Simon Pegg rád trápí své fanoušky

1 Jedna věc se mi na tobě hrozně líbí. Zdá se mi, že... - Před tím jsme tu mluvili o fanoušcích na Twitteru. - Jo. Vynakládáš spoustu úsilí na to, abys je otrávil. Mám pravdu? Ne, jde jen o to, že na Twitteru je velmi obtížné znít ironicky. Lidi uvěří všemu, co napíšeš. Tweetnul jsem, že mám být ve tvojí show. Věděl jsem, že tu bude i Josh Hutcherson, takže jsem napsal: - "Budu tam s nějakým Joshem z filmu Hungry Games?" - Jo. - Já vím, jak se ten film jmenuje. - Jo. A do minuty mi lidi psali: "Má to být Hunger Games, ty idiote!" - Říkali si, jak ten film proboha můžu neznat. - Jo. - Neradi o něm slyší vtipy. - To bude ono. - Dobře, to byla nevinná chyba. - Jo. Ale ty svoje fanoušky na Twitteru rád trápíš. Ano. Ty máš na mysli... Ano, ctihodnosti. Případ uzavřen. - Jednou jsem to udělal. Asi myslíš to s tím duchem. - Ano. Když jsem se jednou probudil, měl jsem otevřené dveře na půdu. - Abych to mimicky znázornil. - Jo. - Byla to padací dvířka. - Jo. Diváci bez zvuku si budou myslet, že si tu vykládáme oplzlou historku. - Takže se ti otevřely dveře na půdu. - Ano. - Říkáte tomu tady půda? - Jo. Jak tomu říkáte vy? - Loft. - Těch rozdílů je víc. - Tenhle rozhovor je u konce. Ne, promiň. - Takže půda. - Jo. Napsal jsem na Twitteru, že jsem je našel otevřené, a lidi mi psali, že u mě žije duch. Pak jsem napsal, že jsem ráno našel svého psa, jak se na ty dveře dívá, a že byly zavřené, což byla lež. A pak... - A jak se zavřely? - Takhle. - Jo. A další ráno jsem napsal, že jsou zase otevřené. A lidi mi začali psát: "Něco se děje." "Něco tam je. Běž se tam podívat." Takže jsem jim napsal... Takhle předvádím psaní na Twitteru. "Půjdu se tam podívat." A pak jsem jim tři dny nenapsal. - Pak jsem přesvědčil svého nejlepšího kamaráda Nicka Frosta... - Ano. A... A svoji sestru Kate, aby napsali: "Půjdu se podívat za Simonem. Nějakou dobu se mi neozval." A pak tři dny nic nenapsali. Další den jsem požádal jednoho kamaráda z Řecka, aby mi do řečtiny přeložil větu: "Už jsou moji. Nepokoušejte se je najít. Jsou tu se mnou." Něco takového. Napsal jsem to řeckou abecedou. A všichni na to: "Co to znamená? Co to znamená? Ježiši Kriste." To je... - Naštval se někdo? - Lidi naštvalo, že po třech dnech jsem prostě napsal, že je všechno v pořádku a že tam nic nebylo. - Napsal jsem to pět minut po první zprávě, jen o tři dny později. - Jo. Jako bych si neuvědomil, kolik času uběhlo. - Hrozně mi za to vynadali. Psali mi, že jsem *****. Pardon. - Nic se neděje. - Takže ti vynadali. - Mělo to špatný konec. Tak to nejde. Bylo to jako konec Ztracených. - Jako by řecký duch byl lepší. - Já vím. - Jo. - Vymyslel jsem si řeckého ducha. - Přišlo mi to originální. - Jo. - Omlouvám se. - Ne, s tím jsi tady správně. Soumrak mrtvých je velmi populární snímek, ze kterého se stal kultovní film. Slyšel jsem, že Lego uvažuje nad tím, že tě zvěční... - Jako zombie? - Je to celá scéna z... Nevím, jestli jste ten film viděli, - ale končí v hospodě Winchester. - Jo. A je to lego z Winchesteru... V hospodě? To je skvělý. Jsme obklíčení zombíky. Je to hospoda z lega plná zombíků a postav z filmu. Někdo to představil jako možnou podobu lega. - Lego to chce udělat? - Potřebujeme 10 000 hlasů. Máme tu fotku. Takhle to... Takhle by mohly vypadat postavičky z lega. - Jděte na... - My bychom to hlasování mohli ovlivnit. - Jo. Jděte na lego.com a hlasujte pro lego ze Soumraku mrtvých, pokud chcete, aby si vaše děti hrály s mrtvými plastovými postavičkami. Překlad: qetu www.videacesky.cz