Proč je sebekázeň vlastně snadná

Thumbnail play icon
44 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:122
Počet zobrazení:6 517

Prokrastinace. Odkládání věcí na později. Neplnění a zanedbávání povinností. Všichni to známe. Donutit se dojít do posilky je těžké, donutit se učit nebo pracovat ještě těžší. Sebekázeň je ale ve skutečnosti snadnější, než si myslíte. Jak to? Odpověď se dozvíte ve videu, ilustrovanou na vlastním příkladu autora.

Přepis titulků

To tajemství je vlastně jednoduché. Pokud si chceš vypěstovat tuhle intenzivní, šílenou sebekázeň, jediné, co musíš udělat, je... V tomto videu se s vámi chci podělit o základní tajemství, které musíte znát, pokud si chcete vybudovat disciplínu. Ukážu vám ho na vlastním příběhu. Na výšce jsem dělal jen tolik, abych prošel. Nedělal jsem víc, než bylo k vytoužené známce třeba.

Úkoly jsem odevzdával na poslední chvíli. Nikdy jsem nešel nad rámec svých možností. Byl jsem minimalista a prokrastinátor. Pokud se ale něco blížilo, třeba zkouška za tři dny, byl jsem najednou velmi ukázněný, studoval jsem nonstop a ignoroval všechna rozptýlení.

Prakticky se ze mě stal Superman za lavicí. Ale jen na chvíli. Během těchto chvil jsem si uvědomil, že dokážu být disciplinovaný, víc než by byl průměrný člověk vůbec schopný. Sebekázeň jsem zřejmě mohl přivolat a odvolat, ale ne úmyslně. Nedokázal jsem přijít na to, jak to zopakovat. Do doby, než jsem strávil semestr v Lisabonu v Portugalsku.

Z videa o tom, co mi změnilo život, víte, že jsem strávil semestr v portugalském Lisabonu. Poté, co jsem strávil semestr studiem v zahraničí, se můj život dramaticky proměnil. Po návratu do Kanady jediné, na co jsem myslel, bylo, kdy zase vycestuji. Myšlenka na cestování ve mně vzbudila takový žár, že jsem tím začal být posedlý.

Jednu věc jsem na cestování nenáviděl: Kolik peněz stálo získat všechny tyhle zážitky a jet na všechna ta úžasná místa. Na mém výletu do Portugalska bylo nejhorší pozorovat, jak se můj účet blíží k nule. Takže jak cestovat a u toho vydělávat peníze? Je tu jen jeden způsob a musel jsem se naučit vydělávat online. Po absolutoriu jsem si vygooglil, jak vydělávat online.

Tohle googlení bylo začátkem cesty, která měla změnit můj život navždy. Každičký den jsem strávil celých 12 hodin na počítači čtením blogů, knih, sledováním videí, posíláním e-mailů, snažil jsem se učit, co to šlo, z čehokoliv a od kohokoliv. Tím jsem strávil šest měsíců. Prací jsem strávil 12 až 14 hodin denně, s pauzami pouze na chození do posilky a na jídlo.

Neměl jsem přítelkyni. Neměl jsem společenský život. Pro kamarády jsem se prakticky vypařil. Má tvrdá práce se vyplatila a po těch šesti měsících jsem dosáhl svého cíle a dostával plnohodnotný příjem online. Během těch šesti měsíců mi přátelé i rodina často říkali, že mě tak pracovitého ještě neviděli. Jak jsi toho schopný? Mamka mi říkala: "Kde byla tahle pracovní morálka a kázeň, když jsi byl na univerzitě?"

To byl fér dotaz. Jak se z člověka, který nedokáže studovat 30 minut, stal někdo, kdo dokáže pracovat nonstop 12 hodin denně? Našel jsem totiž něco, čemu říkám "Polárka". Konečně jsem našel něco, na čem jsem každodenně pracoval. A bylo to něco, co jsem skutečně chtěl. Důvodem, proč jsem tohle nedokázal během studií, bylo, že mi nikdy nešlo o dopis, který by řekl mně i zbytku světa, jak jsem chytrý.

Šlo mi o potkávání úžasných lidí z celého světa, poznávání nových kultur, navštěvování míst, která znáte jen z časopisů a pohlednic. To všechno jsem dělal a šetřil u toho peníze. O to mi šlo. Kdykoliv někomu řeknu, že si vydělávám online, častou odpovědí je: "To já bych nedokázal.

Nemám takovou sebekázeň." To mě vždycky hrozně pobavilo, protože já, jak asi víte, jsem se nikdy nepovažoval za ukázněného. Vždy si jen pomyslím: "No, kdybys takový život chtěl tak jako já, přinutil by ses, abys to dokázal. Jen takový život nechceš tak moc jako já."

To neříkám arogantně, nechci být namyšlený nebo tak, říkám to jako fakt. Někdo se chce stát lékařem. Já bych si nezvládl vybudovat takovou disciplínu, abych to dokázal, protože to nechci. To ze mě nedělá nedisciplinovaného člověka. Jen člověka, který chce něco jiného než on.

Co si lidé musí uvědomit, je, že až najdeš něco, co v životě opravdu chceš, nebo oblast, ve které chceš podnikat, nebo tělo, jaké chceš mít, nebudeš mít velké problémy se sebekázní nebo zanícením, protože to budeš chtít. A i když budeš ztrácet produktivitu, motivaci nebo zájem, čemuž se jednou nevyhneš, stejně to uděláš, protože si vzpomeneš, jak moc svého cíle chceš dosáhnout.

To tajemství je vlastně hrozně jednoduché. Pokud si chceš vypěstovat tuhle intenzivní, šílenou sebekázeň, jediné, co musíš udělat, je najít svou Polárku. Ne Polárku tvých rodičů, kterou pro tebe vybrali.

Ne Polárku, kterou by si podle tebe přála společnost. Svou Polárku. Jediný člověk, který tvou Polárku zná, jsi ty. Na konci života nebudeš litovat, že ses věnoval tomu, co jsi vždycky chtěl dělat nebo co jsi chtěl alespoň vyzkoušet. Jdi si za tím, i když se to ostatním může zdát šílené. Nechceš zemřít s lítostí.

Pokud se ti video líbilo, dej mu prosím lajk a samozřejmě komentář, protože na všechny komentáře odpovídám a rád s vámi komunikuji. Jako vždycky děkuji za zhlédnutí a uvidíme se příště. www.videacesky.cz Překlad: elcharvatova

Komentáře (0)

Zrušit a napsat nový komentář