Zamysleli jste se někdy nad tím, jak by se myšlení mimozemšťanů mohlo lišit od toho našeho? Přesně takovou otázku si v následujícím videu položil Michio Kaku. Slovíčka:
to cringe - ucuknout (ze strachu, ze znechucení)
depiction - vyobrazení, znázornění
alien - mimozemšťan
to conquer - dobýt
resources - zdroje
inferior - podřadný
byproduct - vedlejší produkt
consciousness - vědomí
desire - touha
to swirl - vířit, točit se
to purr - vrnět, příst
affectionate - milující, projevující lásku
to rub - třít, mnout
to own - vlastnit
to mark one's territory - značit si území
to feed - krmit
to impose - uvalit, vnutit
to predict - předvídat, předpovídat
to require - vyžadovat
outcome - výsledek, důsledek
to outwit - přechytračit, přelstít
safecracker - kasař
to get away with st. - vyhnout se trestu nebo následkům činu
to encounter st. - setkat se s...
to run circles around sb. - snadno porazit, ukázat nadřazenost
Hrozně rád sleduju sci-fi filmy.
Vždycky se ale zděsím, když vidím,
jak vyobrazují mimozemšťany. Mimozemšťané v nich
zaprvé mluví perfektní angličtinou. Nejen britskou angličtinou.
I americkou angličtinou. Zjevně to jsou navíc lidé
v nějakém opičím převleku. Máme přece hollywoodské speciální efekty.
Proč nemůžeme mít lepší mimozemšťany? Ti mimozemšťani
navíc uvažují stejně jako my. Jsou teritoriální.
Chtějí dobývat. Chtějí zdroje.
Vidí lidi jako podřadná stvoření. To je ale pouze vedlejší
produkt naší evoluce. Podívejte se
na další živočichy v říši zvířat. Některá zvířata teritoriální nejsou.
Nic dobývat nepotřebují. Existují i jiná paradigmata, která se zcela liší od způsobu,
jakým je postaven náš mozek. Když se ale podíváme
na mimozemšťany ve filmech, v podstatě do nich
promítáme své vlastní vědomí.
Promítají se do nich
naše strachy a touhy a jsou odrazem toho,
kým jsme my, ne oni. Když si vezmete
například netopýra nebo psa... Mozek psa
se zajímá zejména o pachy. Točí se ve víru pachů. Mozek netopýra
se oproti tomu soustředí hlavně na sonar, na detekování klapnutí
a ozvěn, stejně jako mozek delfína. Jejich vědomí
je zcela odlišné od toho našeho.
Kvůli své evoluční historii totiž vidí věci jinak než my. Když například vidíme kočku,
která za námi přijde a začne vedle nás příst,
řekneme si: "To je ale milá kočka.
Je to projev lásky." Ne, projev lásky to není. Ta kočka na vás tře
svoje hormony, čímž říká: "Tohoto člověka vlastním já.
Tenhle člověk je můj.
Značím si svoje území. Tenhle člověk mě krmí
dvakrát denně. Vycvičila jsem si ho." Kočka se na svět
dívá úpně jinak než my, a my se přesto snažíme
naše myšlení vnutit mimozemšťanům. Co se týče inteligence... Kdyby tito mimozemšťani
byli inteligentnější než my, jak by byli inteligentnější?
Ve své knize píšu, že jedním z hlavních aspektů
inteligence je předvídání budoucnosti.
Schopnost simulovat dnešek,
abychom viděli zítřek. To vyžaduje
vysokou úroveň inteligence. Abychom byli schopní porozumět
přírodním zákonům, zákonům lidí, tomu, co je nejpravděpodobnějším
výsledkem budoucí události. To vyžaduje inteligenci.
Pokud budou inteligentnější než my, uvidí budoucnost
mnohem lépe než my. Uvidí výsledky,
které my nepředpovíme. Budou simulovat scénáře,
o kterých by se nám ani nesnilo.
Pokaždé nás přelstí. Vezměte si kasaře.
Kasař může mít nízké IQ, možná ani nedokončil
základní vzdělání... Kasař ale umí předvídat budoucnost
mnohem lépe než policista. To proto může vykrádat
banky a unikat trestu. Mysl zločince proto nemusí
být hloupá, jen protože má nízké IQ. Je poměrně dobře
přizpůsobená tomu, co dělá. Dokáže simulovat
budoucnost zločinu.
Teď si představte,
že narazíme na inteligentní život, který je inteligentnější než my. Možná
se na svět budou dívat úplně jinak. Budou možná žít
ve světě pachů, zvuků, a ne zraku,
jako tomu je u našeho mozku. Hlavně ale možná budou schopni vidět výsledky budoucích
událostí mnohem lépe než my. Hravě nás ve všem přebijí, protože budou
umět předvídat budoucnost.