Dylan Moran - Víra

Překlad: Brousitch www.videacesky.cz Je naprostou pravdou, že lidé potřebují v něco věřit. Děsivé ale je, když začnete věřit politikům. Jim nemůžete věřit. Ale v něco věřit potřebujeme. Nemáte dovoleno věřit v náboženství. Můžete, ale lidé na vás pak budou se smíchem něco házet. Ve 20.



století se prostě došlo k takovému názoru, že náboženství je v podstatě zformalizovaný strach ze smrti. Tak to je. Jen se podívejte na katolickou církev. Nejpřihřátější organizace na celé planetě. Ty jejich fialové róby se zlatými korálky po stranách. Šperky tak velké, že kdyby jim spadly, tak někoho zabijou. Co jiného by to mělo být než forma rituálního strachu ze smrti? "Smrt se blíží! Rychle si nasaď zlatou čapku." To lidé nikdy opravdu nedospějí?



Většina pobožných lidí mi nevadí. Normálně s nimi mluvím, poslouchám je, jak žvaní. "Usilovně jsem se modlil a duch se mi zjevil." "Fakt? Dobře. Vem si oplatek." Naštvou mě jen tehdy, když chtějí, aby se mi taky zjevil duch. "Musíš nechat vpustit ducha do svého srdce." Hele, já bych ho nevpustil ani do své zahrady. Hned bych ho zastřelil, kdyby existoval, ale on neexistuje, tak si vezmi další sušenku a buď zticha.



Ale ta touha v něco věřit se dá naprosto pochopit. O něco se opřít, víte? Děti se rády nechají hlídat dospělými. Proto stále dělají: "Podívej, co umím." "Podívej, v čem jsem dobrej." Ať je to cokoliv. Potvrzuje jim to fakt, že tam jsou, když je někdo jiný hlídá. U dospělých je to stejné.



I když asi neexistuje něco jako "dospělý". Také chtějí, aby na ně něco dohlíželo. Protože planeta nás nebude postrádat, až to tady dosereme a navzájem se pozabíjíme. Proto potřebujeme představu Boha, který nás bude postrádat, nebo si alespoň všimne, že už tu nejsme. Protože jsme vymřeli, jak jsme to všechno dosrali. Bůh řekne: "Hele, oni tam nejsou, ale ješterkám se daří dobře. Super." Ale postupně už to vychází z módy.



Nedávno jsem šel okolo kostela a viděl jednu tu ceduli, na které stálo: "A Ježíš pravil: Jsem světlem tohoto světa." To je dost mužský úhel pohledu. Kdyby nebyl Ježíš ale Ježíška, byl by pak skromnější. Protože by byl žena, a ty jsou tradičně skromnější. Ježíška by řekla: "No, trochu se lesknu." A protože...



Každý máme nějaké sny, které chceme skrze víru uskutečnit. Z některých pobožných lidí se pak evidentně stávají extrémisté. Co ale nechápu na sebevražedných atentátnících je důvod, proč to dělají ženy. Mužům je na konci slíbeno 72 panen. Řekl bych, že to vymyslel chlap. Ale vsadím se, že ženám je nabízeno něco mnohem skromnějšího. Něco jako... Flexibilní pracovní doba a řádná péče o děti.



Ale když lidé už nevěří v náboženství, v co tedy věří? Do politiky jít nemůžete. Vždyť se na ně podívejte, kurva. Podívejte se na Vladimíra Putina. On si pěstuje pověst zločince. A baví ho to. Jak můžete věřit někomu, kdo vypadá, že ho naklonovali z mrtvého žraloka? Nebo Berlusconi z Itálie.



Kolébka světa, co se týče historie, umění a kultury. 98 rozdílných politických stran a stejně se podaří zvolit jeho. Je tak kurevsky pokřivený, že spí na točitém schodišti. Je tak zkorumpovaný, že pokaždé, když se usměje, anděl dostane kapavku. Kvůli všem faceliftům se mu ksicht přesunul na vrchol hlavy, takže abyste ho viděli lhát, musíte si stoupnout na štafle. Nemůžete věřit ani jednomu.



Všichni si myslíme, jak jsme racionální a světští, ale pořád si vytváříme nějaké bohy. Všichni se mohli posrat, když zvolili Baracka Obamu. Byl jsem potěšen. Všichni byli nadšení. Zdravá, rozumná a inteligentní lidská bytost v takhle významné funkci. Skvělé. Ale jeho největším problémem jsme my všichni ostatní. Všichni ho milujou.



Při projevech je přesvědčivý a impozantní. Všechno dává smysl. "Jsou těžké časy, musíme pracovat společně, být realističtí." A podobný věci. A všichni na něj zírají a říkají: "Ne! Udělej to ty!" "Jsi Superježíš." "Jsi tak pohledný, když zvážníš." "Posiluješ?" A tak...



Ale co můžete dělat jiného? Lidé pořád mluví o technologiích a vědě, ale to jsou kecy. Lidé sem přijdou se svými foťáky v mobilech. Ve všem jsou dneska foťáky. Seberete ovoce a ono vás vyfotí. Nebo počítače, které jsou všude. Což je důkaz, že jsme rádi sledováni. Tímhle jsme nahradili Boha. Technologiemi. Jsme posraní být sami ve výtahu nebo taxíku.



Všude potřebujeme kamery, aby nás natáčely. Jinak si uvědomíme, že jsme sami a uděláme něco děsivého. Třeba fňukat, co já vím. Ty stroje... Laptop, který mám, mě dokáže poslat do prdele 400 způsoby, kterým nerozumím. Otevřu ho a on udělá: "Jaké je magické slůvko?" Co já vím! Proto jsem si tě pořídil.



Mám mizernou paměť. Proč se místo těhle zvuků nechováš jako já? Když tě otevřu, máš udělat: "Co je?!" A věda... To je vtip. Podívejte se na vědecké vysvětlení původu života, jak ho známe. Má jednu zásadní trhlinu. Není pak divu, že existují kreacionisté. Lidé, které Bůh miluje a kteří tvrdí svým dětem, že jsme původně chodili do školy s dinosaury.



Kdo ví, co jim říkají. Není divu, že tu takoví lidé jsou. Poslechněte si objasnění původu života. Nezní totiž moc vědecky. Byl tu Velký třesk. A pak jsme se vyvinuli z opic. "Jo, to je všechno. A teď už zavíráme, tak vypadni!" Potřebuju víc. Musí být víc než "Třesk"!



"Zlato, jsem doma!" No ták. Zkrátka a dobře, je to nudná teorie. Zajímavější je, když obrátíte pořadí. Překlad: Brousitch www.videacesky.cz