Živočišná výroba

Dále. Zprávy z říše zvířat, protože… dámy a pánové,
toto léto patřilo slepicím. Že ano? Bylo to léto slepic? Můžete říct, že je to léto slepic, ale je to spíš
léto našich fotbalistek. Ano, dobrá. Ano, samozřejmě,
Astrid má pravdu.

Staly se slepice
mistryněmi Evropy? Ne. Umí Martensová snášet vejce?
Určitě. Ta umí všechno. Ale zpět ke slepicím, protože ty měly těžké léto. Byly hromadně likvidovány
kvůli fipronilu. Tato zakázaná látka byla použita
společností Chickfriend z Barneveldu. A to byli ještě Chickfriend,
ti mají slepice rádi. Lepší nevědět, čeho je schopný
podnik Chickenemy.

"Dobrý den, Chickenemy,
jdeme rozdupat kuřata. Kde jsou ti parchanti?" Doteď bylo vybito
dva a půl milionu slepic, protože v sobě snad možná
měly maličko jedu. Ale to nebyla jediná rána
pro živočišnou výrobu. Při velkém požáru vepřína v Agelo
zahynuly stovky prasat a selat. Další požár v Heeswijk-Dintheru. Ve dvou vepřínech zahynuly
4000 prasnic a selat.

Desítky tisíc mrtvých slepic
po požáru v Nederweertu. Při požáru vepřína v Erichemu
zahynulo dvacet tisíc prasat. Čtyřicet tisíc slepic
zahynulo dnes ráno při požáru. Požáry. A toto byly jen ty
z července a srpna. Za celý rok 2017 bylo doteď
zaživa upáleno 225 000 zvířat. To je skoro tisíc zvířat denně. Představte si, že bych tady měl
jednu klec s jedním selátkem a že bych ji podpálil.

To by mi dali.
Kvůli jednomu selátku. To by bylo keců. Ale kašlu na to, uděláme to! Ne! Samozřejmě, že ne. Proč tleskáte? Úchyláci. Do prdele. Ale dobrá, takže toto
pak 225 000krát.

Jenom letos. U těch požárů zahynou
téměř vždy všechna zvířata. Jak to?
Copak nemají sprinklery? Zabezpečení většiny budov
je stále velmi nízké, slepice tam proti požáru
nejsou chráněny lépe než toaletní papír ve skladu. Co se týče ochrany proti požáru
jsou zvířata rovná toaletnímu papíru. A to je směšné.

Toaletní papír
přece hoří líp než živá slepice. Zkusíme to lidi? Ne! Samozřejmě, že ne. Padlí na hlavu jste.
Zatraceně. Nemocní. Ale takový je status
zvířat v Nizozemsku. Tedy až na ta,
která štěkají a mňoukají. Ta hladíme, a když si poraní packu, jdeme s nimi na pohotovost
pro podvozek.

O naše domácí mazlíčky
se starají takovíto lidé. A komu svěřujeme naše prasata? Takovýmto lidem. Toto je Adriaan Straathof. A i já si chovatele prasat
vždy představoval takto: "Mám čtyřicet prasat.
Všechna mám rád. Zabíjení nic moc,
ale patří to k tomu. Chlebík?

Když už to mažu. Očividně." Ale tento chlapík
nemá čtyřicet prasat. Jen při požáru jeho vepřína v Erichemu
zahynulo dvacet tisíc prasat. Toto není chovatel,
ale ředitel fabriky. A co víc, Straathofovi
se dokonce říká Prasečí baron. Straathof patří k největším
chovatelům prasat v Evropě. Říká se mu Prasečí baron. Vidíte?

Říká se mu Prasečí baron. Navíc je matoucí
že se teď baron jmenuje Adriaan. Hodně divné. Pořad EenVandaag o něm
natočil drsnou reportáž. Reportáž obsahuje šokující záběry. To by mělo být… A toto vysílají jen tak
ve čtvrt na sedm. Dobrá. Ještě větší šok je, když vidíte, jak tento chovatel
zachází se svými prasaty.

Svině mohly stěží chodit,
měly velké rány, neošetřené zlomeniny
nebo jim visela střeva ven. Jedno sele bylo utlučeno o zeď. Prima podnik, že? Jak to že má někdo takový
pořád prasata? Vykoupat ho v sádle,
obalit peřím a vyhnat. V Německu byly jeho podniky
na náklady soudu zavřeny.

Nesmí tam už mít ani psa. V Německu už má zákaz,
protože týral zvířata. Ale v Nizozemsku
nedávno získal povolení na nový vepřín
pro jedenáct tisíc prasat. Ano. Proč ne? Dejte mu šanci. Každý jednou umlátil
selátko k smrti, ne? Ne, samozřejmě, že ne.

Vy bando pomatenců. Takže to bychom měli fipronil, požáry a kriminální praktiky
jako utloukání selátek. Ale dokonce i když je vše v pořádku a všichni se drží zákona, i tak mají zvířata
v živočišné výrobě mizerný život. Mnoho krav se dostane ven
jen zřídka nebo vůbec, v tmavé hale se občas mačká
osmdesát tisíc slepic a prasata žijí v miniaturních klecích
s holou podlahou.

A prasata jsou přitom
velmi chytrá. Podívejte. Rupert, prase staré 18 měsíců,
na to jde dobře. I když se tento úkol
učí teprve chvíli. Dobře, není to Messi. Ale do Jupiler League
by klidně mohl. Dobře, přeháním.
Zvířata nejsou lidé. Ale i tak se k nim
můžeme chovat trochu lidštěji.

Například tento chovatel –
ten se o to aspoň pokouší. Dokonce pro svá prasata
vytvořil hračku. Teda… hračku, je to spíš…
Jak to vysvětlit? Je to takové… Vysvětli to sám. Řetěz a kousek hadice
a cílem je, aby si s tím hráli z obou stran.

Aby tam byla interakce. Že na jedné straně… Když se pověsí na řetízek,
na druhé straně jde nahoru. A umožní to reakci. To je, no… Jde o to…
aby to bylo zábavnější. To je přece hezké. Myslím to vážně. A co si myslíte o tomto chovateli?

Slepice na podestýlce… Slepice na podestýlce. To je pravidlo.
U podestýlkových musíte klepat. Ty mají mnohem lepší soukromí. K brojlerům můžete rovnou vejít. "Ježišmarja. Co to má být?
Aspoň zaklep." Tento muž nebere slepice jako věci. Při vstupu do skladu se 40 000 rolemi
toaletního papíru byste neklepali.

"Pánové." To neuděláte. Ale i tento chovatel má tolik slepic,
že přes ně nevidíte podlahu. Proč jsou tak pitomě namačkané? Je to pro nás čím dál těžší. Výnosy jsou velmi nízké. V Nizozemsku je skoro nemožné
normálně přežít. Ano, ceny mléčných výrobků a masa
jsou šíleně nízké.

Za kilo kuřete dostane
chovatel 57 centů. To je míň než 1,5 eura za kuře. A pořád to klesá. Počet podniků tudíž klesá,
ale počet jejich zvířat roste. Při požáru tak naráz zahyne
celý stadion slepic. A abychom maso
vyráběli pořád levněji, postavili jsme celý průmysl, kde jsou desítky milionů zvířat
konstantně v prdeli.

A v Haagu o tom samozřejmě ví. A proto řekla poslanecká sněmovna
4. července velmi jasně: "Nuda!" PVV a Strana pro zvířata podaly
návrh ohledně snížení počtu požárů. A tento byl VVD, CDA, D66 a Křesťanskou unií
rezolutně smeten ze stolu. U CDA to není až tak divné. Ti jsou tak spojení
s živočišnou výrobou, že se teď Buma
v telefonu představuje: "Sebritka Buma.

Řekl jsem Sebritka?
Promiňte, Sybrand." To je k neuvěření. Příšerné. Příšerné. Ale i další strany řekly: "Ne, snažíme se trhnout
rekord v sestavování vlády. Promiňte." Ale od odmítnutí tohoto návrhu
už uhořelo víc než 130 000 zvířat. A takovíto vždy řeknou: "Ano, ale pravidel a předpisů
už je tolik.

Chovatelé jsou v pasti.
Nemůžou uniknout. Z nudy si začínají
vzájemně okusovat ocasy." Ale tento týden se ukázalo,
že se ta nařízení moc nekontrolují. Obce nezvládají kontroly velkochovů, ukázala to namátková kontrola
v Severním Brabantsku. Nejnápadnější? Do jednoho velkochovu
nepřišel kontrolor už třináct let. Velkochov,
který už třináct let nekontrolovali.

Třináct let se nezdá tak moc, ale jatečná prasata
žijí jen šest měsíců. To znamená, že tam
už 26 generací prasat nebyla kontrola. A když to přepočítáte
na lidský věk, tak to bylo… před 650 lety. Spali byste vy v hostinci,
který naposled kontrolovali v roce 1367? "Dobré poledne.
Přišli jsme zkontrolovat váš hostinec. Slaměné matrace jsou svěží
a napočítal jsem stěží 14 krys.

Prima, tak za tisíc let." To byl kůň, ale… Tak to tehdy prostě chodilo. Copak se pro ta zvířata
vůbec nic nedělá? Něco ano, existují třeba různá loga. Například logo Lepší život. Dávají jednu, dvě nebo tři hvězdy
v závislosti na péči o zvířata. Jak to funguje?


Podíváme se na Albert Heijn. Ale ne, nesmím dělat reklamu. Na Modré Jumbo. Nové kuře Albert Heijn. Toto je naše standardní kuře,
které prodáváme už dva roky. To kuře mělo opravdu lepší život, ale nestačilo to na hvězdičku
a logo Lepší život. Standardní kuře. Mělo lepší život, ale pořád ne dost dobrý,
aby dostalo hvězdičku od Lepší život.

"Tato kuřata umí i líp řídit." "Vážně umí řídit?" "Ne, ale jsou v tom lepší." Ale dobrá, pokračuj. Naše Nové kuře je mezikuře. Mezikuře. Co to ksakru je?

Zní to jako, když kohout říká: "Teď jsme se rozešli
a časem chci zase pořádnou slepici, ale zatím mám
jen takové mezikuře." Ano, je to mezikuře. Směřujeme k chovu na podestýlce, ale tempo změny určují zákazníci. Albert Heijn tedy chce
chov na podestýlce, ale tempo podle nich
určují zákazníci.

Zákazníci, dobře.
Co ti si o tom myslí? Kupuji maso, které mi chutná. Ano, to jsem si myslel. Ale pane, co život těch zvířat? - Zajímáte se o život toho zvířete?
- Ne. Copak se ono zajímá o ten můj? "Ano, pomohla mi snad
někdy žába přejít silnici? Přesně tak." Ten pán má doma zřejmě labradora, který mu dává nažrat
a sbírá jeho hovínka.

"Musí to být vzájemné, Benno." Dobře, taková je teď situace. Chovatelé musí vydělávat. Supermarkety tlačí na chovatele. A spotřebitelé kupují maso,
které jim chutná. Jak to změnit? Podívejte, už máme logo
Lepší život a jeho hvězdičky, ale podle posledních údajů je to logo jen na 18 procentech masa v supermarketech.

Takže na více než 80 procentech masa
není vůbec nic. A těch 80 procent
bez Lepšího života si taky zaslouží logo. A proto uvádím… logo Horší život. Na veškerém mase
bez hvězdiček Lepšího života musí být povinně obrázek
životních podmínek těch 80 procent.

Například tuto nálepku – prasata zavřená bez vycházek
na míň než metru čtverečním nalepíme na vepřové. Dále hovězí. Jatečný býk, který nechodí ven,
nemůže se pást ani pobíhat. Ten patří na hovězí. A teď nebohá kuřata.

Moc tlustá, dvacet na metru čtverečním
a bez oken. Tuto nálepku dáme na kuřecí. A opravdu si myslím,
že když na obale uvidíte, jaký to zvíře mělo život, tak by to mohlo vyjít. Že lidé budou jíst
míň nebo lepší maso. Ale bohužel bude příští vláda
složená z fanoušků požárů Rutteho, Bumy,
Pechtolda a Segerse.

A tak to uděláme sami. Protože já tady ty nálepky mám. Nálepky Horšího života. A do vyčerpání zásob si je můžete
objednat na www.slechterleven.nl. Potom je jen nalepíte. Podívejte, tady jsou
třeba na kuřecích prsou. A nebojte se, toto není maso.
Takové sračky už nekupuju. Toto je ta věc,
co si ženy strkají do podprsenky.

V redakci o ně teď budeme losovat. A teď to nejdůležitější. Ty nálepky lepte doma. Ne tajně v supermarketu
na špatné maso. To se nesmí. A jéje, už jsme zase na konci, ale nesmutněte,
můžete mě odebírat. Stačí mi napsat 18stránkový dopis,
kde mě požádáte o dovolení.

Anebo klikněte sem.
To jde taky. Chcete vidět víc? Jděte na npo3.nl/zondagmetlubach. Překlad: Misschien
www.videacesky.cz