Ptáčata musí skočit z útesu, aby přežila

Jaro sem dorazilo brzy. JAMESONOVA ZEMĚ GRÓNSKO A to je špatná zpráva pro bernešky bělolící, druh žijící v těchto horách. Mnoho hnízd nepřineslo ovoce, ale toto ano. Tři ptáčata. Mají štěstí, že to dokázala. Kvůli brzkému příchodu jara rodiče spěchali se stěhováním.



Přiletěli vyčerpaní. Samička seděla na vejcích 25 dní. Ztratila 30 % tělesné váhy. Ale na tuto rodinu největší výzva teprve čeká. Rodiče se rozhodli uhnízdit na tomto 120metrovém vrcholku. Je to jediná možnost, jak se vyhnout predátorům. Má to ale háček. Tráva, kterou jedí, je necelé 2 km daleko.



Poblíž řeky. A bernešky bělolící nemůžou své mladé krmit v hnízdě. Pokud se ptáčata do 36 hodin nenajedí, vyhladoví. A tato ptáčata nebudou schopná létat ještě měsíc. Rodiče jsou živoucím důkazem, že to má řešení. Jenom není jednoduché. Táta je vede. Ale ptáčata jsou instinktivně napojena na matku. Kam jde ona, tam ji následují.



Je to k nevíře, ale přežilo. Ale je omráčené a teď i nebezpečně na očích. Jedno ptáče je pryč. Naděje zůstává s dvěma dalšími. Skála zezadu poskytuje kratší pád. Ale je mnohem těžší vyhnout se skalním výběžkům. Tohle ptáče nemá jak uniknout.



Třetí ptáče a poslední přeživší. Sníh zjemní dopad, ale nelze se na něm nikde zachytit. Pouze 50 % ptáčat, která se vylíhnou na těchto útesech, přežijí první měsíc. S tím, jak jsou roční období stále méně předvídatelná, přežije ještě méně ptáčat. Ale aspoň toto ptáče… …se vzepřelo osudu.



Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz