Přidaný cukr

Promluvme si o Halloweenu. Už máte jen dva dny, abyste vyhrabali
své nevhodné sexy kostýmy. Ať už je to sexy dinosaurus Barney, sexy bonbónek nebo to, co nedávno navrhly stránky
Playboye, a přísahám, že je to pravda, kostým sexy Johna Olivera. To je skutečná fotka lidské ženy, která se oblékla jako sexy já.

Nejhorší je, že je těch fotek více. Nevím, jestli jsem byl
někdy v životě zmatenější. Ale jsem si jistý,
že při pohledu na svůj sexy kostým nemohu být zmatenější než Louise C.K. Toto je také skutečné. Teď se asi shodneme,
že sexy kostýmy na Halloween zašly už moc daleko.

Na tom ale nesejde. Všichni víme,
o čem Halloween doopravdy je. O sladkostech. O sladké cukrové koledě. Během tohoto Halloweenu utratí
Američané za sladkosti 2,2 miliardy dolarů. Abychom byli fér,
jsou v tom započítány i oplatky Necco, které by měly být označovány
spíš jako zkoagulovaný prach. Je ovšem vhodné
označovat cukr jako pochoutku, když vezmeme v úvahu,
kolik ho ročně sníme?

Běžný Američan zkonzumuje
22 čajových lžiček cukru denně. Trojnásobek toho, kolik potřebuje. To je ročně asi 34 kilogramů cukru pro každého muže, ženu i dítě v USA. No, ty krávo... 34 kilogramů cukru. Každý rok sníme kupu cukru
o hmotnosti Michaela Cery.

Podívejte. Je to o trochu méně,
než tomu bylo na konci 90. let, ale stále je to úctyhodné. Promluvme si o cukru. Každý ho miluje. Ukázalo se, že důvodem
je naše genetické naprogramování. Eric Stice, neurovědec
z Oregonského výzkumného institutu, využívá magnetickou rezonanci, aby zjistil, jak náš
mozek reaguje na sladké.

Cukr aktivuje mozek zvláštním způsobem. Je to podobné tomu,
co dělají drogy jako kokain. Cukr aktivuje náš mozek jako kokain. Musím říct, že Zjizvená tvář
by byla úplně jiným filmem, kdyby na konci Al Pacino seděl na židli, dopoval
se sladkými zákusky a říkal: "Pozdravte mou Little Debbie!"

"Pozdravte!" Když je pro nás
cukr tak přitažlivý, není divu, že ho výrobci
potravin přidávají do všeho. A tím myslím úplně do všeho. Kolem 35 % cukru, který Američané
konzumují, pochází z nápojů. Ale také ho najdeme
v salátových dresincích, kečupu, chlebu, cereáliích nebo sušenkách. Seznam je mnohem delší.

Je i v hovězím a krocaním sušeném mase. Často ani netušíme, že se cukr
nachází téměř ve všem, co jíme. Třeba takový džus Clamato. Původní rajčatový koktejl se škeblemi. V každé porci se nachází 11 gramů cukru. Zjevně si řekli: "Vylepšíme chuť přidáním cukru." Spíš je mělo napadnout: "Vylepšíme chuť tím,
že odstraníme ty škeble."

Ale nic z toho by nebyl problém, nebýt toho všem známého faktu, že nadbytek cukru nám moc nesvědčí. Světová zdravotnická organizace
a Americká kardiologická asociace varovaly před nadbytečným příjmem cukru. Některé studie naznačují, že nadbytek
cukru vám může poškodit mozek. Tento potkan je naprosto zdravý.

Když ho dáme do vody,
vždy si najde cestu do bezpečí. Pět celých dva. Nyní se podívejte na tohoto potkana. Jeho strava byla ekvivalentem
běžné severoamerické stravy, a to včetně tuků a cukrů,
které běžně konzumujeme. Netuší, kam má plavat. Jeho mozek byl poškozen. Nemyslím si, že ten potkan
nemůže najít ten ostrůvek.

Podle mě si říká: "Se*u na ten ostrov.
Není na něm cukr. Já chci cukr!" "Chci cukr!" O tom by měl být další film Pixaru. Ale průmysl s cukrovinkami
nepřijme tato zjištění učiněná mokrými
potkany bez protestů. Jedná se o nesmírně mocný
průmysl v hodnotě 5 miliard dolarů, který po desítky let bojoval
za propagaci zdraví prospěšných vlivů.

Cukrová asociace dříve tvrdila,
že cukr podporuje hubnutí. Měli dokonce reklamy, které tvrdily,
že cukr je lékem na žravou náladu. Žena zde tvrdila: "Pokud cukr dokáže
zaplnit ten pocit prázdnoty, jdu do toho." Ano, nic lépe nevyjádří,
že se uvnitř necítíte prázdní, než osaměla žena,
která jí cukr přímo ze sáčku. Cukrová asociace dnes
volí sofistikovanější metody. Zde je jejich současný ředitel.

Pokud jde o obezitu,
mnoho výzkumů vylučuje vliv cukru. Jasně říkají, že cukr není
příčinou obezity nebo cukrovky. Vážně? Cukr nepřispívá k obezitě? Netvrdím, že je jediným viníkem,
ale patří mezi hlavní podezřelé. Ptát se, co způsobuje
obezitu, je jako se ptát, kdo zabil třídního křečka v první třídě. Ano, určitým způsobem
ho zabili všechny děti, ale všichni víme, že jedno
z nich na tom mělo největší podíl.

Mluvím o tobě, Kevine.
Ty jsi toho křečka zabil. A kvůli tomu vás opustil otec! Jak jsem řekl, Kevine!
Jak jsem řekl! Ale abychom byli fér...
Dejte ho pryč. Abychom byli fér, existují vědci,
kteří odmítají spojitost mezi cukrem a obezitou. Například tento muž.

Vezmeme komplexní situaci,
jako je obezita, a pak řekneme: "Kdybychom omezili doslazované nápoje nebo přidaný cukr obecně,
tak bychom problém s obezitou vyřešili." Myslím si, že je to dost
pochybné a nejspíše nesprávné. To je doktor James Rippe,
který je, stejně jako džus Clamato, plný spousty skrytého cukru. Je na výplatní pásce
Asociace zpracovatelů kukuřice.

Lidí od kukuřičného sirupu. V jednu dobu od nich dostával
rentu 41 000 dolarů měsíčně. To je půl milionu dolarů ročně. Za takové peníze byste čekali,
že bude spojitost s obezitou vyvracet lépe. "Můj výzkum zjistil, že kukuřičný sirup
z vás udělá nesmrtelného sexuálního boha s rentgenovým zrakem." Netvrdím, že peníze
korporací ovlivňují vědu, ale... Výzkumníci se podívali
na dvě skupiny výzkumů o nadváze.

První skupina byla ve střetu zájmů,
financovaná třeba limonádovým průmyslem, a druhá skupina byla nezávislá. Většina nezávislých studií prokázala přímou spojitost
mezi sladkými nápoji a obezitou. Ale většina studií ve střetu
zájmů prokázala naprostý opak. Především podezřelá byla
práce s názvem "Jsem tak lahodný!" která byla spojená s Dr. Pepperem. Ale bez ohledu na to,
zda je cukr škodlivý, nebo je odpovědí
na všechny životní problémy, měli byste aspoň vědět,
že byl do jídla přidán.

A FDA se o to skutečně snaží. Tento týden projednává FDA
nové výživové značení na obalech. To by mohlo výrobce donutit k tomu,
aby neuváděli jen celkový obsah cukru, ale také to, kolik cukru přidávají. Ano, FDA chce vytvořit
kolonku "přidaný cukr" na obalech. Což je v pohodě, dokud to neodpoutává
pozornost od tlaku na cereálie Honeycomb, aby vysvětlily, co měl u všech svatých
představovat jejich poslední maskot.

Co to, ku*va, bylo? Vypadá to jako stepní běžec
vytvořený z pubických paruk. Nutnost zveřejňovat,
kolik cukru lidem do jídla přidáváte, se může zdát celkem rozumná. Ale potravinářský průmysl
to v žádném případě nenechá projít. FDA byla zaplavena dopisy snad
od všech myslitelných organizací. Od Národní asociace výrobců jogurtů,
přes Národní institut mražené pizzy až po několik zástupců
brusinkového průmyslu.

Všichni se asi shodneme, že brusinky
jsou těmi nejhnusnějšími přírodními bobulemi. Brusinky chutnají jako třešně,
které vás nesnáší. Brusinky chutnají jako to,
co pijí maliny před kolonoskopií. Tento průmysl to ví. Ředitel společnosti Ocean Spray
napsal FDA dopis, ve kterém píše: "Brusinky obsahují
přirozeně málo cukru, což jim propůjčuje
typickou trpkou, svíravou, až nepoživatelnou chuť."

Ředitel Ocean Spray popsal svou hlavní
ingredienci jako nepoživatelnou. Není divu, že chce,
aby byly některé produkty z brusinek zproštěny povinnosti
zveřejňovat množství přidaného cukru. To je vlastně žadonění: "Prosím, nenuťte nás prozrazovat, kolik cukru cpeme
do našich hnusných bobulí."

Ale nejvíce nám toho odhalila
prosba od výrobců slazených nápojů. Ti napsali, že pokud má být
na obalu uvedeno množství přidaného cukru, musí to být hodnota v gramech
a ne čajových lžičkách, protože čajové lžičky, cituji: "...by mohly vytvořit
neférové negativní konotace, které podrývají podstatu
výživových informací." To je šílené. Jaké negativní konotace
může mít čajová lžička?

Tedy pokud pomineme
otravného chlápka u večeře, který se ji snaží udržet na nose. Nebo to, že ji používají
k výrobě tekutého heroinu. Ale za ani jednu z těch věcí nemůže lžička. Výrobci nápojů chtějí měřit cukr v gramech a ne
v lžičkách jen proto, že každý člověk ví,
co je čajová lžička. Metrickému systému tu nikdo nerozumí.

Proto je toto navrhované
značení naprosto zbytečné. Pokud chtějí, abychom věděli,
kolik cukru konzumujeme, musí to být v jednotkách,
pod kterými si okamžitě něco představíme. A proto dnes, v duchu
Halloweenu, navrhujeme, aby výrobci znázorňovali obsah cukru ve formě sladkostí. Přesněji pěnových buráků. Tedy nejodpornějších sladkostí ze všech.

Chutnají, jako kdyby se slon
udělal do umělého sladidla. V každé téhle odpornosti
je více než 5 gramů cukru. Proto navrhujeme následující věc. Cpěte do výrobků tolik
cukru, kolik jen chcete. Ale pod podmínkou,
že na přední straně balení vyjádříte obsah cukru
ve formě pěnových buráků. Dám vám příklad. 64 uncí džusu Clamato
obsahuje 88 gramů cukru, neboli 16 buráků.

Campbellova rajčatová
polévka obsahuje 5,5 buráku. Balení 20 pěnových buráků
obsahuje samozřejmě 20 pěnových buráků. To dá rozum. My, jako spotřebitelé, musíme požadovat,
aby výrobci tento systém přijali. Prosím, tweetujte jim
a použijte hastag #ukažtenámsvéburáky. Napište svým oblíbeným výrobcům potravin a požadujte po nich, aby vytáhli své buráky a ukázali vám je.

A pokud vám odepíšou: "Bohužel, je to trapné. Nikdo nechce vidět naše buráky. Jsou oranžové,
zdeformované a opuchlé." Napište jim na to:
"Ukažte nám své buráky!" "Dělejte, výrobci!
Ukažte své buráky celému světu!" Pokud nám máte
své buráky cpát do pusy, měli byste nám alespoň
prozradit, co polykáme.

Překlad: Mithril
www.videacesky.cz