Thumbnail play icon

Oděvní průmyslNeděle s Lubachem

Přidat do sledovaných sérií 43
90 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:91
Počet zobrazení:6 440

Že se výroba oblečení kvůli cenám přesunula do Asie, je dobře známé. Neméně známé jsou i pracovní podmíny, za kterých se takovéto oblečení vyrábí. Pořídit si férovější šatník je však zřejmě běh na dlouhou trať.

Informační bonus

Jeroen Pauw je známý nizozemský moderátor. V roce 2014 natočil reportáž Jeroen Pauw v Bangladéši (Jeroen Pauw in Bangladesh), ve které zachycuje, jak to vypadá na místě, kde se v roce 2013 zřítila Rana Plaza.

Bakker Bart (doslova Pekař Bart) je největší nizozemská síť pekáren, která je snadno rozpoznatelná díky růžovým vývěsním štítům.

Dronten je stejně jako Lelystad v minulém díle město, které bylo naplánováno a postaveno po vysušení Zuiderzee.   

Job Gosschalk je nizozemský režisér, producent a bývalý ředitel castingové agentury, který byl v roce 2017 obviněn ze sexuálního obtěžování.

Přepis titulků

A teď pro ty, co se diví, že jsem najednou oblečený. To je kvůli dalšímu tématu – oblečení. Protože tento týden jsem četl toto: "Turečtí dělníci umístili volání o pomoc do oblečení Zara." V oblečení značky Zara se našly vzkazy s texty jako: "Vyrobil jsem toto oblečení, ale nezaplatili mi." Nejdřív jsem si myslel: "Dobrá, snadná pomoc. Strčím občas stovku do podšívky a snad ji tam najdou."

Ale tak to zdá se nefunguje. Takže jsem přišel s plánem B. Chtěl jsem vědět, kdo vlastně vyrábí mé oblečení. A nebyl jsem jediný. Kdo vlastně vyrábí mé oblečení? Přesně tak. Rob Trip to chce taky vědět. Kdo vyrábí naše oblečení? Dřív to bylo jasné.

Zabili jste jelena a co se nesnědlo, to jste si oblékli. Ale od začátku 19. století – průmyslové revoluce, pochází oblečení z továren. A Nizozemsko v tom dlouho bylo dost dobré. Oblečení jsme dokonce vyváželi. A najednou jsme v Africe. Ne proto, že bychom tady získali nová území, ale protože je to tradiční odbytiště našeho průmyslu.

Dobře, počkat. Takže Nizozemci dřív vycházeli z toho, že se v Africe jen dobývají nová území? Tak ty jedeš do Afriky, prima. Za prací nebo jen dobýt nová území? Protentokrát tedy za prací. Ale protože je to tradiční odbytiště našeho průmyslu. Oblíbené jsou třeba štůčky bavlny, které lze koupit na trzích. Bavlna. Je to normální slovo, ale zní rasisticky.

Možná kvůli tomu komiksu. Znáte Bavlnku v Africe? Člověče, ten ani nepřistál a už vystřílel půlku pygmejské vesnice. Takový vůl. Teď se oblečení vyrábí v Nízkoplatozemí. A já si vždy vzpomenu na chudáky v Bangladéši, Indii a Číně. Zkrátka chudáky, chudáky a další chudáky A občas i chudáky děti. - Takže na otázku...

- Kdo vlastně vyrábí mé oblečení? je snadná odpověď: "Lidé v dalekých zemích." Ale stejně nevíte, jak se s těmi lidmi zachází. Máte totiž dobré a špatné továrny. A já bych raději podšívku bez volání o pomoc. A určitě nejsem sám. Jsou pro vás podmínky dělníků důležité? Obvykle ano. Hlavně země, odkud je to oblečení. Ale tady je mi to jedno.

Hezké šaty. Škoda, když se neprodají. Přesně tak. Ano, vžijte se do těch šatů. Co kdybyste byli v kůži těch ponožek? Nejdřív vás osmnáct hodin denně plete bengálské děcko, a pak se v Primarku soužíte kvůli lidem, kteří ohrnují nos nad dětskou prací. Nechutné. Ale naštěstí je tu Rob Trip.

- Kdo vlastně vyrábí mé oblečení? - Přesně tak. Nejraději bych při brouzdání na Zalandu chtěl zatrhnout, že chci vidět jen férové oblečení. Nebo aby v obchodech bylo: "Vše v prvním patře bylo vyrobeno v dobrých podmínkách." - A kde je oddělení dětské práce? - Ve sklepě. To by bylo šikovné. A pokud si říkáte: "Koupím dražší značku.

Zaplatím 80 eur za krokodýlka na mých chlapských prsou, ale budu dobře spát." Ale ani to není řešení, protože dražší často neznamená lepší. A objevit tuto pravdu dost bolelo. Další drama v textilním průmyslu. V hlavním městě Bangladéše se zbortila osmipatrová budova, kde byly textilní dílny. To bylo v roce 2013.

V Bangladéši se zřítila Rana Plaza – hodně zchátralá továrna na oblečení. Zahynulo tam víc než 1 100 lidí. Jedenáct set. Oficiálně s tím podnikem neobchodovala žádná známá značka, ale... V troskách byly rychle nalezeny desítky visaček mezi nimi například ty Primarku, Manga, Benettonu, Zary a C&A. Tý jo, to je průměrná obchodní třída v Dronten. Ale bez pekaře Barta.

A s jedenácti sty mrtvými. A nějakou atmosférou. Promiň, Dronten. Nakonec... Nakonec se našly visačky 29 velkých módních značek. Takže nejen těch nejlevnějších, ale i těch dražších s dobrou image, jako je Benetton. A to je vidět i v této tabulce nejtransparentějších značek. Levnější značky jako H&M a Zara jsou na tom celkem dobře, zatímco Chanel, Hermes, Prada, a Louis Vuitton dopadly nejhůř.

Dražší oblečení tedy taky nepomáhá. - Jako zákazník se vůbec nedozvíte... - Kdo vlastně vyrábí mé oblečení? Takže teď k samotným podnikům. Ale tady to začne být divné. Na otázky ohledně situace v továrnách totiž podniky reagují takto: I lidé ze známých značek viděli tu zprávu a jsou zděšeni. Říkají, že o tom nic nevědí.

Řetězce tvrdí, že nic nevěděly, a že se na výrobě oblečení podílí více stran. Není tedy zcela transparentní, co se kde vyrábí. Věříme spoustě našich značek, ale nemáme 100% přehled o všech značkách v de Bijenkorfu. Ani oni sami neví, kde se vyrábí jejich oblečení. Jak je to možné?

Zjistit to mohla jen tak těžká váha, jako je Jeroen Pauw. Ten jel do Bangladéše – tady ho vidíte. Hledá, kam by se zašil. A Jeroen objevil, proč je pro firmy tak těžké ověřit, kde vyrábí oblečení. Inspektoři sice navštíví továrnu, které značka zadala práci, ale práce je často pod rukou prodána jiným továrnám – subdodavatelům. Ti to zvládnou ještě levněji, ale podmínky jsou tam horší.

Takže existuje celý les subdodavatelů, kvůli kterému podniky ztrácí přehled o své výrobě. To poznávám. Tady taky často nevím, kdo co udělal. Třeba vůbec netuším, kdo napsal toto. Zdraví, Tex. Aha. Tady je to napsané. Šikovné. Špatný příklad. Nevědět, kdo pro vás vyrábí a jestli je to trochu lidské, je hodně špatné pro image firmy.

Mezi podniky totiž vede společenská odpovědnost firem. Nebo jak se říká v retailové zemi – CSR. Podle předsedy profesního sdružení to teď letí. CSR je rozhodně trend. I do budoucna. Ano, nevykořisťovat děti – to je teď opravdu trend. Posledně jsem viděl ženu přes padesát, která taky nevykořisťovala děti, ale každá móda někdy skončí. A ideální chvíle na zlepšení image firmy je po takovéto velké katastrofě.

Neštěstí v roce 2013 bylo hlavním důvodem, proč odbory a módní značky uzavřely Bangladéšskou dohodu. Bezpečnost měla být lepší. Ano, Bangladéšská smlouva. Moc prima. Lepší bezpečnost a vyšší mzda. Stojí to víc, ale můžete pak dlouhá léta s klidným srdcem šít v Bangladéši. Evropské textilky našly novou zemi, kde lze levně, ale za mizerných podmínek vyrábět oblečení – Myanmar.

Co to má sakra znamenat? Sotva máte v Bangladéši trochu jistoty, přestěhují se do Myanmaru. To je tak nespolečenské. Dokonce i lidé, kteří si v Turecku v all-inclusive resortu zaberou lehátka a pak tři hodiny snídají – dokonce i ti řekli, že takto ne. Dokonce i ti. - Kdo vlastně vyrábí mé oblečení? - Pořád to nevím, Robe. Nevím, protože spotřebitelé nic neví a ani firmy samy zdá se nic neví.

A bude to horší, protože toto řekl někdo z relativně transparentního Primarku. Nikdo vám nemůže zaručit, že nikde v řetězci není dětská práce. Poslouchejte dobře, co říká. Nikdo vám nemůže zaručit, že nikde v řetězci není dětská práce. Dobře. Chápu, že je to těžké. Chápu, že to stojí víc peněz. Ale je to přece jen otázka priorit. Protože představte si, že v Primarku mají pyžamové kalhoty, na kterých se může utrhnout knoflíček.

A nějakému děcku z Vianen se tím knoflíčkem podaří zadusit. Tak pak máte tiskové zprávy, mastné stahování zboží, totální paniku, plačícího ředitele v televizi. Dává to smysl. Všechno kvůli jednomu dítěti. Ale zároveň všichni akceptují, že ten samý výrobce neví jistě, zda jeho oblečení nedělají malé děti. Takže jedno udušené dítě vzbudí poprask, ale tisíce dětí, které se dusí celý den...

Ne, to je těžké zjistit. Nezjišťovat to je jen volba. Spotřebitel to nemůže vědět, firmy to nechtějí vědět. A co politici? Víc než padesát nizozemských podniků podpoří udržitelnou módu. Patří k nim velká jména jako Zeeman, WE, G-Star, de Bijenkorf a Coolcat. Ti dnes podepsali úmluvu proti dětské práci a znečišťování. Ano, úmluvu.

To je smlouva pro lidi, kteří uzavírají tolik smluv, že pro změnu chtějí použít slovo úmluva. Na úmluvě se dohodli výrobci oblečení, neziskovky, obchodníci a vláda. Ženou za tímto nápadem byla Lilianne Ploumenová, která byla ministryní rozvojové pomoci a zahraničního obchodu. Prodavači v obchodě mi řekli: "Vy jste ta, díky které jsme proti dětské práci." Hej, vy jste ta, díky které jsme proti dětské práci. No ano, jste to vy.

Naživo jste radikálnější než v televizi. To je vtipné. V obchodě jako byl tento si tedy všimla, jak málo ví prodavači o svém zboží. "Vy jste ta, díky které jsme proti dětské práci. Jsme na tom dobře?" Jsme na tom dobře? Takže pokud chtěli lidé z obchodu s oblečením zjistit, zda jejich oblečení vyrábí děti, tak museli čekat, až bude ministryně potřebovat outdoorové kalhoty.

Takže máme úmluvu. To zní dobře. Jen nevím, co se stane, když se jí nedržíte. Jaké tresty čekají na ty, kteří vykořisťují dělníky. Jsou to milionové pokuty? Zákaz podnikání? Musí ředitel deset let jednat s akcionáři v převleku za pokémona? Co se stane? Pokud to nebudete dodržovat, riskujete zrušení celé úmluvy.

Zveřejnilo by se to a to nikdo nechce. Ne, to nikdo nechce. Ne. Taková úmluva nemá žádné vážné následky. Je to vlastně jako událost na Facebooku. Ještě na nikoho nenaběhla zásahovka, protože někam nepřišel. To se stává. Policie. Vyjděte ven s rukama nad hlavou. Zatrhl jste, že se zúčastníte.

Vyjděte ven. Ale přesto se ta úmluva slaví, jako by vymýtila všechno utrpení světa. Tady Volkskrant – všichni mohou klidně kupovat tyto značky. Ale to nedává smysl. Jako by Job Gosschalk řekl: "Už to neudělám." A Volkskrant by napsal: "Mladí herci mohou klidně na talentovky na Jobovu frískou šukfarmu." Kdo vlastně vyrábí mé oblečení?

Vážně nevím, Robe. Spotřebitelé ani firmy to neví. A politici zatím dosáhli jen slaboučké úmluvičky. Odstranit to bílé místo ze šatů nám pomůže jen zákon. Evropský zákon. Ten by výrobce donutil kontrolovat a zveřejňovat původ výrobků. A dobrou zprávou je, že Evropský parlament ten zákon chce. Většina je pro.

Ale parlament nemůže zákony navrhovat, to dělá Evropská komise. A proto poslali Evropské komisi návrh zákona. Podniky podle něj musí zmapovat, kde vyrábí oblečení, musí ten stav zlepšit a hlavně musí být transparentnější. To je vlastně ta úmluva, ale v podobě tvrdého zákona. Přesně to, co potřebujeme. I výrobcům oblečení se to musí líbit. Ale nelíbí. Podle našeho přesvědčení by tento zákon strukturně nezměnil a nezlepšil situaci lidí, zvířat a prostředí v produkčním řetězci.

Zlepšíme spolu svět. Dáš mi to černé na bílém? Ale ne, to nemá smysl. To přece nemůžeš chtít. Takže Evropský parlament je pro a výrobci oblečení jsou proti. A co na to Evropská komise, která zákony navrhuje? My máme videozáznam jejich reakce na tuto myšlenku. Ano, je tam ticho po pěšině.

Evropská komise tedy kategoricky odmítá vytvořit dobrý a přísný zákon, který by nám spotřebitelům umožnil kupovat jen férové oblečení. To je smutné, jen oni totiž mohou něco udělat. Jen oni zaručí to, že se v budoucnosti při prohlížení archivů najde tato reportáž. A najednou jsme v Myanmaru. Ne proto, že bychom tady získali nová území, ale abychom oslavili, že byl v roce 2018 přijat evropský zákon díky kterému je Robovi, Lilliane, Jeroenovi a dalším lidem v Evropě jasné, odkud je jejich bavlnka.

I pracovní podmínky se výrazně zlepšily. Továrny splňují nejnovější bezpečnostní předpisy. Tady mohou být dělníci klidně zmatení z módy outdoorových kalhot. Nebo jak nám řekla tato rozesmátá dělnice: "Podle nás jsou spíš indoorové." Ale to nejspíš souvisí s výrobním procesem.

Ano. Ahoj, já jsem Arjen. Pro více informací o nejlepších receptech na sladký chléb, odebírejte náš kanál. Chcete vidět víc? Jděte na npo3.nl/zondagmetlubach. Překlad: Misschien www.videacesky.cz

Komentáře (39)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Byla doba a ta není zase tak dávno (moji prarodiče si jí pamatují), že měli jen jedny boty... a to boty na zimu. Pokud někdo potřebuje mít hadrů plnou skříň, tak je už tak dost bohatý. Skutečně fakt, že bych musel zaplatit víc není důvod někoho odsuzovat na k životu v podmínkách, které nejsou slučitelé s důstojným životem.
Klidně budu platit 50 € za kalhoty, ale musí to být výsledek toho, že se lidé na tom místě rozhodli, že už nechějí dělat děvky, ne, že je k tomu neděvkování donutíme my.
Zajímavé, že zmiňuješ českou povahu a o slovenské nemluvíš. Na Slovensku nechápete cenu peněz?

22

Odpovědět

predaval som parkrat nejaku elektroniku cechach aj na slovensku za rovnaku cenu, a cesi, hoci maju stale priemerne vyssie platy o 10-20percent stale zjednavali a nikdy nekupili.(stale pozadovali nerealne zlavnenie) narozdiel od slovakov, ktori zjednavali ale stale som to predal. tj osobna skusenost

11

Odpovědět

+skavenOmlouvám se že jsem to nedal jako odpověď na tvůj komentář.

K tomu, že jsi to neprodal... nepamatuju si situaci, že bych viděl lidi v Datartu smlouvat o ceně... Takže to asi nebyla elektronika z první ruky. To taky může hrát roli. Pokud není rozdíl mezi novým a použitým (nebo neoficiálně prodávaným) zbožím dostatečně velká, tak právě bohatší národy tíhnou spíš k tomu to nekoupit.
Vždycky, ale opravdu vždycky pro mě musí mít kupovane zboží větší cenu než částka kterou za to dám. Až budu na poušti tak dám za láhev vody klidně celou výplatu. Ale teď za ní nedám ani korunu protože mi teče z kohoutku. Až budu na potápějící se lodi, tak nekoupím Porsche ani za 20 korun. Nebude pro me mít žádnou cenu. Stejně se vším.

42

Odpovědět

+Lejno Karnevalplno textu na obhajobu, ale ako mi bolo napisane na jednom ceskom fore, tu sa nepokusaj predavat, tu sa ti podari predat len lacnejsie veci. drahe nepredas. ten tvoj bohaty narod by to aj kupil, keby som predal za lacno :)
ano, z druhej ruky, komponenty do pc.

23

Odpovědět

+skavenPromiň, ale to si budeme muset rozepsat protože...

Ty: plno textu na obhajobu
já: já nejsem v pozici, že bych měl něco obhajovat, naopak já challenguji tvoje tvrzení

Ty:ako mi bolo napisane na jednom ceskom fore
já: jakém fóru? (tím chci říct, že tomu můžu věřit, nebo ne)

Ty: tu sa nepokusaj predavat
já: to řekni všem maloobchodním projecům v ČR

Ty: tu sa ti podari predat len lacnejsie veci. drahe nepredas
já: viz. to co jsem napsal, pokud má něco pro kupujícího menší hodnotu než obnos, který za to má zaplatit, tak to nekoupí, pokud to má pro něho větší hodnotu, tak to koupí, easy as f**k

Ty: ten tvoj bohaty narod
já: to, že jsme bohatší než slováci jsi řekl ty, tak nechápu to podsouvání nacionálního podtextu

Ty: by to aj kupil, keby som predal za lacno
já: nemuselo by to být lacino, stačilo by o korunu levněji než na kolik si dotyčný cení své hotovosti

Ty: ano, z druhej ruky, komponenty do pc
já: ok, očekávatelně

42

Odpovědět

+Lejno Karnevalkecy v kleci, ale obsah žádný, milé lejno

11

Odpovědět

+.....Bohužel nevím jak si tvoje zauzlina představuje obsah, milé tečky.

41

Odpovědět

len to potom bude kviku, ked sa zisti ze 15€ nohavice teraz stoja 50€. jasne, holandania si to ani nevsimnu, ale poznam cesku sporovlivu naturu(skrblici)

21

Odpovědět

zrejme prave proto se do toho evropska komise nehrne. V mnoha zemich totiz celi evropska narizeni kritice pokud se nahodou dotykaji negativne zivota tech nejchudsich vrstev obyvatelstka. Evropska komise tak velmi rada navrhne aby operatori museli poskytovat roaming zdarma (ehm-) ale rozhodne neprijde s narizenim ktere ztrojnasobi cenu nejlevnejsich odevnich znacek a to i za cenu za kazde vyrobene kalhoty budou stat zivot 0.002 dítěte ... smutné, ale je to politika.

00

Odpovědět

Bohužel dnes nemůžu souhlasit (Ale to je v pořádku :). Takový příkaz by byl typickou ukázkou páchání dobra. Dejme tomu, že dnes jsou čtyři možnosti jak děti mohou trávit volný čas.
1. Ve škole: což se nám zdá jako ideální ale z nějakého důvodu tam nechodí. Asi potřebují jejich rodiny peníze. Takže pěkné, ale toto řešení neleží na množině R

2. Šití hadrů : řekněme, že kvalita a odměna v této práci je 30%
3. Zemědělství: kvalita a odměna je řekněme 20%
4. Prostituce a kriminalita: nevím jak odměna, ale kvalita bude extrémně mizerná

Jak vidno. Pokud se zreguluje bod dva tak se propadnou do bodu tři. Ten se také dá zregulovat. Pak je ovšem už jen bod čtyři a ruku na srdce... regulovat nelegální činnost? Je to smutné, ale takový zásah ten dětem jen uškodí. Jediná možnost je, aby se celý svět vzdal vize, že se za našeho života podaří dosáhnout rovného světa. Oni jsou dejme tomu (při nejlepším) na úrovni 19. Století a tak by měli dělat stejné kroky jako jsme dělali my v 19. Století. Zkratky neexistují.

53

Odpovědět

Přesně tak.
I když si mnozí přejí, aby se z Bangladéše stala vyspělá pokroková země srovnatelná např. s Francií, tak prostě taková změna nejde udělat ze dne na den, ani kdyby se tam organizace postavily na hlavu nebo nalily do toho státu miliardy dolarů. Je to prostě o tom myšlení lidí a celkovém fungování tamější společnosti, a to prostě potřebuje svůj čas.

20

Odpovědět

Ten populární zákaz dětské práce moc nechápu. Ta děcka tam nechodí, protože jim to někdo cizí přikázal, ale protože rodiče v tak chudé zemi mívají dost často problém sami uživit celou (početnou) rodinu, a tak se jim starší děti snaží pomoct a taky pracovat, aby se měla rodina líp. Když dětem zakážou práci v oděvním průmyslu, budou žebrat nebo půjdou pracovat k místnímu zemědělci. V žádném případě si nepůjdou posedět do školy.

104

Odpovědět

Dospělí v textilkách nepracují protože jsou dražší než dětští dělníci víš? Pokud se zajímáš trochu o historii tak to stejné se dělo za průmyslové revoluce.

40

Odpovědět

+Alberto123Nechápu, cos tím chtěl říct.
Samozřejmě, že dospělí dostávají zpravidla více peněz, než jejich děti.
Samozřejmě, že dospělí mohou pracovat jinde než jejich děti.

32

Odpovědět

+jjk"Samozřejmě, že dospělí mohou pracovat jinde než jejich děti" Kde? A proč podporuješ násilí na dětech a jejich vykořisťování? Je to v pořádku když to provádí nadnárodní společnost ale když to dělá jednotlivec je to otřesný zločin, ano?

12

Odpovědět

+Alberto123"Kde?" Kdekoliv jinde. Nemyslím si, že v celém jejich okolí existuje jeden jediný zaměstnavatel.
"proč podporuješ násilí na dětech?" Můžeš citovat konkrétní část, ve které jsem tvrdil, že podporuju násílí na dětech? Nemyslím si, že jsem něco takového řekl.

01

Odpovědět

+jjkV celém okolí je spousta zaměstnavatelů kteří upřednostňují levnou pracovní sílu. "Ten populární zákaz dětské práce moc nechápu" a tohle je co?

10

Odpovědět

+Alberto123Podporuju dětskou práci v oblastech na hranici chudoby. Nepodporuju násilí na dětech.

01

Odpovědět

+jjkPředpokládám že tedy podporuješ model jaký je v EU. To jest regulace jež má být zaměřena zejména na takovou dětskou práci, která negativně ovlivňuje zdraví nebo duševní rozvoj dítěte či mu znemožňuje dosáhnout vzdělání. Je to tak?

00

Odpovědět

+Alberto123Nevím, jaký model je v EU, ale pokud ten model v principu nezakazuje dětem pracovat, pak bych s ním i mohl souhlasit.

01

Odpovědět

+jjkTohle jsi napsal "Podporuju dětskou práci v oblastech na hranici chudoby. Nepodporuju násilí na dětech." a pak tohle "Nevím, jaký model je v EU..." Takže veskrze je ti celá ta problematika u p****e a pořád ti u p****e očividně bude. Zkus si trochu rozšířit obzory.

10

Odpovědět

+Alberto123Podporuju dětskou práci v oblastech na hranici chudoby. Nepodporuju násilí na dětech. Nepotřebuju na to znát regulace EU.

11

Odpovědět

Nepoužívá se v Čechách Barma místo Myanmar?

30

Odpovědět

Barma se jí říkalo ve více jazycích, ale v poslední době je preforován jejich původní, nekoloniální, název Myanmar :-) Něco jako se má Pobřeží slonoviny říkat už jen Côte d'Ivoire (...což je Pobřeží slonoviny ve francouštině >.>, ale nemá se to překládat O.o ...).

20

Odpovědět

+Ridia-chanAha, díky za info. Teď jsem si o tom něco přečetl a jestli dobře chápu, tak si vojenská vláda vynucuje název Myanmar, přestože se oba názvy zaměnitelně používaly dávno před koloniální érou. Mimochodem mluví se tam barmštinou. :D

30

Odpovědět

No je to hnus, velebnosti!

10

Odpovědět

Dobrý námět, výborný scénář a pan Lubach zase ve formě.
A dobrá čeština, pochopitelně.

60

Odpovědět

Když sebereš těm dětem práci, tak je pošleš žebrat na ulici nebo krást. Dokud rodič nebude mít dost peněz, aby uživil i dítě, tak ten zákaz nic nevyřeší. A co teprve děti bez rodičů, kterých tam je taky hafo...

66

Odpovědět

Tady nejde o uzmutí práce dospělým či dětem, tady jde o zpřísnění bezpečnostních podmínek a taky o to, aby měli zajištěnou onu výplatu, kterou ne vždy dostanou, nebo alespoň ne v celé výši, protože si to předák sebere pro sebe, či firma s nima vytírá podlahu a nechává jim jen spropitné.

90

Odpovědět

Podobné jako s těmi "fér" diamanty. Těžko lze pohlídat subdodavatele. To by v každé fabrice museli mít evropští prodejci vlastního důvěryhodného kontrolora, který by sledoval obraty.

120

Odpovědět

1:24 uteklo jedno "dobít" :)
Jinak excelentní jako vždy! :D

00

Odpovědět

Děkuji za upozornění. Zrovna si to pouštím, protože se snažím zjistit, která jména potřebují vysvětlivku, ale tato odpornost mi opět utekla. Už by to mělo být v pořádku.

00

Odpovědět

Super, díky! :)
Jen by to chtělo vysvětlivky - dělá vtípky o nám neznámých lidech :)

40

Odpovědět

Doplněno. Měla jsem pocit, že je většina jasná z kontextu, ale pár informací navíc očividně nevadí. K Robu Tripovi a Ploumenové není moc co dodat.

10

Odpovědět

Dětská práce je špatná, ale opravdu skončí, když se fabrikám zakáže ty děti přijímat? Děti tam pracují, protože je tam posílají rodiče a potřebují peníze na obživu. Ne proto že by je tam továrníci naháněli bičem... Měla by se řešit spíše příčina než následek. Otázka je jak? Začal bych podporou férových platů.

53

Odpovědět

Souhlasím pouze částečně. Pokud zakážeš fabrikám ty děti přijímat a zároveň za to zavedeš nějaký tresty a tím donutím fabriky zákaz dodržovat, tak znemožníš rodičům, aby je tam posílali. Vina neleží jenom na nízkých platech a rodičích, ale i na fabrikách. Nefunguje to totiž tak, že by tam to dítě jenom tak přišlo a začalo šít, někdo ho musel zaměstnat.

22

Odpovědět

+blablablablaJasně, že vina je i na fabrikách. Já jen říkám, že když nebudou pracovat tam, tak budou hledat práci jinde. Řetězec pokračuje.

51

Odpovědět

+HledačŘešeníProto je třeba nastavit prostředí v těch státech tak, aby bylo zkrátka nevýhodné děti zaměstnávat.

22

Odpovědět

No můžeš tam vtrhnout v americkém stylu a začít jim diktovat jak mají žít. To je ale vměšování do politiky a života jiné země. A nebo můžeš z pozice odběratele vyžadovat nějaké pravidla a dohlížet na jejich dodržování. To je jenom byznys. Když důkladně odstraníš všechny důsledky, jak tomu říkáš. Tak ty děti nebudou mít kde pracovat, a třeba postupně i někoho napadne, že by mohli začít chodit do školy.

53
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK