Jak ožívají postavy ze Star WarsGreat Big Story

UMĚNÍ ANIMATRONIKY Star Wars byly synonymem špičkových speciálních efektů, loutek, protetik, animatroniky, počítačové animace a nyní díkybohu opět animatroniky. Mimika, pohyblivé končetiny, je to taková symfonie, kouzelný okamžik, kdy to všechno klapne. Při vytváření světa Star Wars vznikají příšery, které ty daleké světy obývají. Gustav už 30 let vytváří různé příšery.

A nyní se s námi ohlíží za svými výtvory. Vytvořil jsem toho spoustu. Radduse, Šestiočka, Ella Astyho, generála Ackbara, hlavu Maz Kanaty. A jak to vlastně všechno začalo? Jasně si vzpomínám, jak mě táta vzal na film Návrat Jediů. Bylo to v Amsterdamu v kině Tuschinski a mně bylo šest. Ten film ve mně zažehl jiskru. Ohromilo mě to, žasl jsem nad tím. Začal jsem se hrozně moc zajímat o to, jak tyto filmy vznikly.

Jak vytvořili něco tak realistického. Všechno jsem to vstřebal a připravilo mě to na mou budoucí kariéru. Četl jsem si o tom v knihách, v časopisech, experimentoval jsem s gumovými hlavami, s modelínou, sádrou, dřevem, s čímkoliv. Vyzdobil jsem si tím pokoj. Dělal jsem další a další, vylepšoval jsem svůj styl.

Jak to funguje? Je to dlouhý proces. Scénář se pošle návrhářům, kteří mi pošlou návrh. Pomocí hlíny vytvořím kůži. A pod tou vzniká moje animatronika. Každý vlas a chlup musí být dokonalý, pohyb musí být téměř dokonalý. Gumová kůže má své limity.

To zní jako těžká práce. Když přinesu svůj výtvor na plac, tak jsem totálně vyklepaný. Vím, co všechno se může pokazit, jak moc toho na mém výtvoru závisí. Vždy doufám, že to vyjde. A nejde jen o Star Wars. Ve Stopařově průvodci to byl Jeltz. V Karlíkovi a továrně na čokoládu veverky. A taky plavající Umpa-lumpa. Tehdy jsem z nervozity nemohl spát.

Mechanika, elektronika a voda se nekamarádí. Vyšlo to nakonec? Točili jsme, Tim Burton řekl: „Akce.“ Děti běžely k nádrži na vodu. „Vypusť Umpa-lumpu, zapni ho.“ Proplaval záběrem. „Střih! Máme to.“ Tehdy jsem byl štěstím bez sebe. Gustav má na kontě i pěknou řádku hororů. Dělal jsem i na malém finském filmu.

Ta příšera, co jsem vytvořil, měla ve filmu velkou roli. Stylizovaná jako z 80. let. S tyčemi jsme na podlaze a snažíme se to přivést k životu. Víčka jsou napojená. Můžete slyšet, jak bzučí. Měla mechanickou čelist a mechanický jazyk, což byl fajn bonus. Co je vaším tajemstvím po 30 letech v branži? Jde o replikování přirozených pohybů z přírody. To je kouzlo animatroniky.

Vdechnout život do gumové kůže. A to vše proto, abyste pak svůj výtvor viděli na filmovém plátně. Překlad: Xardass www.videacesky.cz