Mimozemská inteligence

Thumbnail play icon
92 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:450
Počet zobrazení:6 899

Zamysleli jste se někdy nad tím, jak by se myšlení mimozemšťanů mohlo lišit od toho našeho? Přesně takovou otázku si v následujícím videu položil Michio Kaku. Slovíčka:

  • to cringe - ucuknout (ze strachu, ze znechucení)
  • depiction - vyobrazení, znázornění
  • alien - mimozemšťan
  • to conquer - dobýt
  • resources - zdroje
  • inferior - podřadný
  • byproduct - vedlejší produkt
  • consciousness - vědomí
  • desire - touha
  • to swirl - vířit, točit se
  • to purr - vrnět, příst
  • affectionate - milující, projevující lásku
  • to rub - třít, mnout
  • to own - vlastnit
  • to mark one's territory - značit si území
  • to feed - krmit
  • to impose - uvalit, vnutit
  • to predict - předvídat, předpovídat
  • to require - vyžadovat
  • outcome - výsledek, důsledek
  • to outwit - přechytračit, přelstít
  • safecracker - kasař
  • to get away with st. - vyhnout se trestu nebo následkům činu
  • to encounter st. - setkat se s...
  • to run circles around sb. - snadno porazit, ukázat nadřazenost

Přepis titulků

Hrozně rád sleduju sci-fi filmy. Vždycky se ale zděsím, když vidím, jak vyobrazují mimozemšťany. Mimozemšťané v nich zaprvé mluví perfektní angličtinou. Nejen britskou angličtinou. I americkou angličtinou. Zjevně to jsou navíc lidé v nějakém opičím převleku. Máme přece hollywoodské speciální efekty. Proč nemůžeme mít lepší mimozemšťany? Ti mimozemšťani navíc uvažují stejně jako my. Jsou teritoriální.

Chtějí dobývat. Chtějí zdroje. Vidí lidi jako podřadná stvoření. To je ale pouze vedlejší produkt naší evoluce. Podívejte se na další živočichy v říši zvířat. Některá zvířata teritoriální nejsou. Nic dobývat nepotřebují. Existují i jiná paradigmata, která se zcela liší od způsobu, jakým je postaven náš mozek. Když se ale podíváme na mimozemšťany ve filmech, v podstatě do nich promítáme své vlastní vědomí.

Promítají se do nich naše strachy a touhy a jsou odrazem toho, kým jsme my, ne oni. Když si vezmete například netopýra nebo psa... Mozek psa se zajímá zejména o pachy. Točí se ve víru pachů. Mozek netopýra se oproti tomu soustředí hlavně na sonar, na detekování klapnutí a ozvěn, stejně jako mozek delfína. Jejich vědomí je zcela odlišné od toho našeho.

Kvůli své evoluční historii totiž vidí věci jinak než my. Když například vidíme kočku, která za námi přijde a začne vedle nás příst, řekneme si: "To je ale milá kočka. Je to projev lásky." Ne, projev lásky to není. Ta kočka na vás tře svoje hormony, čímž říká: "Tohoto člověka vlastním já.

Tenhle člověk je můj. Značím si svoje území. Tenhle člověk mě krmí dvakrát denně. Vycvičila jsem si ho." Kočka se na svět dívá úpně jinak než my, a my se přesto snažíme naše myšlení vnutit mimozemšťanům. Co se týče inteligence... Kdyby tito mimozemšťani byli inteligentnější než my, jak by byli inteligentnější? Ve své knize píšu, že jedním z hlavních aspektů inteligence je předvídání budoucnosti.

Schopnost simulovat dnešek, abychom viděli zítřek. To vyžaduje vysokou úroveň inteligence. Abychom byli schopní porozumět přírodním zákonům, zákonům lidí, tomu, co je nejpravděpodobnějším výsledkem budoucí události. To vyžaduje inteligenci. Pokud budou inteligentnější než my, uvidí budoucnost mnohem lépe než my. Uvidí výsledky, které my nepředpovíme. Budou simulovat scénáře, o kterých by se nám ani nesnilo.

Pokaždé nás přelstí. Vezměte si kasaře. Kasař může mít nízké IQ, možná ani nedokončil základní vzdělání... Kasař ale umí předvídat budoucnost mnohem lépe než policista. To proto může vykrádat banky a unikat trestu. Mysl zločince proto nemusí být hloupá, jen protože má nízké IQ. Je poměrně dobře přizpůsobená tomu, co dělá. Dokáže simulovat budoucnost zločinu.

Teď si představte, že narazíme na inteligentní život, který je inteligentnější než my. Možná se na svět budou dívat úplně jinak. Budou možná žít ve světě pachů, zvuků, a ne zraku, jako tomu je u našeho mozku. Hlavně ale možná budou schopni vidět výsledky budoucích událostí mnohem lépe než my. Hravě nás ve všem přebijí, protože budou umět předvídat budoucnost.

Překlad: qetu www.videacesky.cz

Komentáře (84)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

s tím se s Michiem shodnu, kočky jsou prostě svině :D

ps. někdo nejaký tip na super film s mimozemšťany? Za mě zatím vede District 9, který právě není v konceptu amerických filmů :)

71

Odpovědět

doporučuji světovou invazi. (krom toho, že emzákům jde o vodu dobrý film)

22

Odpovědět

Prepacte trochu off topic, ale nemozem si pomoct. Ako na zaciatku hovori o perfektnej anglictine... vsimli ste si ako michio rozprava? rozumiem mu kazdu vetu uplne bez problemov v realnom case a to moja anglictina nie je nic moc. Schvalne ho skuste pocuvat bez tituliek. Akykolvek jeho prejav je perfektne zrozumitelny.

150

Odpovědět

Taky jsem si toho všiml. Hezky vyslovuje a mluví pomalu, takže je snadné mu rozumět.

70

Odpovědět

Mimozemšťanská logika podľa logiky USA:
Tri spôsoby:
1. frontálny útok na hlavné mestá USA a ako prvého zabiť prezidenta
2. pristáť niekde v zapadákove na farme na poli v USA, zabiť miestnemu farmárovi kravy, psa, farmárovu ženu a nakoniec farmára. Ukradnúť jeho telo a pokračovať ďalej v dobíjaní
3. havarovať s loďou pri bežnej prieskumnej misii a utekať pred vládou USA, aby ho nerozpitvali
4. unášať ľudí z domovov v noci za pomoci stromoskopu a led svetielok aby na nich robili experimenty.
Vynechal som nejaký scenár?

201

Odpovědět

Ta druhá možnost ale byl dobrej film :)

50

Odpovědět

+TwoRJojo, Men in Black, dobrá hlína :D

50

Odpovědět

jo jeden zasadni:
studovat nasi planetu stovky let, zakopat sa pod zem pak vylezt a zdechnut na chripku

190

Odpovědět

Hodně se mi zalíbil jeho pohled na věc, který je mému docela blízký, a jeho podání věci. Pokaždé jsem potěšen filmem, či seriálem, který představí mimozemšťany v jiném světle než je většinou očekáváno, jak je většinou scénáristi představují. Takové sci-fi pak překvapuje a někdy především děsí tím daným obrazem, protože je natolik odlišný od naší lidské kultury.

Nedokážu teď najít lepší příklad než třetí řadu seriálu Torchwood, sice to není úplně to, co mám na mysli, ale člověk je v tomhle případě (spoiler alert) znechucen, když vidí, jak by takový mimozemšťan zacházel s našimi dětmi - jako s drogou, kterou použije a odhodí (je to sice příklad využití nějakého zdroje, ale je to nadmíru netradiční).

Stejně tak souhlasím s bugfootem pode mnou. Je takových možností, kde by mohl mimozemšťan pobývat a jak by mohl vnímat svět. Nevím proč se takového námětu nevyužívá častěji... říká se, že všechna témata se již vyčerpala, ale to není pravda, ještě před námi stojí nespočet, ještě lepších a neohraných témat!

71

Odpovědět

Mě se jeho pohled na věc docela líbí..... popravdě už nad něčim podobným přemejšlim dlouho.... když vezmu, v jakým malým prostoru je schopnej člověk žít (rozsah teplot -40-40°C (berte to s rezervou), procentuální obsah kyslíku, který potřebujeme, záření který vidíme někde mezi 400nm-800nm, to, že slyšíme 16Hz-20000Hz, vnímání pouze 4 rozměrů...... všechno je strašně prťavý... třeba zrovna to, co člověk vidí "vlnění" od 400nm do 800nm.... do je jako kdyby celý spektrum bylo v měřítku od Londýna do Prahy a člověk vidí asi 1cm, to samý se zvukem, s teplotama, kde můžeme žít atd.....

Proč by na jinejch planetách nemohla bejt životaschopná forma, která si libuje v teplotách mezi 9000-9100°C, vidí od ultrafialovýho záření až po gama, slyší zvuky od 0,1Hz až do 10 000Hz, vnímá 6 rozměrů atd..... nemá ruce, ani nohy, ale ovládá telepatii a dokáže měnit počasi? Myslim si, že je toho ještě spousta co si lidi nejsou schopný uvědomit a vnímáme vesmír jen ze svýho malýho zaprcatělýho pohledu.....

373

Odpovědět

ne, nemohly. Ke vzniku života je potřeba nějak předávat informace, u nás se to děje formou DNA. A jen pár prvků může tvořit takto složité molekuly.

37

Odpovědět

+Moor8Moor: tvoje tvrzení ale naráží na to, co řekl Bugfoot - lidé mají limitovaný rozhled. To jen my, lidé, si myslíme, že je k rozmnožení potřeba DNA, protože jsme zatím nezjistili žádný jiný způsob. To ale neznamená, že nic takového není možné.

141

Odpovědět

+Moor8Přinejmenším například víme, že okolo teplotních mezí přežití pozemského života je náhodou kapalná voda, nejčastější rozpouštědlo ve vesmíru, a pevné látky, ze kterých se nejčastěji skládají planety, že náhodou uhlíkatých sloučenin je víc než neuhlíkatých, že smyslové orgány, vzniknuvší několikrát nezávisle na sobě, se po stamilionech let evoluce u většiny živočichů náhodou ustálily na hodnotách okolo stovek nanometrů a jednotek až desetitisíců hertzů a že jsme náhodou zatím nepozorovali ani ten nejmenší přirozený výskyt telepatie nebo ovlivňování počasí. Jestli se nemůžu spolehnout ani na tohle, tak si jdu asi hodit mašli.

30

Odpovědět

+Moor8MikeHavliczek : Fyzikální zákony známe dost dobře, abychom si mohli dovolit toto tvrdit. Život může stavět jen ze stavebních kamenů, co jsou ve vesmíru k dispozici. Chápu, že představa fantaskního vesmíru, kde je vše možné je lákavá a rozum tomu ubírá na kráse a tajemnosti, leč tak to je.

34

Odpovědět

Me se moc nelibi (v tomto videu) styl jakym to prezentuje. Snad krome kocek uz jsem vsechny zajimave veci nekde slysel/cetl. Akorat on to podal tak nejak arogatneji(nemuzu si pomoct, ale strasne to tak na me pusobilo) a jako by se vysmival sci-fi- nechci rikat, ze je blbej, to vubec ne, jenom to (dle meho nazoru) spatne podal.
Proc mimozemstani mluvi anglicky? Abychom jim rozumeli.
Proc jsou nam podobni? Protoze takovy mimozemstani jsou lehci na ztvarneni. Ve sci-fi zamerenych na akci a super efekty budou (vetsinou) mimozemstane podobni lidem, protoze v takovych filmech opravdu nejde o realistiku(viz Avatar), ale jsou i filmy(viz dole zminovany K-Pax) nebo treba zkuste nejakou sci-fi knizku, kde jsou mimozemstani znacne odlisni. Treba i v takove Martanske kronice, kde jsou mimozemstani porad taknejak podobni lidem jsou mezi nami dost velke rozdili.

418

Odpovědět

Ide o to, že mnoho ľudí si práve kvôli takýmto filmov mimozemšťanov predstavuje ako zelené humanoidné bytosti. Kaku je fanúšik sci-fi, takže si nemyslím že by chcel byť arogantný, skôr sa mu to zdá vtipné.

90

Odpovědět

+RocknarFajn. Ja verim, ze je chytry a ze jako fanousek sci-fi urcite zna i nejake filmy kde jsou mimozemstani vyobrazeni lepe. Jenze on se navazi primo do sci-fi filmu u kterych je zjednodusene zobrazeni mimozemstanu naprosto pochopitelne. Navic nikdo nevi jak mimozemstani vypadaji(popravde receno nikdo si nemuze byt jisty zda vubec nejaci existuji)- takze udelat mimozemstani "realisticke" je docela problem.

Me neprijde logicke, ze se smeje filmum, ktere jsou cele nerealisticke, jenom protoze maji nerealisticke mimozemstany.

02

Odpovědět

Podívej se na Interstellar.

00

Odpovědět

Nevím na jaké sci-fi filmy se dívá profesor Kaku, ale v těch co jsem viděl já, mluvili všichni ufouni česky, často kostrbatě (ýtý domů) ale česky. Anglicky ani jeden.

587

Odpovědět

Neskutečně inspirativní. Děkuji mnohokát za překlad.

81

Odpovědět

Jo, mluví zajímavě, ale celý to zabíjí to, že je to asi jen reklama na nějakou jeho pseudovědeckou blábolící knihu. Vážně supershit.

655

Odpovědět

Takže když se dneska o mě kamarádova kočka láskyplně otírala tak to byla lež?! Ta svině! Jen počkej, až tam budu příště, tak se pomažu hovnama a budeš mít po srandě.

594

Odpovědět

Pustil jsem to kočce.... je jí to jedno.. mám strach jít spát

930

Odpovědět

Buď rád!
http://www.youtube.com/watch?v=plWnm7UpsXk

110

Odpovědět

+DarketahDarketah: no tak takovej výbuch smíchu už jsem dlouho nezažil :D

21

Odpovědět

Představte si jak biologicky blízko máme např. k šimpanzům, ale oni nedokážou skládat poezii, vytvářet matematický vzorce, nebo lítat do vesmíru. Teď si představte že se potkáme s mimozemšťany, kteří budou o tolik chytřejší, jako o kolik sme chytřejší my než šimpanzi.

155

Odpovědět

Mno, my jsme zatím úplně v plenkách. Nevíme téměř nic. Například spalovací motor - v podstatě k smíchu. Neúčinná, svět zamořující s****a, totálně k smíchu. (jen pro představu jak špatně na tom lidstvo je). V podstatě jsme jen tak tak vystrčili hlavu z jeskyně.

296

Odpovědět

+krteqkTo ano, jen je smutné, že například kvůli tomu aby se nerozpadla ekonomie právě ve zmíněném odvětví nemůžeme pokračovat dál. Vždyť Tesla už ve své době navrhl lepší způsob cestování, ale jelikož v čele světa je banda lidí myslících na peníze, tak krapet stagnujeme...

31

Odpovědět

To mi připomíná abych doporučil film K-PAX - Svět podle Prota. To sice je takové jiné scifi, ale právě krásně tam popisuje tu jinou inteligenci, to jak my si představujeme jiné formy života a jejich myšlení, a přitom mohou být tak odlišní...

200

Odpovědět

Kočky žijí v nějaké desiluzi a televizní rosničky jsou nejinteligentnější bytosti na téhle planetě??? WTF? :D

125

Odpovědět

Tady se musím trochu zapojit. To, že v každém sci-fi filmu mluví anglicky, neznamená, že to očekáváme, ale prostě aby tomu diváci rozuměli a jsme ochotni to tolerovat stejně, jako akceptaci technologie, co neexistuje. To není chyba ve sci-fi.

To, že budou úplně jiní a jejich myšlení nemůžeme předpokládat je trochu přitažené za vlasy. Evoluce může jít jen určitými cestami a vsadím se, že na každé planětě s životem budou predátoři a kořist. Evoluce je zápas jak mezi predátorem a kořistí, tak hlavně o sdílený prostor. Poklidní býložravci, typu krávy, se těžko stanou dominantní inteligentní formou, jelikož to nepotřebují. Inteligenci potřebují predátoři a jejich myšlení bude podobné nám. Je celkem nepodstatné, zda budou svět vnímat primárně zvuky, čichem, či jiným smyslovým orgánem, stejně budou potřebovat zdroje, nebo se zbavit konkurence. Neexpanzivní druh nebude mít tendenci se vyvíjet, jelikož vývj je druhem expanze. Ta touha mít víc, nás žene kupředu i co se týče technologie a tedy pokud takový druh někdy potkáme, tak budeme my, ti vyspělejší. A to, že inteligentnější druh bude inteligentnější je zjištění roku :D

354

Odpovědět

To je přesně to naše omezený myšlení o kterým mluvil :)
Proč myslíš, že budou chtít dobývat území? Že neexpanzivní druh nebude mít tendenci se vyvíjet? Tomu nerozumím. Z jakýho důvodu? Může se vyvíjet úplně jiným směrem, než myslíš.
Proč by měli chtít získávat zdroje? Jenom proto, že my pleníme planetu? Proč myslíš, že by byli tak nesmyslně materialisticky založení, jak my? Proč myslíš, že by energii nevyužívali jenom z obnovitelných zdrojů?
Pokud by byli jenom o chlup inteligentnější, než my, tak by možná slovo "konkurence" neměli ani ve slovníku. Nejspíš by jim bylo jasný, že sjednocování a spolupráce je pro všechny mnohem výhodnější, než rozdělování a soupeření.
Moc to srovnáváš s náma a používáš naši "logiku". To, že většinu z nás žene dopředu touha mít víc v žádným případě neznamená, že by to tak platilo i u nich. U nás je hlavní motivace nahrabat si a prožít spokojenej život bez ohledu na ostatní a na následky. Jejich motivace by mohla být vytvořit trvale udržitelnou společnost. Potom by nějaký dobývání území či zdrojů ztratilo smysl.

151

Odpovědět

Jinými slovy: Náš vývoj směřuje ke zničení planety (resp. životních podmínek pro nás). A to hlavně z důvodu bojů o území nebo zdroje. Evidentně vývoj špatným směrem. Vážně si myslíš, že inteligentní druh by dopustil se takto "vyvíjet"?

72

Odpovědět

Možná, třebas, kdo ví? To nejsou relevantní argumenty. Realitu si moc přizpůsobuješ tomu, co by se ti líbilo. Vše potřebné již bylo řečeno výše, ale tak ještě jednou. Ať kdekoliv vznikne život a bude se vyvíjet, tak to bude soupeřením, to ani jinak nejde. Nebo si myslíš, že už od buněčné úrovně budou kooperovat? To je fakt utopie. Neexpanzivní druh se nevyvíjí, protože vývoj je formou expanze. Kdybychom nechtěli víc, tak se nemá smysl o nic snažit. I poznání je touha chtít víc vědomostí. Vezmi si severoamerické indiány. Ti žili v souladu s přírodou, nechtěli víc, než potřebovali a zůstali v době kamenné. Sjednocování a spolupráce nemusí být vždy výhodnější. Co když jim nebudeme mít co nabídnout, krom našeho prostoru k životu? A je naprosto logické, že když to bude oni, nebo my, tak upřednostní sebe. A i těm obnovitelným se musí propracovat přes ty neobnovitelné, takže budou muset být schopni je využívat, přičemž nejdůležitějším zdrojem je právě prostor k životu. Ne mezihvězdné úrovni bude evoluční zápas fungovat stejně, jako na té buněčné. Tím neříkám, že případná spolupráce není možná, ale předpokládat, že si padneme hned kolem krku je trochu bláznovské.

32

Odpovědět

+Moor8Evoluce není zápas mezi kořistí a dravcem, protože dravec a kořist nemají absolutně nic společného. Nezápasí o stejné zdroje ani životní prostor. "Na mezihvězdné úrovni bude evoluční zápas fungovat stejně, jako na té buněčné." to máš jistě pravdu Moor8, ale evoluce není tak přímočará jak jí vidíš. Tvůj pohled na evoluci odpovídá tomu jak ho vidí scénáristé a režiséři v Hollywoodu (Futurama je sice moc pěknej seriál, ale prosím tě neber ho vážně) Nejlíp je asi evoluce popsána v knižní sérii Věda na zeměploše a i na internetu je o ní pár pěkných článků (Pozor na kreacionisty). Víš, moc si přizpůsobuješ realitu tomu, co by se ti líbilo. Mimochodem to video je paráda.

31

Odpovědět

+Moor8Ach jo, čtete, co píši? Psal jsem: „Evoluce je zápas jak mezi predátorem a kořistí, tak hlavně o sdílený prostor.“ Kořist a predátor mají hodně společného, třebas to, že jsou na sobě závislí. Jisté soupeření mezi nimi existuje, kdy se kořist snaží najít efektivnější způsob, jak se predátorovi ubránit a predátor, jak dostat kořit. Leč hlavní soupeření je mezi druhy, které sdílejí stejný prostor a to jiná inteligentní forma bude. Přičemž inteligentní jsou predátoři, ti musí vymýšlet strategie lovu, kdežto kráva nepotřebuje moc rozumu, aby se pásla. Pokud se tedy setkáme s jiným inteligentním druhem, bude alespoň z části predátor a pravděpodobně bude sdílet stejný prostor, což může vyústit v rivalitu. (pokud zatím víme, což se může změnit, ale taky nemusí, tak ve vesmíru není moc planet vhodných pro život)

20

Odpovědět

+Moor8Že je vývoj formou expanze neznamená, že expanze je nedílnou součástí vývoje. Tudíž nemůžeš napsat, že z tohoto důvodu živočišnej druh, kterej neexpanduje, se nevyvíjí. To je jako kdybys napsal, že fotbal je druh sportu, a proto kdo nehraje fotbal, ten nesportuje. To je nesmysl. Nebo mi chceš tvrdit, že kdyby se nám podařilo udržovat populaci na planetě na určité hodnotě a neosidlovali bychom další území, tak bychom se přestali jako lidstvo vyvíjet? To asi ne, že?
"Evoluce je zápas jak mezi predátorem a kořistí, tak hlavně o sdílený prostor." Tahle definice evoluce je dost mimo. Nebo mi chceš říct, že dlouhej krk u žirafy není evoluce?

10

Odpovědět

+Moor8Moor8 evoluce je hodně zjednodušeně řečeno zápas o zdroje potravy a to v rámci jednoho druhu. Dobrým příkladem jsou pěnkavy na Galapágách nebo cichlidy ve Viktoriině jezeře. Další příklad zebra a lev. Oba žijí na stejném území, ale něják si nekonkurují ani spolu nesoupeří. Zebra je bíložravec, zatímco lev je masožravec. Lev soupeří s jiným lvem a zebra zase s jinou zebrou. Výš vůbec kolik na zemi existuje predátorů a kolik si jich skutečně konkuruje? Evoluce má v rukávu spoustu triků a je jí jedno jestli jim lidé rozumí nebo né. Na internetu, když mu tedy dáváš přednost (osobně dávám přednost knihám), je o Moderní evoluční syntéze (jinými názvy též nová syntéza, moderní syntéza, evoluční syntéza nebo neodarwinistická syntéza) několik moc pěkných článků, tak si je přečti (teda pokud už je někdo nesmáznul). Jinak máš zajímavý názory i argumenty, který člověka donutěj oprášit jak knihovnu, tak svý vědomosti.

00

Odpovědět

+Moor8TKarel: Cituji: „Že je vývoj formou expanze neznamená, že expanze je nedílnou součástí vývoje.“ Ale ano, znamená. Ukaž mi jediný druh, který nemá tendenci se šířit, či prosazovat. Moje definice evoluce je zcela správná a perfektně vysvětluje krk žirafy. S ostatní býložravými druhy sdílela stejný prostor a potravy. Díky svému krku se dostala k více potravy a tím se stala úspěšnější a vytlačila jiné konkurenční druhy.

Alberto123: zebra si se lvem opravdu nekonkuruje, dokonce se i potřebují. Bez potravy šelma zemře hlady, bez predátora se kořist přemnoží, sní všechno potravu a pak taky zemře. (viz králíci v Austrálii) Evoluční boj probíhá mezi zebrou a antilopou. Nebo u nás mezi poštolkou a kánětem atd.. Cituji: „Na internetu, když mu tedy dáváš přednost“ co tě k tomuto tvrzení vede? Snaha urazit, nebo si utváříš předpoklady na základě toho, co se ti hodí do krámu? Oba případy zabíjí smysluplnou diskuzi.

Trochu odbočím. Zajímavá perlička evoluce je člověk. Je to jediný druh, co nemá přirozeného predátora a tak se stal predátorem sám sobě. (války atd…) Jak to hezky příroda zařídila, abychom se nepřemnožili :)

10

Odpovědět

+Moor8Zkusím to jinak :) Máš pravdu v podstatě skoro ve všem, pokud se bavíme o vývoji druhu s nerozvinutou nebo málo rozvinutou inteligencí. Samozřejmě například způsob lovení potravy může být stimul k dalšímu vývoji.

S tou žirafou máš pravdu z půlky. Nejde o to, že by vytlačila jiný konkurenční druhy, ale o to, že žirafy s delším krkem přežily a množily se. Na rozdíl od žiraf s krátkým krkem. Kde v tom vidíš dobývání území a zdrojů?

Pokud se bavíme o vývoji inteligentního druhu, tak tam už všechny ty pravidla přírody neplatí. Když je v přírodě nějakej kus slabej nebo se nějak vážně zraní, tak chcípne. U inteligentního druhu to neplatí. Když se v přírodě dostane jelen do křížku s tygrem, stoprocentně vyhraje tygr, protože je silnější. Když se dostane do křížku inteligentní dvoumetrovej svalovec s fyzicky slabým idiotem se zbraní, vyhraje idiot.

A ještě úplně jinak: Kdysi jsme si museli všichni lovit potravu. Kdo si neulovil, nežral, chcípl. Díky tomu jsme se nějakým způsobem vyvinuli, pravděpodobně to přispělo i k vývoji inteligence. S tím, doufám, souhlasíš. Evoluce jak šitá na míru tvé definici. Teď by drtivá většina populace v podobných podmínkách vymřela. Proč? Protože jsme se evolucí dostali někam úplně jinam a už pro nás není důležitý se v tomto směru rozvíjet, dokonce si můžeme dovolit v něm úplně zakrnět, protože abychom se najedli, stačí zajít do obchodu. Samozřejmě několik lidí musí umět pěstovat a zpracovávat potraviny, ale drtivá většina lidí (v rozvinutých zemích) nemusí. Kdyby mimozemšťani měli nějakou podobnou rostlinu jako je konopí a věděli by, jak z toho vyrobit prakticky cokoliv, kdyby energii získávali čistě jenom z obnovitelných zdrojů, na co by jim byly nějaký naše suroviny? Inteligentní druh dokonce může udržovat populaci na určité úrovni, aby byla planeta v rovnováze. A ty tvrdíš, že takovej druh by se přestal vyvíjet? Takovej druh by se vyvíjel směrem, o kterým se nikomu z nás ani nezdá.

00

Odpovědět

+Moor8Ony jsou ty argumenty (jak moje, tak tvoje) stejně úplně bezpředmětný, protože vycházíme z toho, co známe my z naší planety a předpokládáme, že některý pravidla zaručeně musí platit i na jiné planetě. Tam může být všechno ÚPLNĚ jinak. Já vím, že je to to "přizpůsobování reality tomu, co se mi líbí", ze kterýho jsi mě osočoval, ale ty snad znáš nějaký fakta o mimozemských civilizacích? To spíš ty přizpůsobuješ mimozemskou "realitu" té naší.

10

Odpovědět

+Moor8Moor8 nechci tě urazit, ale ty tvé argumety odpovídají několika né moc dobrým článkům na internetu, ve kterých je evoluce podávána značně zkresleně. Evoluce je velmi složitá hra odvíjejcí se na měnícím se pozadí bez pevně daných pravidel. "Moje definice evoluce je zcela správná a perfektně vysvětluje krk žirafy. S ostatní býložravými druhy sdílela stejný prostor a potravu. Díky svému krku se dostala k více potravy a tím se stala úspěšnější a vytlačila jiné konkurenční druhy." Nevytlačila. Jak jsi sám napsal život expanduje a tím se mu otevírají nová uzemí a nové možnosti. Jestli chceš můžu ti jsem hodit jména pár knížek zabývajcích se evolucí. Nejlepší je, jak už jsem psal, začít s knižní sérií Věda na zeměploše nebo s jinou podobnou knihou a pokud tě to chytne, tak pak na to popřípadně nabalit nějákou míň zábavnou ale víc informativní knihu. Mimochodem omlouvám se pokud jsem tě něják urazil.

10

Odpovědět

+Moor8Možná zítra přiletí Klingoni, možná se zítra zjeví superman a možná 1+1=3 možná... Takto se přemýšlet nedá. Můžeme vycházet jen z toho, co známe. Fyzikální zákony platí všude ve vesmíru stejně. Chápu, že představa vesmíru, kde je vše možné je lákavá. Nabízí se pak naděje, že nás brzy kontaktuje vyspělá osvícená civilizace a poskytne nám úžasnou technologii a sci-fi se stane realitou. Bohužel jediné, co máme je náš rozum a naše poznání vesmíru. Domnívám se, že je na dostatečné úrovni, abychom si mohli dovolit něco předpokládat.


Alberto123: Vědu na Zeměploše jsem četl, ostatně jako vše od Pratchetta.

10

Odpovědět

+Moor8To je bezva Moor8. O tom poznání máš pravdu a autor toho videa vychází právě z toho co víme o životě na naší zemi. Nenašel jsem nic, co by zpochybňovalo argumenty uvedené v tom to videu, i když určitě se něco najde. Mimichodem existuje spousta studií, které se zabývají inteligencí a chováním zvířat i tím jak vnímají svět a tyhle studie z části vyvrací tvá tvrzení z tvého prvního příspěvku. Ve výsledku je myšlení a vnímání světa u každého tvora jedinečné (Věda na zeměploše).

00

Odpovědět

+Moor8jaké studie myslíš? takové, co zkoumají, zda si zvíře uvědomuje trvanlivost objektů atd..?

Vnímání světa je jedinečné, ale zároveň podobné a přírodní a evoluční zákony to má pramalý vliv. Ať budou svět vnímat jakýmkoliv smyslem, budou podléhat evolučním zákonům a budou mít podobné myšlení.

00

Odpovědět

+Moor8Nemáš náhodou na mysli evoluční teorii? A pokud ne, tak co jsou to ty evoluční zákony? Jinak docela dobrý článek porovnávajcí lidskou a zvířecí (v tom to případě savčí) psychiku http://jakub.hucin.cz/zvirata.html , předpokládám že z nějákého podobného článku vycházíš nebo ne?

00

Odpovědět

+Moor8Podle tvých komentářů je škoda že tě Věda na Zeměploše moc nezaujala. Jinou knížku ve které je stejně zábavně podána evoluce neznám. Takže ti jinou nemůžu doporučit. Promiň.

00

Odpovědět

+Moor8Teorie O původu druhů od Charlese Darwina ve zkratce z knihy Věda na zeměploše (Terry Pratchett, Ian Stewart, Jack Cohen):
1. Organismy, dokonce i v rámci jednoho druhu, jsou variabilní. Některé jsou větší než ostatní, krásnější než ostatní, atd.
2. Tato variabilita je do určité míry dědičná a přenáší se na potomky.
3. Nekontrolovaný růst rychle vyčerpá možnosti této planety, takže ho něco musí držet pod kontrolou: konkurenční boj o omezené zdroje.
4. Tudíž, jak ubíhá čas , organismy přežívajcí dost dlouho, aby se rozmnožovaly se mění, aby se zvýšila jejich šance, že budou mít potomstvo. Tomu se říká přírodní výběr.
5. Malé změny probíhající dost dlouho mohou vést k velkým změnám.
6. Dostatečně dlouho může být opravdu velmi dlouhé období - stovky miliónů let. Takže dnes ty rozdíly mohou být obrovské.

00
Další