I když se Norman snaží, stejně se nemůže zapojovat do diskuzí o politice.
Mojí doménou je politika. Rád o ní mluvím,
cítím se v tom jako ryba ve vodě. Mám to prostě v krvi.
Lež! Politika pro pitomce Možná je to mou povahou, ale když
se koná politická diskuze s lidmi u stolu, tak se do toho nemůžu
přirozeně dostat. Nacházím se mimo konverzaci. - Má srozumitelný projev.
- Ano i ne. Mám pocit, že mé tělo
od té chvíle samo mizí.
Francie je v krizi už 30 let.
Ale mluví se o tom až teď. No ale říkáš, že je to 30 let,
ale ona existovala pořád, jak to říkáš... I přes to zkouším různé věci,
snažím se mluvit. Ale když mluvím,
má slova nezapadnou do debaty. - My pro ně nic neděláme.
- A co bys chtěl dělat? - Nic nedělají, nemůžeš jim pomoct.
- Ale... - Viděl jsem reportáž...
- ...jejich podmínky! - Jasně... Já jsem viděl reportáž!
Viděl jsem reportáž! Takže už nic neříkám
a celý večer jsem v roli nábytku. - Takže ti komunitarismus nevadí.
- Záleží na okolnostech. Fajn, na tom se shodneme. Podáš mi pánvičku?
Udělám steak. Nicméně se o politiku zajímám,
mám své názory, ale netroufám si je sdílet
s lidmi, protože... se bojím, abych nemluvil sračky. Má největší fobie je, že se
najednou všichni na mě otočí a řeknou: "Normane, místo hraní
s kočkou nám řekni, co si myslíš."
- O čem? - Jaký máš názor
na izraelsko-palestinský konflikt. Protože politika je velice vážné téma,
důležité a tak dále, máme dojem, že během diskuze
nemůžeme říct něco mimo politiku. - Shodneme se, že v krizi musíme pomoct.
- Dáš si omáčku na těstoviny? Děláš si prdel? Mluvíme tu o krizi
a ty nás otravuješ s těstovinami! Takže je chceš bez omáčky? Nechceš ani kapku olivového oleje?
Ani špetku soli? Navíc to je k ničemu,
ti lidé se snaží přesvědčit jeden druhého, když tu se náhle shodnou. Nikdo nemá mít právo zabíjet lidi,
jsem prostě proti trestu smrti. Ale v některých případech
je dobré lidi potrestat. Do prdele, pravda.
Úplně s tebou souhlasím, chlape. Dej si chleba, udělá mi to radost.
Takže nechávám lidi mluvit, nic neříkám. Jsem tam, ale nic nedělám.
Ale když toho mám dost a nabídnu změnu tématu,
což nemyslím špatně, tak mi řeknou: - Mě to nezajímá. - Chlapi, nechcete
změnit téma? Už takhle mluvíte hodinu. No podívejte se na něj,
má svůj časopis a je ve svém světě. Ve svém "západním komfortu",
tam problémy nemá. Malárie ti nic neříká. Ty si čteš svůj časopis.
Předpokládám, že o módě. Do prdele, dej mi to.
Sereš mě. Promiň.
Ale ať vám to nezabrání jít k volbám,
je to důležité. Když si nebudete jistí, volte kandidáta,
který se vám podobá. Teda samozřejmě ne fyzicky. Volbám zdar! Když půjdeš volit
v prezidentských volbách, můžeš to sdílet na svém Facebooku
nebo sledovat mou stránku, mám jen jednu. Ať žije republika! Překlad: alicevavri
www.videacesky.cz Komik.