Tohle klišé jste už nejspíš slyšeli mnohokrát – Francouzi a jejich příšerná angličtina. Z čeho tento problém může pramenit, s vtipem odpozoroval Paul Taylor, britský komik žijící v Paříži – má tedy hned několik předpokladů k tomu, aby tuto situaci dokázal trefně posoudit…
Poznámky:
Cadbury – britská značka výrobce čokolády a cukrovinek
anglofonní – anglicky mluvící člověk
frankofonní – francouzsky mluvící člověk
Foneticky přepsaná věta ve videu se správně píše Hello everybody, welcome to the English class, today we will learn the perfect English together, my name is Jean-Pierre, but today you call me John Peter a znamená Ahoj všichni, vítejte na hodině angličtiny, dnes se společně naučíme perfektně anglicky, jmenuji se Jean-Pierre, ale dnes mi říkejte John Peter.
Pro přehlednost přidávám správné překlady slova veverka ve všech jazycích zmíněných ve videu:
anglicky: squirrel
francouzsky: écureuil
německy: Eichhörnchen
„To je cool, že jsi z Anglie. Odkud přesně?“ Pocházím z městečka na jihovýchodě Anglie, které se jmenuje Canterbury. To je srandovní, co? A Francouzi na to: „Jo, to znám, to znám. Tam dělají čokoládu.“ Čokoládu? Aha, Cadbury! Ne, ne, ne Cadbury, ale Canterbury! Je tam T. Canterbury? Ne? Canterbury? No nic, Kánterberí, tomu rozumíš? „No jo, Kánterberí, bez toho nadutýho přízvuku už ti rozumím!“ To je můj pravej přízvuk, debile.
„No jo, jasně, Canter…“ Takže musím říct: „Jmenuji se Paul Télor, pocházím z Kánterberí.“ Když se představím, stává se něco divnýho. Když řeknu „Jmenuju se Paul Taylor“, nějaký Francouz vždycky řekne: „My tailor is rich!“ (Můj krejčí je bohatý.) Vy se smějete, protože vtipu rozumíte. Já jsem mu nejdřív nerozuměl, protože to není věta, kterou v angličtině používáme.
Nic neznamená. Tak jsem chtěl zjistit, proč si ze mě dělají srandu, a našel jsem tu větu v učebnici angličtiny ASSIMIL. ASSIMIL, učebnice angličtiny, 1. verze, 1. věta: „My tailor is rich, but my English is poor.“ (Můj krejčí je bohatý, ale má angličtina slabá.) Nejhorší na tom byl překlad pod tím: „Omlouvám se, nemluvím anglicky.“ Ale ty dvě věty nemají nic společnýho. Ale tehdy jsem si uvědomil, proč je úroveň angličtiny ve Francii tak špatná.
Je to proto, že vás učí fráze, které jsou k ničemu. Ne snad? - Benjamine, už jsi byl v anglofonní zemi? - Jo, v té tvé. V té mojí? „No jo, v té tvojí.“ Země na hovno. Už jsi tam využil větu „Můj krejčí je bohatý“? Ne. Už jsi tam využil větu „Brian je v kuchyni“? - Jo! - Ne, nevyužil! Jsou to fráze k ničemu, máte se učit, co je užitečné jako It's my round – Tuhle rundu platím já.
To je užitečná věta! Ale pokud úroveň angličtiny ve Francii není valná, je to i kvůli učitelům. Já se dozvěděl, že učitelé angličtiny ve Francii nejsou vždycky Francouzi. Teda Angličani. Je to zpravidla nějakej Jean-Pierre, kterej učí anglicky. Všechny ve třídě přivítá slovy: „Elou evrybóty, velkam tů z ingliš klás. Tůdej ví vil lrn z prfekt ingliš togezr, maj nejm is Jean-Pierre, bat tůdej jů vil kól mí John Peter, oukej?“ Takže učitelé…
mají hroznej přízvuk. Ale ten pravej důvod, proč neumíte anglicky, je kvůli vám, Francouzům, protože se navzájem soudíte, když mluvíte anglicky. Neuvěřitelný. Jinde jsem to neviděl. Když někdo mluví cizím jazykem jinde, ostatní ho obdivují. „Ty jo, ty mluvíš cizím jazykem? Gratulace! Svět je ti otevřen. Dostaneš práci v jiných zemích. Víš, jak uspět. Gratulace!“ Když ve Francii slyším Francouze, jak se snaží mluvit anglicky se správným přízvukem, bude vedle jinej Francouz, co ho bude soudit: „Ale na co si to se svým přízvukem hraje?
Řekl iTunes. Je to itynez, nemám pravdu?“ Takže se navzájem soudíte. Podle mě je to škoda, protože potom máte strach, nechce se vám mluvit, protože vás za to někdo jiný soudí. Takže se přestaňte soudit, potom vaše angličtina třeba bude lepší.
Vždy, když to řeknu, se v sále rozprostře úplné ticho. Chce se vám říct: „Drž hubu, Paule, my se rádi soudíme. Si sem jen tak nepřijdeš a nebudeš měnit naši kulturu!“ Tak se suďte, je mi to jedno. Ale chápu ten strach a stud mluvit anglicky, protože některá anglická slova jsou pro frankofonní lidi těžká. Rád se každý večer ptám publika. Pro frankofonní lidi v sále, která slova je pro vás nejtěžší vyslovit?
Canterbury? Kánterberí. No jasně, co dál? Through (skrz)? Jako skrz něco? Srů, srů. Je tam příliš H a GH. Co se to děje? Nějaká další slova? Schedule (rozvrh)? Šedžůl, skedžul. Budeme říkat planning, to je jednodušší. Další slova? - Hedr… - Které? Hedr…
Právě jsi demonstroval, o čem mluvím. Často mi říkají slovo squirrel (veverka). No jo, sku… skuvirl. Na slově veverka je zajímavé, že ho v angličtině nedokážou vyslovit Francouzi a ve francouzštině ho nedokážou vyslovit Angličani. Už jste slyšeli Angličana, jak se snaží vyslovit slovo écureuil? Nejde to! Équirl, Équarel? Veverky se mezi sebou spikly, v tom to vězí.
Protože nechtějí, abychom jejich slovo vyslovovali v cizím jazyce. Zjistil jsem, že německé slovo pro veverku je něco jako einchenchen. Je tu dnes v sále někdo, kdo mluví německy? Přihlaste se! - Eichhörnchen. - Aiecheuncheun, tak je to. Já to ne… Veverky se mezi sebou spikly. Je tu velké veverčí spiknutí, ale také spiknutí ve Francii s telefonním operátorem, kterého Angličani nedokážou vyslovit. Přestěhujeme se do Francie, jsme nadšení: „Přestěhoval jsem se, potřebuju mobil, co je na výběr?“ Máte Orange, SFR a Bugrs.
Je to tak? Ne? Bauges? Bugís? „Ne, Paule, je to Bouygues.“ Nasrat, to je moc těžký. Tuhle síť jste naschvál založili jen pro Francouze, dostanete slevu, když to správně vyslovíte. Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz
ElTigre
