Norsko plánuje dekriminalizovat drogy
Drogy jsou ve většině zemí nelegální. Norsko se je ale chystá dekriminalizovat. Jak a proč? Dozvíte se v reportáži VICE News.
Přepis titulků
TAKTO NORSKO PLÁNUJE
DEKRIMINALIZOVAT DROGY Nikdy jsem se nepředávkovala. Dávám si trochu přes půl gramu. Je to hračka. A je to lepší než si hrát s hračkami. Potřebuji si rozproudit krev,
protože mám hodně maličkaté žíly. Lill Casson si každý den píchá heroin. Je závislá už od svého dětství.
A je to. - Právě teď je to nelegálí, že? - Ano, je to nelegální. Myslíte si, že je to tak nebezpečnější pro lidi, kteří si píchají? Jestli nás chtějí zavřít do vězení, tak to ale problému nepomůže. Když jsem já vylezla z vězení, úplně pokaždé jsem si hned píchla. - Kolikrát jste byla ve vězení? - Třikrát. - Myslíte si, že vám pobyt ve vězení... - Pomohl? Ne. Právě naopak. Lill je 47 let a je typickým příkladem 9000 tzv.
vysoce rizikových uživatelů v Norsku, z nichž mnoho se opakovaně vrací do vězení. Ten je náš. Norská vláda chce tento bludný kruh prolomit dekriminalizováním užívání a vlastnictví nelegálních drog. Budou se k tomu stavět jako ke zdravotním problémům, ne jako ke kriminálním činům. Lill se v minulosti pokusila o léčbu, ale nikdy to nezvládla. Pravidelně chodí na tuto státní kliniku pro čisté jehly.
Klinika je součástí desetiletého snažení převést užívání drog do zdravotních problémů. Zdravím. Minule jste mi dali špatné jehly. - Skutečně? - Ano. V Norsku jsou jen dvě takovéto kliniky, kde užívání heroinu není podle dnešní legislativy trestné. Je prací Heidi Hansenové, aby minimalizovala riziko pro závislé lidi. Co si myslíte o dekriminalizaci? Je to lepší než posílat ty trpící lidi do vězení.
V roce 2017 byla tato místa využila více než 30 000krát 8022 registrovanými uživateli. Chceme se rozrůstat, abychom mohli přijímat více lidí. Chceme být schopni pomoci těm, kteří to potřebují. Ale proč by měl stát lidem v tomto pomáhat? Myslím, že je nákladnější mít umírající lidi na ulici. Lidé se zde předávkovávají skoro každý den, ale nikdo z nich nezemřel. My zachraňujeme životy.
Minulý zemřelo dvakrát tolik lidí vinou předávkování než dopravních nehod. Takže je to obrovský problém. Norsko má jednu z největších evropských úmrtností, pokud jde o předávkování. V roce 2016 takto zemřelo 282 lidí. To přesvědčilo vládnoucí stranu konzervativců, že je třeba udělat víc. Takže se podívali na úspěch Portugalska, které se stalo první zemí na světě, která v roce 2001 dekriminalizovala užívání drog. A důsledkem toho ubylo lidí na drogách, předávkování a přenosu HIV.
Sveinung Stensland předsedá komisi, která navrhne dekriminalizaci v parlamentu. Už máte hodně progresivní postupy v pomoci drogově závislým, proč to nestačí? Některé z těchto opatření pomáhají jen lidem ve velkých městech. Ten problém se ale týká celé země. A někteří uživatelé nechtějí nabízenou pomoc přijmout. Zůstávají ve svém prostředí. Jaký je rozdíl mezi dekriminalizací a legalizací? Legalizace znamená, že na to nemáte legislativu, takže by to bylo stejně legální jako pití Coca-Coly nebo jedení čokolády, prostě si tak dáte jointa.
Ale tímto směrem nejdeme. Můžete mít říct nějaké podrobnosti, jak bude vypadat ten zákon? Tak hlavně bude několik let trvat, než bude legislativa připravena. Ale jaká je vaše ambice? Pokud užijete nelegální drogy, dostanete rychlou odezvu od společnosti, seznámíte se se zkušenými lidmi ze zdravotní sféry a ti vám pomohou. A samozřejmě to musíme probrat s policií, protože některé policejní složky v Norsku nejsou šťastné ohledně této změny zákona.
Kriminalista Jan Erik Bresil se zabývá pouličními zločiny v Oslu přes deset let. Líbí se vám, že můžete ovlivňovat to, co země považuje za problém? Líbí se vám být dozorcem? Ale já si nepřipadám jako dozorce. Právo hraje velice důležitou roli. Dává nám možnost jít do soukromé sféry lidského života a hledat důvody, proč užívají drogy.
A tuto informaci potom můžeme předat zdravotnickému systému nebo službám na ochranu dítěte, ale to už samozřejmě děláme. Asi polovinou drogových prohřešků spáchaných v Norsku je jejich vlastnění a užití. Obvykle by následovala pokuta nebo půl roku ve vězení. Jste zatčen za prodvání drog policejnímu důstojníkovi. - Rozumíte svému obvinění? - Ano. Příznivci dekriminalizace říkají, že osvobodí policejní prostředky k cílení na dealery.
Jan Erik je skeptický. Pořád budeme hlídkovat a i dekriminalizace znamená, že drogy pořád budou nelegální. Takže bychom tu jen nestáli a neřekli: "Máš 100 gramů trávy? Tak pohoda." Pořád budeme muset dělat svoji práci. A stále budeme používat ty prostředky, které používáme dnes. Vláda se zavázala dekriminalizovat drogy do tří let. Lill je optimistická.
Věří, že současný zákon vede závislé, jako je ona, dále špatným směrem. Jaké aspekty vašeho života se změní, jestliže budou drogy dekriminalizovány? Je-li to něco, co mě přinutí žít bez drog, bez dealování drog, úplně bez drog... Ale dekriminalizování drog nás jich nezbaví. To ví myslím každý. Takže co se změní? - Vyžene to drogy z ulic. - Chcete být čistá? Pro mě už je pozdě.
Není to o tom, jestli chci být čistá, ale chci se zbavit svých démonů. Chci se zbavit té úzkosti. Chci důstojný život. Překlad: InkCZ www.videacesky.cz
A je to. - Právě teď je to nelegálí, že? - Ano, je to nelegální. Myslíte si, že je to tak nebezpečnější pro lidi, kteří si píchají? Jestli nás chtějí zavřít do vězení, tak to ale problému nepomůže. Když jsem já vylezla z vězení, úplně pokaždé jsem si hned píchla. - Kolikrát jste byla ve vězení? - Třikrát. - Myslíte si, že vám pobyt ve vězení... - Pomohl? Ne. Právě naopak. Lill je 47 let a je typickým příkladem 9000 tzv.
vysoce rizikových uživatelů v Norsku, z nichž mnoho se opakovaně vrací do vězení. Ten je náš. Norská vláda chce tento bludný kruh prolomit dekriminalizováním užívání a vlastnictví nelegálních drog. Budou se k tomu stavět jako ke zdravotním problémům, ne jako ke kriminálním činům. Lill se v minulosti pokusila o léčbu, ale nikdy to nezvládla. Pravidelně chodí na tuto státní kliniku pro čisté jehly.
Klinika je součástí desetiletého snažení převést užívání drog do zdravotních problémů. Zdravím. Minule jste mi dali špatné jehly. - Skutečně? - Ano. V Norsku jsou jen dvě takovéto kliniky, kde užívání heroinu není podle dnešní legislativy trestné. Je prací Heidi Hansenové, aby minimalizovala riziko pro závislé lidi. Co si myslíte o dekriminalizaci? Je to lepší než posílat ty trpící lidi do vězení.
V roce 2017 byla tato místa využila více než 30 000krát 8022 registrovanými uživateli. Chceme se rozrůstat, abychom mohli přijímat více lidí. Chceme být schopni pomoci těm, kteří to potřebují. Ale proč by měl stát lidem v tomto pomáhat? Myslím, že je nákladnější mít umírající lidi na ulici. Lidé se zde předávkovávají skoro každý den, ale nikdo z nich nezemřel. My zachraňujeme životy.
Minulý zemřelo dvakrát tolik lidí vinou předávkování než dopravních nehod. Takže je to obrovský problém. Norsko má jednu z největších evropských úmrtností, pokud jde o předávkování. V roce 2016 takto zemřelo 282 lidí. To přesvědčilo vládnoucí stranu konzervativců, že je třeba udělat víc. Takže se podívali na úspěch Portugalska, které se stalo první zemí na světě, která v roce 2001 dekriminalizovala užívání drog. A důsledkem toho ubylo lidí na drogách, předávkování a přenosu HIV.
Sveinung Stensland předsedá komisi, která navrhne dekriminalizaci v parlamentu. Už máte hodně progresivní postupy v pomoci drogově závislým, proč to nestačí? Některé z těchto opatření pomáhají jen lidem ve velkých městech. Ten problém se ale týká celé země. A někteří uživatelé nechtějí nabízenou pomoc přijmout. Zůstávají ve svém prostředí. Jaký je rozdíl mezi dekriminalizací a legalizací? Legalizace znamená, že na to nemáte legislativu, takže by to bylo stejně legální jako pití Coca-Coly nebo jedení čokolády, prostě si tak dáte jointa.
Ale tímto směrem nejdeme. Můžete mít říct nějaké podrobnosti, jak bude vypadat ten zákon? Tak hlavně bude několik let trvat, než bude legislativa připravena. Ale jaká je vaše ambice? Pokud užijete nelegální drogy, dostanete rychlou odezvu od společnosti, seznámíte se se zkušenými lidmi ze zdravotní sféry a ti vám pomohou. A samozřejmě to musíme probrat s policií, protože některé policejní složky v Norsku nejsou šťastné ohledně této změny zákona.
Kriminalista Jan Erik Bresil se zabývá pouličními zločiny v Oslu přes deset let. Líbí se vám, že můžete ovlivňovat to, co země považuje za problém? Líbí se vám být dozorcem? Ale já si nepřipadám jako dozorce. Právo hraje velice důležitou roli. Dává nám možnost jít do soukromé sféry lidského života a hledat důvody, proč užívají drogy.
A tuto informaci potom můžeme předat zdravotnickému systému nebo službám na ochranu dítěte, ale to už samozřejmě děláme. Asi polovinou drogových prohřešků spáchaných v Norsku je jejich vlastnění a užití. Obvykle by následovala pokuta nebo půl roku ve vězení. Jste zatčen za prodvání drog policejnímu důstojníkovi. - Rozumíte svému obvinění? - Ano. Příznivci dekriminalizace říkají, že osvobodí policejní prostředky k cílení na dealery.
Jan Erik je skeptický. Pořád budeme hlídkovat a i dekriminalizace znamená, že drogy pořád budou nelegální. Takže bychom tu jen nestáli a neřekli: "Máš 100 gramů trávy? Tak pohoda." Pořád budeme muset dělat svoji práci. A stále budeme používat ty prostředky, které používáme dnes. Vláda se zavázala dekriminalizovat drogy do tří let. Lill je optimistická.
Věří, že současný zákon vede závislé, jako je ona, dále špatným směrem. Jaké aspekty vašeho života se změní, jestliže budou drogy dekriminalizovány? Je-li to něco, co mě přinutí žít bez drog, bez dealování drog, úplně bez drog... Ale dekriminalizování drog nás jich nezbaví. To ví myslím každý. Takže co se změní? - Vyžene to drogy z ulic. - Chcete být čistá? Pro mě už je pozdě.
Není to o tom, jestli chci být čistá, ale chci se zbavit svých démonů. Chci se zbavit té úzkosti. Chci důstojný život. Překlad: InkCZ www.videacesky.cz
Komentáře (0)