Mrkev v krabici 3

Vrací se Mrkev v krabici! Jone, Lee, pojďme za mnou do arény Mrkve v krabici! Jone, Mrkev v krabici jsi nikdy nevyhrál. Tuhle hru nemám rád, Jimmy. Mám rád fakta. A pak z písmenek sestavovat slova. Nevím, proč tu máme hru plnou klamu. Lee, ty jsi Mrkev v krabici ještě nehrál. Myslíš, že Jona porazíš? Mám radost, že nebudeme hrát Jablko v análu, které tu mělo být původně. Jde o blafovací hru.



V jedné z krabic je mrkev. - Na konci chcete mít krabici s mrkví. - Proč? Pak vyhraješ. - A co? Tu mrkev? - Jo. Nemůžeme ji rozpůlit a jít si zase sednout? Za chvíli se podíváš do své krabice. A uvidíš, zda tam ta mrkev je, nebo ne. A Jon si pak svou krabici může s tou tvou vyměnit. Lee, chceš mrkev. Jone, chceš mrkev. Ale mrkev je jen jedna. Jdeme na to. Pojďme hrát Mrkev v krabici!



Lee, podívej se do své krabice. Neříkej Jonovi, jestli tam je. Chápu to, nejsem idiot. Mám tu mrkev zmínit? Nebo ji nemám zmiňovat? - Tak jo, Lee, co chceš? - Co že mu mám říct? Jestli si krabici chceš nechat, nebo vyměnit. On se rozhodne, jestli si krabice vyměníte, nebo ne. - Jone, slyšel jsi, co říkal.



- Jo. Představ si, že jsem to řekl já. Chceš si nechat svou krabici, nebo chceš tuhle krabici s mrkví? Možná tam ta mrkev není. Možná je to prázdná krabice. Něco ti ale povím. Tak jako tak jeden z nás půjde dnes domů s mrkví. Jone, chceš si vzít tuhle mrkev… To bys měl říkat ty!



A já se mám tvářit lhostejně. - Můžu se kouknout? - Můžu to ukázat Joeovi? - Jasně. - Joe ještě žádnou mrkev neviděl. Nereaguj, až tu mrkev uvidíš! - Tak jo. - Jak vypadala, Joe? Byla na černém hedvábném polštářku. Ta mrkev se do něj propadala. - Jak dlouhá ta mrkev je? - Asi tak… - Včetně…



- Větší než krabice? No ty vole! Je nakrájená. Nakrájená? Je asi takhle dlouhá. Tohle mě neskutečně sere, byl jsem si jistý, že tam ta mrkev není. Samozřejmě, že tu ta mrkev je! Proč si myslíš, že ne? Protože jsi s ní pohnul a nic v ní nezachrastilo. Nic jsem neslyšel. A zvuk mrkve v krabici poznám. Jsem neskutečně tichý.



Opravdu. Kdybych ti měl říct, kolikrát jsem v noci přišel ožralý domů s mrkví v krabici a dostal se do postele, aniž by se manželka vzbudila a řekla: „Nepřinesl jsi další mrkev v krabici? Celých 200 liber! To mělo jít na školné našeho syna! - A ty kupuješ mrkve v krabici!“ - Odkud je tvá žena? No… Rádi si takhle hrajeme. Řekl jsem jí, ať příště, až ji vzbudím, dělá Johnnyho Vegase.



- Tak co, chceš mou mrkev v krabici? - Žádná tam není. Nechám si svou. Obvykle to hrozně prožíváš a jsi strašně nerozhodný. Ale dnes působíš sebejistě. - Takže si necháš… - Ne, dej mi chvilku… Tu mrkev nemohli přilepit, protože chceš vidět, jak ji vytahuju. - Tohle vše je jen závoj lží! - Naked Attraction taky nemělo fungovat. Chtěl jsem do toho pořadu jít s umělým penisem až po sem. A jakmile by mě začali odhalovat, tak by zaznělo: „Dobrý, beru ho!“ Zpět ke hře.



Chceš tu mrkev? - Říkal, že si nechá svou. - Nechám si svou. - Poslední slovo? - Mrkev je zde. Zjistíme, kdo vyhrál. Jone, podívej se do krabice. Pojď, mrkvičko. Ty zasraný… Tak jo, Lee vyhrává Mrkev v krabici! Koukejte, jak je naštvaný!



A to je konec hry. Jak může být člověk tak příšerný v tak příšerné hře? Když se na to koukneš znovu, dal jsem ti nápovědu: „V téhle krabici je mrkev.“ A pak jsem ti dal další nápovědu. Joe řekl, že tam ta mrkev je. Říkal jsi, že je na černém polštářku. Hra neplatí! Lee Mack, vítěz Mrkve v krabici! Zahraju si to doma.



Až přijdu ve čtyři ráno. „Děcka, sem, hrajeme Mrkev v krabici! Jsem šampion!“ Tak jo, pokračujte. Jone, vybíráš písmena. - Tohle je skutečná hra. A my vyhráváme. - Nevyhráváte. Oni mají 27 bodů, vy 24. Neuvěřitelné. Ze statistického hlediska neskutečné. - Nech to být. - Nejšílenější je, že mi to není šumák! Vzbudíš se ve tři ráno sebenenávistí?



Ve tři ráno budu pořád vzhůru. Jen se neboj, dneska neusnu. Budu u zelináře bušit na dveře: „Otevři, Kevine! Dej mi 68 mrkví. A jednu zasranou krabici. A já je tam narvu.“ A pak se ukáže, kolik mrkví tam bude. Samohlásku, Rachel. - I. - Souhlásku. - R. - Souhlásku. - T.



- Ať je to D! Řeknu DIRT, hlína a zasadím do ní mrkev. - Další souhlásku. - G. Další souhlásku. - D. - Další samohlásku. - U. - Taky na nic. Rozpadá se mi celý život. - Další samohlásku. Lepší. - O. - Souhlásku. - M. - Samohlásku.



- A. Tak jo, váš čas začíná teď. - Jone, kolik písmen? - Pět. Pět? Ani tohle už ti nejde, co? - Jessico, kolik? - Ono to není slovo, takže… - Kolik? - Řeknu pět. - Lee, kolik? - Pět. - Joe? - Pět. - Joe, tvých pět? - TRIM, zkrátit. To jsou čtyři, proč říkám pět?



Nechtěl jsem v tom být sám. - Lee, tvých pět. - GROUT, malta. - Jone? - RADIO, rádio. - Cože? - RADIO, rádio! - Aha, super! - Jessico? GRAIT, suprr. GRAIT, suprr. - Možná to taky existuje.



- Vypadá to jako slovo, je to slovo? - Ne. - Cože? - Pardon. - Díky, ta mrkev je vážně suprr. Proč musím prohrát zrovna v tak příšerné hře? To nejde… Neprohrál jsem v tenisu na Wembley. Můžeme Jonovi dát jeden náš bod? To, co jsi teď udělal, je to to nejhorší, co se mi kdy stalo. Počkat, půjdeme ještě o krok dál. Chci Jonovi dát svou mrkev. Hele, dám ti šanci.



Ve které ruce je? Překlad: Xardass www.videacesky.cz