

A jak to jejich tvůrci dělají? Pojďme to zjistit. Většina dějových zvratů je stejná. Poprvé jsem si
toho všiml v anime Durarara, protože udělá
to samé třikrát za sebou. Je o třech kamarádech žijících v Tokiu
během konfliktu mezi třemi gangy. A postupně se dovídáme, že tito tři
kamarádi jsou vůdci znepřátelených gangů. A pokaždé se děje to samé.

Dvě věci se stanou jednou věcí. A to je ono. Filmy, které to tak dělají, dlouho ukazují
dvě věci jako naprosto oddělené. Zvrat přijde v odhalení,
že jsou tou samou věcí. V Hvězdných válkách
si Luke myslí, že jeho otec je mrtvý. A Darth Vader se ho snaží chytit. Ale potom:
Já jsem tvůj otec.

V Planetě opic si
Charlton Heston myslí, že Země a planeta,
na které je, jsou různá místa. Nejsou. V Old Boy se
Ode Su snaží najít svou dceru. Přitom se zamiluje do Mido. Mido je jeho dcera. V Klubu rváčů jsou
Edward Norton a Brad Pitt různí lidé. Jsou jeden člověk.

Obvyklí podezřelí.
Verbal a Keyser jsou jeden člověk. A v pěti knihách
Harryho Pottera je stejná technika. Ale to nejsou všechny zvraty. V Šestém smyslu, který má
jeden z nejlepších zvratů vůbec, Bruce Willis zjistí,
že je ve skutečnosti duch. Nejsou to dvě věci,
které se spojí, je to postava myslící si,
že je součástí jedné skupiny, živých, přitom je součástí jiné, mrtvých.

Ale všechny tyto zvraty jsou
momenty Aristotelem zvané anagnorisis, což znamená uvědomění, nebo, jak to sám definoval, přechod od nevědomosti k poznání, který vyvolává lásku
nebo nenávist mezi postavami pro jejich dobro či zlo. Moment anagnoridy proběhne,
když si postava uvědomí svou podstatu. Nebo podstatu jiné postavy,
zpravidla antagonisty.

Jsou i další techniky,
kterými lze překvapit diváky, ale anagnorisis
je tou nejpůsobivější, protože je
osobním a emočním odhalením. Ale na zvratech
mě nejvíce fascinuje, jaký mají na diváka
psychologický efekt. Jsou tak
šokující a nezapomenutelné, protože zpochybňují
základy našeho myšlení. Hlavně na Západě.

To nás vede
k filozofu Jacques Derridovi známého díky popularizaci
kritické analýzy zvané dekonstrukce. Jedna z nejdůležitějších
myšlenek dekonstrukce je, že si věci představujeme
podle toho, čím nejsou. Výsledkem je binární
kategorizování světa. To znamená v párech,
v tomto případě opačných párech. Dobro – zlo, muž – žena, bílý – černý,
civilizovaný – necivilizovaný.

V západní kultuře
se to objevuje neustále. V tomto světě
jsou dva druhy lidí, příteli. Jestli nejsi se mnou,
jsi můj nepřítel. Buď v tom jste s námi... nebo jste s teroristy. Ale dekonstrukce nám ukazuje,
že to nejsou protiklady. Svět je komplikovanější. Pojďme zpět
k překvapivým koncům.

Zkrátíme je do jedné věty. Ale u toho neskončíme,
podíváme se na poloviny těchto vět a co znamenají v kontextu příběhu. Jedna polovina je
skoro vždy něco dobrého. A druhá je něco
špatného nebo zlého. U zvratů nás
vlastně děsí jejich význam: Dobro je zlo. Ale jak něco
může být svým opakem?

Myslím metaforicky. Tyto metafory
obsahují témata svého příběhu, ale jsou to metafory v rozporu. Paradoxy. A jejich paradoxní stav
způsobuje moment morálního zmatení, který převrací nebo
ničí naše binární představy. Zvraty nás vždy překvapí. Vyjdeme ze světa
jednoduchých, binárních kategorií do světa nekonečných
a nepředstavitelných možností.

Protože když
vnímáte jen dobro a zlo, vidět oboje
v jednom místě je znepokojující. A to proto o těchto
filmech říkáme, že nás vykolejily. Vykolejily vaši zakořeněnou,
západní, binární mentalitu. Ahoj, snad se vám video líbilo, chtěl jsem pro tento pořad
udělat originální vizuální styl a jsem rád, jak to dopadlo.

Napište, jak se vám líbí. Filmový detektiv bude
o zkoumání pravých významů filmů, jestli vás to zajímá, odebírejte
a uvidíme se u příštího videa. Překlad: Šaman Bobo
www.videačesky.cz