Berlaymontské monstrum

Musíme probrat
Berlaymontské monstrum. Na začátku toho příběhu
stojí tito dva muži – vpravo je šéf Evropské komise
Jean-Claude Juncker a vlevo je jeho dlouholetý důvěrník
a pravá ruka Martin Selmayr. A tomu vlevo – Selmayrovi –
se také říká Berlaymontské monstrum. Ptáte se, co je to Berlaymont? To je hlavní budova Evropské komise. Tady před ní Selmayr stojí.

To je ale budova. A toto monstrum dělalo roky
špinavou práci za svého pána Junckera. Kdo chtěl mluvit s Junckerem
musel za Selmayrem. Byl něco jako osobní asistent. Jsou si velmi blízcí. A o Junckerovi je známo,
že má sklon líbat své kolegy, takže si představte,
jak se chová k přátelům. Martine, jak to uděláme?


Rukou? Třikrát? Dvakrát? A o co tedy jde? Juncker a jeho pomocníček
provedli husarský kousek. Martin Selmayr byl léta pravou rukou
předsedy Evropské komise Junckera. Selmayr získal nejvyšší
úřednickou pozici v Evropské komisi. Tý jo, Junckerův asistent se stal
generálním tajemníkem Evropské komise. To znamená šéfem 33 000 úředníků, mužem spojeným
s veškerým evropským zákonodárstvím. Je to jako bych ze své sekretářky
udělal ředitelku veřejného rozhlasu.

Saskio, můžete na chvilku? Ale jak to Juncker
pro svého kamarádíčka zařídil? Copak můžete být jen tak
jmenováni generálním tajemníkem? Ne, platí pro to přísná pravidla. Generálním tajemníkem se může stát
jen adjunkt generálního tajemníka. A jak to Juncker zařídil? Selmayr se v lednu ucházel
o pozici adjunkta generálního tajemníka. Obvykle to trvá měsíce,
ale teď to byla za dva týdny.

Dva týdny. To je podezřelé. I jeden novinář se ptal,
zda nebyli i jiní kandidáti. To je rozumná otázka. A tady mu na ni tiskový mluvčí
Evropské komise rozumně odpověděl. Kolik bylo kandidátů?
Méně než čtyři. - Tři nebo dva?
- Méně než čtyři. Stačí říct,
že méně než čtyři a více než dva.

Ale pokud méně než čtyři znamená jeden,
tak je to podstatný rozdíl. Mohl byste to tedy objasnit? Otázka tedy je:
"Bylo víc kandidátů než jeden?" Ano, tak teď jste spokojení. "Tak teď jste spokojení." Ale pro takovéto situace
přece vymysleli počítání. "Šampaňské. Už je to tady.
Jdeme na to: Deset, méně než deset, víc než šest,
méně než devět, víc než dva...

Šťastný nový rok! A šťastný víc než 2017 všem!" A nakonec se ukázalo,
že byl ještě jeden kandidát. Byl to nějaký ambiciózní Maďar? Byl to bývalý premiér Litvy? Ne, byla to Clara Martinez Alberolová. Pozice?
Přímá spolupracovnice Selmayra. A proč nevyhrála ona?

Přihlásila se
a velmi šikovně to hned zrušila. Takže, zatím dobré,
plán běží jak na drátkách. Selmayr je tedy adjunktem
a tím samozřejmě musíte chvíli být. Získat zkušenosti, poznat oddělení a po nějakém čase můžete pokračovat
na post generálního tajemníka. A Selmayr to tak taky udělal. Jen u něj ten čas
trval jen pár minut. Uprostřed série jmenování
se Selmayr stal adjunktem.

Juncker pak pokračoval dopisem
stávajícího tajemníka, který žádal o důchod k 1. březnu
a uvolnil tak Selmayrovi cestu. Dvě povýšení během pár minut –
světový rekord. "Lidi, toto je Martin,
dnes je u nás poprvé. Až si zvykneš,
tak ti bude vše jasné. A teď dnešní první bod:
odstupující tajemník a hledání nástupce. Já sám vážně uvažuju o Martinovi." Jak se to mohlo stát?

Existuje 28 eurokomisařů,
ti u toho snad taky byli? Přece se na tom husarském kousku
nepodíleli? Jmenovalo ho 28 eurokomisařů. Podle francouzského listu Libération
se jim za to Selmayr odměnil. Měl jim slíbit,
že až skončí ve funkci komisařů, budou si pět let moci ponechat
kancelář, dva spolupracovníky a auto. "A proto bych rád tuto funkci. Na závěr se podívejte pod své křeslo,
je tam auto s řidičem...

a kancelář a dva zaměstnanci. Pokud nevíte, jak napsat mé jméno,
je to to jediné na formuláři. Je tam ještě nějaká Španělka,
ale ta... se právě odhlásila. Děkuji." Celá ta věc prostě smrdí. Copak v celé Evropské komisi
není nikdo, kdo v sobě má
špetku smyslu pro spravedlnost? Už šedesát let se Rada Evropy
stará o demokracii, právní stát a hlavně lidská práva.

Frans Timmermans. Nyní známý
jako rytíř s bílými vousy. Je naše naděje, ale také hope,
Hoffnung, espoir, sperare... v děsivých dobách. Jours de peur. Days of our fear. Jako místopředseda Evropské komise
je i Timmermans Junckerovým důvěrníkem.

Ale je... Ale je i evropským komisařem
pro lepší regulaci a vládu práva. A proto je vždy první,
kdo chce srovnat Polsko, když schválí
něco nedemokratického. Nebo se ostře pustí do Maďarska,
když chtějí zavést diktátorské zákony. A teď se něco takového
stane mezi jeho lidmi – je to hra stínů, jsou to kamarádšofty,
je to neviditelné pro občany. A toto podporuje negativní obraz,
který vytváří odpůrci EU.

Pane Timmermansi,
zítra proběhne debata o tomto jmenování. Běžte tam. Protože buď to dovolíte,
nebo vejdete do dějin jako rytíř s bílými vousy,
který porazil Berlaymontské monstrum. A jéje, už jsme zase na konci, ale nesmutněte,
můžete mě odebírat. Stačí mi napsat 18stránkový dopis,
kde mě požádáte o dovolení. Anebo klikněte sem.


To jde taky. Chcete vidět víc? Jděte na npo3.nl/zondagmetlubach. Překlad: Misschien
www.videacesky.cz