Paul Mirabel o svalech, dětech a metruStand-up okénko

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 28
80 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:93
Počet zobrazení:5 483
Francouzský komik Paul Mirabel vám prozradí, jaké to je být v dnešní společnosti stydlivý a hubený.

Přepis titulků

Salam, bratři. Nedávno jsem měl rande, byli jsme domluvení na osmou. Byl jsem nervózní, tak jsem dorazil o něco dřív… Asi v půl třetí. Šlo to dobře, ale v jednu chvíli ke mně někdo přijde a naštvaně říká: „Hej ty, dej mi svůj mobil.“ Vždycky mě učili, že nejlepší zbraně jsou slova, tak jsem to zkusil.

Řekl jsem: „737…“ Takže od tý doby jsem bez mobilu. Ta holka se už nikdy neozvala, což je škoda, protože v něčem byla jiná než všechny holky, co jsem kdy potkal. Ona… Ona na rande přišla. Taky jsem zjistil, že můj vzhled vůbec nebudí hrůzu.

Díky. Jsou profese, které s tímhle tělem nikdy dělat nebudu, třeba vyhazovače. Kdybych dělal vyhazovače a někomu řekl: „Ne, ty dovnitř nejdeš.“ A on na to: „Ale jo, jdu.“ Tak potom jo, jde dovnitř. Tuhle jsem šel na kebab a říkám…

kebabistovi: „Barbecue omáčku.“ On na to: „Dal jsem ti kečup, to nevadí.“ Řekl jsem tomu… kebabistovi: „Máte v ruce nůž, máte daleko víc svalů, máte pravdu, to nevadí.“ Nebudu riskovat život kvůli barbecue omáčce. Kromě toho vypadám jinak než můj brácha.

Je mladší, ale má hrozně svalů, metr devadesát na 95 kilo. Metr devadesát a 95 kilo, to jsou normálně rozměry lednice, ne mladšího bratra. Nedávno jsme šli vedle sebe a někdo na mě zle promluvil. Trochu ostře jsem odpověděl: „Mohl bys přestat, prosím tě?“ Nepřestal, tak jsem řekl, co ještě nikdy předtím: „Přestaň…

nebo zavolám brášku.“ Nedávno jsem začal chodit do fitka. Aby to šlo rychleji, objednal jsem si protein a cvičební plán. První cvik bylo zřejmě ten kyblík proteinu otevřít. Tak jako všichni, co posilujou, jsem se vyfotil předtím… a potom. Pořádně jsem se prohlídnul a nepodařilo se mi určit, která fotka je ta správná.

Kamarád tam rozdíl přece jen našel. Na té po mám prý vlasy o dost delší. Na první lekci se mě trenér zeptal: „Chcete posílit vršek, nebo spodek?“ Já na to: „Pane, vím, jak vypadá moje tělo… a nemyslím, že bych si mohl vybírat. Chci posílit všechno, co má nějakou šanci.“ Měl jsem velkou motivaci, tak jsem začal s během, pak skoky… A trenér: „Pane, pomalu…

To jsou jen turnikety u vstupu.“ Nechal jsem si udělat body analýzu. Ukázalo se, že mám 0 % svalové hmoty. Což je asi tak stejně, jako má jogurt. Mám taky 0 % tukové hmoty. Když si to spočítáme, tak to dělá 0 %. Což technicky vzato znamená, že neexistuju. Měřím tolik, až si někdy říkám, jestli nejsem potomek žirafy. Mám nejlepší předpoklady k tomu, česat třešně.

Doufám, že svaly budu mít dřív než děti. Moc se mi nechce do situace: „Tati, půjdeš se mnou do školy? Kluci mě mlátí.“ „Řekni mamince.“ Řekl bych, že vzhled a povaha jdou ruku v ruce. Třeba já jsem mlčenlivý, ale podle mě to není povahou. Spíš bych řekl, že moje povaha a tělo svolaly schůzi. Řekly si: „Bude pro něj lepší…

když nebude moc mluvit.“ Všichni víme proč. Často slýchám, že jsem milý člověk. Nemám na výběr. Už vím, proč nebudím hrůzu. Nedávno jsem byl u kadeřníka. Neshodli jsme se na významu „trochu zkrátit“. Je mi jasné, že mám hlavu jak kdejaká sekretářka Chantal. Jindy ten smích tak nebolí.

Bojím se na spoustě míst. Nejvíc asi v metru. Některý holky se v noci v metru bojí. Já se bojím těch holek, co se bojí v noci v metru. Nedávno jsem pochopil, proč názvy stanic hlásí automat. Kdybych hlásal já, hnedka byste mě poznali. Barbès–Rochechouart. Barbès–Rochechouart. Tak co, Chantal, kdy se uvidíme?

Existuje teorie, která říká, že když nastoupíte do plného vagonu, pravděpodobnost přepadení je větší, než kdyby byl prázdný. Chtěl jsem si to ověřit. Ve vagonu jsem byl jen já a týpek, co vypadal dost naštvaně. Vzápětí z něj vypadlo: „Naval peněženku.“ Já na to: „To nepůjde. Existuje totiž taková teorie…“ Takže jsem bez peněženky.

Přestoupil jsem, abych se uklidnil. Už jsem i bez hodinek. Přišel jsem na to, jak se na Barbès–Rochechouart vyhnout nepříjemnostem. Přestal jsem tam chodit. S dopravou mám vůbec problém. Vloni jsem byl v Kanadě. Tu zemi miluju, jezdím tam každý rok už… od loňska.

Nastupuju do letadla a letuška na mě: „Pane, vy vypadáte zdatně a silně.“ Já na to: „Pomalu, ty jedna…“ „Takže vás posadíme ke dveřím, abyste mohl pomáhat s případnou evakuací.“ „Madam, jestli to mám být já, kdo evakuuje všechny na palubě… tak téhle posádce už nevěřím.“ Díky za pozornost. Díky moc! Překlad: Alouette www.videacesky.cz

Komentáře (9)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Přesně takhle nějak KULTIVOVANÝ komik se na scéně nikdy neztratí právě pro jeho výmečnost. Stand-up nemusí být jenom uřvaná komedie, ani nemusí být za každou cenu nabitý zvukovými a pohybovými efekty, ani nepotřebuje nutně polarizační témata, vůbec nemusí být vulgární a předsi může být dobře napsaný i podaný a díky bohu za to, že si i tyto tiché výjimky našli své fanoušky. Stavět komiku vědom si své odlišnosti již od prvního pohledu je ona konkurenční výhoda, které zde bylo využito docela inteligentným a civilizovaným způsobem. Vlastně ani nevím, jestli by to "víc sebevědomí" nezkazilo. Ten poklidný projev, v jemž duchu se to neslo, k tomu v mnohém sedl. Jsem pouze zvědavá, co dál z toho ještě dovede autor případně do budoucna vyždímat.

10

Odpovědět

Já jsem se výborně pobavila. Děkuji za překlad.

30

Odpovědět

Francouzský humor asi není pro mě.. Za mě nudné.

44

Odpovědět

Docela pěkná holka. :D

70

Odpovědět

Ale prd. Neexistuje nic jako učebnice humoru a stand-upu. Někdo staví humor přesně na tom, že tam sází historky svižně a v návaznosti svou bryskní mluvou a jiný je přesně opak polo robota. Obojí mě dokáže pobavit a neříkám, že jeden to umí lépe než ten druhý. Pokud má zboží svého kupce, tak hotovo. Buď vám komik sedne, nebo nesedne, ale dokud se mu někdo směje, tak není prostor pro to říkat, že to dělá špatně. Dělá to prostě jinak.

151

Odpovědět

Standup se dá dělat různými způsoby (je propastný rozdíl mezi Gabrielem Iglesiasem, Gadem Elmalehem a Jimmym Carrem), ale já hodnotím, jestli je dobrý nebo ne. Na to jsou kromě subjektivního vnímání i různá objektivní kritéria. Samozřejmě každý divák posiluje hlavně tu subjektivní složku, takže svému oblíbenci leccos odpustí.

Každé zboží má svého kupce, ale to ještě neznamená, že každé zboží je kvalitní. Mnohdy je prostě k dispozici tak velká hromada neznalých kupců, že jsou ochotni nakoupit i odpad a tak se díky tomu uživí i tvůrce odpadu.

Musím souhlasit s komentáře meh - reakce publika absolutně neodpovídala kvalitě toho standupu. Jak píšu, vtipy byly solidní, jejich podání ne, takže to, jak tam publikum doslova vybuchovalo smíchy, mi zavání rozsvěcením nápisu "smích". Což při natáčení nějakých comedy speciálů a různých "na stojáka" bývá poměrně běžné.

Já pořád čekám na nějakého dobrého českého standupistu. Protože pořád ne a ne nějaký dobrý přijít. Občas se najde někdo, kdo je alespoň schopný napsat si dobré vtipy, ale pořád pokulhává delivery (hledám výstižný český termín pro tento kontext) a hlavně pointy. Češi absolutně neumějí pointovat své standupy. Což mi přijde jako kdyby člověk dlouhou dobu provozoval dobrý sex, který by nakonec ale nebyl završen orgasmem. Ta scházející tečka by to celé zkazila. Já stand-upy miluju a i u některých českých jsem se křenil nemálo, ale pak měl přijít nějaký zlatý hřeb, který by mě srazil ze židle - ale ono se to rozplizlo do nějaké "tak čau a buďte blond" a podobně a standupista rozpačitě poodstoupil od mikrofonu a odšoural se do zákulisí. Orgasmus nikde.

Proto adoruju Gabriela Iglesiase, který má velmi civilní projev, nestylizuje se do žádné figury, je sám za sebe a vypráví svoje historky a i když pominu svoji subjektivní lásku k němu, objektivně je to skvělý standupář. Delivery může rovnou do učebnic standupu, jeho práce s hlasem a zvukovými efekty je samozřejmě vrozená nadstavba a konkurenční výhoda, ale i kdyby hlasy a efekty nedělal, pořád má skvělé historky s dokonalým vypointováním, kde to úderno přichází s poslední větou, která už tak vychechtaného diváka totálně dorazí.

Paul Mirabel si našel dobré téma, dělat si prdelky ze své postavy, to ostatně dělá i ten Fluffy, akorát na opačné straně váhové škály, ale neumí to prodat. Neumí to zahrát. Možná kdyby byl lepší herec, dokázal by lépe ztvárnit tu stydlivost. Takhle je to takové... besídkově amatérské, příliš slabé pro tak velkou scénu. Zkusím si od něj najít ještě nějaká další vystoupení, nechci ho odepsat na základě jednoho.

60

Odpovědět

Vtipy nebyly až tak marné, ale chápe ten člověk, co ve stand-upu znamená "delivery"? Páč v tom děsně pokulhává.

03

Odpovědět

meh, jako usmevne to obcas bylo... ale reakce publika mi prisla strasne pretazena...

42

Odpovědět

To je jednoduche, je velky rozdil, jestli ses na zacatku stand up vystoupeni nebo na konci. Jestli se celej vecer dobre bavili a jsou "rozehrati" tak staci kdejaka p******a a budou se smat. Nejak tak bych to tipoval.

00