Jaké to je mít dítěNorman

- Ahoj, já... - Promiň, ale tys už 3 měsíce nic nevydal a přicházíš jen tak? - Vysvětlím to. - Snad máš dobrou výmluvu. - Co se toho týče... - Kočka měla rýmu? Zlomil sis nehet? Poslouchám. Ne, to není ono. Ve skutečnosti... si píšu svůj život. Nejlepší výmluva na světě. Moc rád a s velkou radostí vám oznamuji, že je ze mě táta. Do prdele, jsem táta. Je to bláznivý. Nevím ani, kde začít, až tak je to velký.

Myslím, že jsem nikdy v životě nebyl tak šťastný. Jsem si tím jistý. Díky i mamince, která se na projektu taky dost podílela. V noci nespím. Alespoň odůvodním kruhy pod očima. Ano, teď jsem zodpovědný za malé stvoření. Kdykoliv a kdekoliv. Promiňte. Musím... Pardon. Je vtipné, že ve svém prvním videu jsem mluvil o ping pongu. Kdo by věřil, že se za 8 let stane tohle? Pořád mě sledujete.

A budu vám povídat o svém dítěti. Život je bláznivý. Znělka! Jaké to je mít dítě. Nejsem první, kdo má dítě. Ráno jsem to googlil a našel tohle číslo: Narodilo se 107 602 707 791 lidí. To číslo ani nevyslovím. Ale je to dost. A ještě plus jeden. Ale každé narození je výjimečné. A každý žije jinak. Nebudu mluvit za všechny rodiče. Jen chci sdílet svou osobní zkušenost. A ne celou. Protože toho je tolik. Takže, co se týče dítěte, mnoho z vás chce znát jeho jméno, pohlaví nebo číslo pojištěnce.

A protože mi záleží na zachování jeho anonymity, ve videu bude moje dítě představovat tohle. Dost realistické. A ano, v náhledu videa je dítě z fotobanky. Takže nemám tušení, kdo to je. - Třeba to jednoho dne jeho rodiče najdou na YouTube. - "Mít dítě"... To je náš syn! S dítětem se ti úplně změní režim. Úplně se ti změní život. Začíná ti druhý život. Můj nejoblíbenější zvuk je teď tenhle.

Jé, skvělé! Ano! - Ano! - Svůj styl oblékání fakt neřeším. - Normane? - No? - Máš na sobě mé legíny. - Fakt? - Jo. - A kde je dítě? A do prdele. Panebože. Hop, tady ho máš. - Taky jsem si to myslela. Sundej ty legíny, jsou značkové. - Co? Když jdeme ven, beru jen to nejnutnější. Dobře, fajn, jdeme koupit bagetu!

S maminkou jsme si nikdy nebyli tak blízcí. Nevadilo by, kdybychom spolu dnes nespali? Skvělý! - Super. - Pro mě taky. Objevuji nové existenciální problémy. Výborně! Žádná nová zpráva. Usnout je úplně nemožné. Jsem tak unavený, že často dělám hlouposti.

Normane, tohle pro mě není. Jasně. Jako spousta rodičů věřím, že moje pusa umí dezinfikovat. Dudlík nám spadl na zem, to není možné. Tak, teď už je čistý. - Na veřejnosti nikdy nebudu nenápadný. - To není možné! - Zklidněte ho. Já k nim nepatřím, nevím, kdo to je. Neznám je. Tohle není má rodina.

- A mám radost z věcí, ze kterých bych to nečekal. - Asi má zácpu. Skvělé! Panebože, to je úžasné! Ano, skvělé! Ano, to je hovno. Je to jen určitý způsob života. V pár měsících jsem zjistil dost věcí. Třeba, že miminka nejdřív vidí rozmazaně a černobíle. Jo, vidí mě přesně takhle. Ahojky!

Novorozenci také mají jiný způsob pláče v různých situacích. Jinak řekne, že má hlad, jinak, že je mu zima atd. A stane se, že najednou uslyšíš nuance a stane se z tebe expert. Chceš napít? Bez problému. Tady máš. Lepší, co? Deku? Jasně, chápu, je trochu zima. Tady máš.

Takhle ti bude líp. Je to jasný. Poslední díl Hry o trůny byl příšerný. Zkazili to. No jo. Ale fakt, to je jasný. Porod byl mimořádný zážitek. Vzpomínám si, že jsem přišel trochu pozdě a viděl jsem doktorku s malým tvorečkem. Šel jsem k nim, naše pohledy se poprvé střetly a v tu chvíli jsem měl pocit, že je ze mě otec. A doktorka řekla: "Vaše je vedle." Vážně?

Ale stejně si jsme trochu podobní. Lež. Když máš dítě, stávají se ti zvláštní věci. Nemyslel jsem si to, ale všichni ti blahopřejí, dávají dárky, jsi středem pozornosti, jako bys měl narozeniny. - Gratuluju, chlape. - Jsi blázen, díky! - Gratuluju k dítěti. - K čemu? - Dítěti. A do prdele! No do prdele! To jsem ale debil. Být rodičem znamená být zodpovědný.

Za malého bezbranného človíčka. Nemůžeš to dělat jen napůl. A jako táta bereš svou misi fakt vážně. Stáváš se někým jiným. Jsi mužnější. Jsem připraven dát svůj život za tvůj. Moje zásada je jednoduchá: spojit sílu a preciznost. Úrazy nebo zranění mi už neublíží. Nic se nesmí nechat náhodě. Říkají mi Profesionál.

Tenhle boj je můj. Je to tátův boj. I když máš stylově zařízený byt, s příchodem novorozence se to změní. Z bytu se stane dětský koutek. Z tebe se stane chůva. A buďme upřímní, když pořádáš večírek, už to není jako dřív. - Jak to jde, chlape? - Kde jsou ženský? Bude to divoké. Budeme šeptat, ano?

Umyjte si ruce kvůli mikrobům. Sundejte si boty. A žádný alkohol. A jako hudbu jsem vymyslel tohle. - Nelíbí se vám? - Vždyť to není večírek. - Přišli jsme ve 2 odpoledne. A nakonec, nejtěžší chvíle pro mě nastává, když své dítě svěříš poprvé hlídači nebo hlídačce. To je fakt těžké. Dobře, vrátíme se tak za tři hodiny. - Věříme vám.

- Ještě naposledy. - Tak my jdeme. - A pusinku. - Taky ti dám pusinku. Tak my jdeme. Tak my to uděláme takhle. Ale díky, fakt vám věříme. - Hezký večer. - Hezký večer. Máš všechno? Dečku, dudlík...? Vtipkuju o malých potíží s miminkem. Ujišťuji, že jsem nejšťastnější v životě. Přeji vám, abyste to někdy zažili. Já mám stále co objevovat. Práce táty je na celý život.

Měl jsem otcovskou pauzu na 4 měsíce, ale nevěřte, že kvůli tomu už nebudu točit videa. Nevěřte tomu. Naopak mi to dalo spoustu tvůrčí energie. Stále mě sledujte, chystají se pro vás skvělé věci. Děkuji za vaše zprávy a gratulace. Je to moc roztomilé. Moc mě to potěšilo, děkuji vám. Zdravím vás a těším se brzy na viděnou. Půjdu se starat o dítě, ne o to plastové. Ona svého otce potřebuje. Řekl jsem "ona"? Řekl jsem to. Dobře, nebudu to skrývat. Je to holčička.

Překlad: alicevavri www.videacesky.cz